Z pohledu Caitlin:
Bylo pro mě strašně těżké pozorovat, jak se Justin mění. Kromě padání vlasů (které pro mě v naší lásce pochopitelně důležité nebyli) tu byly hlavně jeho nálady. Vždy, když jsme se vrátili z chemoterapie, byl na tom podstatně hůř co se psychiky týče. Většinou jsem probrečela celou noc. Co s námi bude? Proč sakra, proč?
,,Byl si ve studiu?"usmála jsem se na Justina, který se právě vrátil domů.
,,Jo."přikývl. ,,Víš že chci svým Beliebers udělat radost a dát jim na mě památku až....."
Zastavila jsem ho polibkem:,,Nemluv o tom."
,,Miluju tě."zašeptala jsem mu do ucha.
,,Já tebe víc."
V té chvíli se ale stalo něco strašného-Justin omdlel!
*********
Celá spocena jsem doběhla do nemocnice. Pattie šla hned za mnou s Jasonem v náručí.
,,Slečno!"zavolal na mě nějaký doktor. ,,Proč tu tak pobíháte? Potřebujete.....?"
Přerušila jsem:,,Jsem přítelkyně Justina Biebera. Kde je Justin?!"
Doktor byl překvapen mým "pozdravem":,, P-pan Bieber je nyní na svém pokoji."
,,Je v pořádku?"
,,M-měla byste se jít na něj podívat."
Já a Pattie jsme následovali doktora, který nás dovedl k jakýmsi dveřím.
,,Než otevřete dveře,"zastavil mě doktor. ,,Měla byste se připravit na..."
,,Já vím."kývla jsem. ,,Děkuji."
Nervózně jsem hmátla po klice. Opatrně, velmi opatrně jsem otevřela dveře, jakoby se měli každou chvíli rozpadnout.
Na nemocniční posteli obklopen přístroji tam ležel zcela bledý Justin. Na hlavě neměl ani jediný vlas a pod očima měl velké kruhy. Hned po prvním pohledu jsem se opřela o Pattie a společně jsme se rozbrečeli. Náhle jsem však spatřila, že se Justin pohnul. Okamžitě jsem to zaregistrovala a zpozorněla jsem.
,,C-Cait."pravil.
Rychle jsem k němu přiběhla:,,Jsem tady."
,,M-Mami...N-nech nás n-na chvíli o-o-osamotě."
Brečící Pattie přikývla a vyšla z místnosti.
,,Ch-chci s tebou mlu-mluvit."vykoktal Justin.
,,Mluv."brečela jsem.
Na Justinovi bylo vidět, že je extrémně slabí.
,,M-miluju tě Caitlin."pravil. ,,N-nechci t-tě z-tratit. Jsi...jsi nejlepší holka, j-jakou jsem mohl potkat. M-mám na t-tebe o...otázku. J-jen mi odpusť, ž-že to n-nebude t-taková r-romantika. Ve stole t-támhle vedle p-postele...o-otevři to."
Otevřela jsem šuplíku vedle Justinovi postele. Byla tam malá červená krabička. Otevřela jsem to a nemohla uvěřit svým očím.
,,Chtěl....chtěl jsem ti to d-dát dřív a-ale..."
Z očí se mi stali slzy.
Justin se nadechnul:,,Vezmeš si mě?"
