Z pohledu Caitlin:
Druhý den jsem šla ke Kim. Sice jsem věděla, o co půjde, ale moje zvědavost byla stejně velká. Před naším bytem čekali fotografové a já se skoro nedostala z bytu.
Ke Kim jsem dorazila o trochu později, než bylo plánováno.
Dům byl velký už z venku. Pane jo, ta Kim si žije.
Zazvonila jsem na zvonek a čekala.
Z pohledu Justina:
Druhý den ráno jsem šel zase zpívat. To trvalo až do poledních hodin. Madison se na mě ustaraně dívala. Bylo vidět, že přes noc nespala.
,,Mad, si v pohodě?"zeptal jsem se.
,,Jo...jsem."přikývla.
,,Něco s Jackem?"nenechal jsem se odbít.
,,Ne, já a Jack jsme v pohodě."vyvrátila moje tvrzení Madison.
,,Tak o co jde?"nechápal jsem.
,,Víš, je tu něco, co by si měl vědět....."
Z pohledu Caitlin:
Nemusela jsem čekat dlouho. Po pár vteřinách už přede dveřmi stála Kim a objímala mě.
,,Ahoj Cait. Pojď dál."zvala mě a já neohrabaně vešla do toho paláce.
,,Kabát si odlož tady na křeslo, služebná ho uklidí."mrkla po očku Kim.
,,Jo...totiž....ano."
,,Buď v klidu."zasmála se Kim. ,,Nejsi v Buckinghamským paláci."
Nadechla jsem se:,,Jo...asi máš pravdu."
,,Tak pojď ven. Půjdeme k bazénu."oznámila mi Kim a já za ní šla jako psík. Bála jsem se, že se v tom domě stratím. Ach Bože jak já ti děkuju, že jsme se ještě s Justinem neodstěhovali do jeho domu. Už o vidím-budu hledat koupelnu a místo toho se octnu v kuchyni.
Bazén Kim byl fakt velký. Sedli jsme si na lehátka u bazénu. Kim vzala do ruky takový sešitek, který měla daný na stolečku hned vedle svého lehátka. Umí se připravit, to se musí nechat.
,,Takže."začala Kim. ,,Jako první tu máme ten seznam hostů. Nebudu ti lhát, je to těžký, ale myslím, že ty to zvládneš. O to víc se bojím spíš tvojí chůze na podpadcích."
Sklopila jsem oči.
,,Ale ty to zvládneš."usmála se KIm. ,,Ale jak jsem řekla, nejdříve seznam hostů."
Kim si upila drinku, který měla rovněž na stolku.
,,Napij se taky."pobídla mě a já si až teď všimla, že i vedle mého lehátka je stoleček se stejnými věcmi, které tam měla Kim.
Kim se nadechla a začala:,,Začneme váženějšími hosty. Takže....Jako první tady mám modelky. Cara Delevigne, Hailey Baldwin....."
Z pohledu Justina:
,,Co se stalo?"nechápal jsem.
,,Víš..." Madison vypadala zdrceně. ,,Víš....Volala Kendall a....Hailey je prý v nemocnici."
,,Co?!"vyjekl jsem.
,,Prý zkolabovala během focení. Převezli ji do Los Angelské nemocnice. Prý tam teď pár dní bude, ale nikdo neví, co s ní je. Teda zatím..."
,,To je hrozný."hryznul jsem se do rtu. ,,Chuděra. Měl bych za ní jít."
,,To ne!"zastavila mě Madison. ,,Justine ne teď. Tobě samotnému není poslední dobou dobře a Cait je těhotná. Nikam! Hailey bude v pořádku."
,,Asi...asi máš pravdu."
Musel jsem se uklidnit. S Hailey kamarádím už od mých čtrnácti. Je to jedna z mých nejlepších kamarádů.
Madison mě objala:,,To bude v pohodě, uvidíš."
,,Děkuju."zašeptal jsem.
V té chvíli mi bylo ještě hůř než včera. Mnohem více jsem si uvědomoval, jak jsem zranitelný. Za rok už tady nemusím být. Hnusná rakovina! Nejdřív Avalannka a teď já. Bojím se chodit spát. Co když se ráno neprobudím?
Chci jednou držet svoje dítě v náručí, objímat je, hladit a říkat mu taková ta legrační slova. Chci ho vidět vyrůstat, chci, aby vedle mě stála Cait a já jí mohl každej den šeptat, jak moc ji miluju. Ale copak můžu? Takhle? Tak zranitelný? Vždyť já nežiju-já umírám! Celý můj život je jen cesta do hrobu. A za jakou cenu?
Posadil jsem se na křeslo a s kytarou v ruce zpíval....
