Z pohledu Justina:
Stála tam, koukala na mě.
,,Ahoj."řekla.
,,Ahoj."odpověděl jsem překvapeně.
,,Můžu?"zeptala se a ukázala prstem na místo na posteli, kde jsem seděl.
,,No...jasně."přikývnul jsem.
Sedla si a znovu se mi zadívala do očí.
,,Justine já...musím si s tebou prmluvit."pravila vážně.
Z pohledu Caitlin:
Mezi tím:
U Justina je teď asi kolem čtyř ráno. No..já mám naštěstí bílý den. Potřebuju si něco vyzvednout. Je to opravud dost důležité.
,,Kam se chystáš, zlatíčko?"zeptala se máma, když jsem odcházela ze dveří.
,,Ehm....jen ven."odpověděla jsem. ,,Za hoďku jsem zpátky."
Vyběhla jsem z domu jako střela a rychle nasedla do svého auta.
Netrvalo dlouho a byla jsem tam. Obchoďák. Jo...tam potřebuju.
Nervozně jsem běhala tam a sem a hledala místo, které jsem tak potřebovala. A jak jsem tak běhala tam a sem, do někoho jsem narazila.
,,Oh...Pardon já...hrozně se omlouvám já.....já něchtěla."omlouvala jsem se stále.
Spatřila jsem ženu kolem čtyřiceti let s hnědými vlasy a milým obličejem.
,,To je v pořádku."uklidnila mě ta žena.
Až teď jsem si všimla, že jsem jí na zem povalila tašku s nákupem.
,,Ukažte, já Vám s tím pomůžu."nabídla jsem se.
Žena chvilku protestovala, ale nakonec jsem jí s taškami pomohla. Nakonec jsem se jí i nabídla, že jí s taškami pomůžu až do auta.
Šli jsme vedle sebe a povídali si. Byl to takový normální hovor dvou cizých žen. Povídali jsme si o tom, co ta žena nakoupila, jaké je venku počasí a jiné věci.
,,A kde vlastně pracujete?"zeptala jsem se té ženy.
,,Já jsem vlastně žena v domácnosti." zasmála se. ,,Napsala jsem jednu knížku....A kde pracujete vy?"
,,No...já vlastně..." zaváhala jsem. ,,Jsem tanečnice."
,,A v jakém oboru? Učitelka, divadelní, baletka?"
,,Ne já vlastně..." zarazila jsem se. ,,Já jsem doprovodná tanečnice."
,,A pro koho tancejete?"
,,Ehm....pro Justina Biebera."odpověděla jsem.
Žena se zarazila. Podívala se na mě.
,,Jak se jmenujete?"zeptala se mě a při tom si mě od shora dolů prohlížela, což mě dělalo opravdu nervozí.
,,Ehm....Caitlin..."odpověděla jsem. ,,Caitlin Beadles."
Žena zůstala stát jako solný sloup.
,,Ehm...je Vám něco?"zeptala jsem se udiveně.
,,Ne...já totiž..."žena se shluboka nadechla. ,,Já...jmenuji se Pattie Mallette. A Justin je...Justin je můj syn. A vy jste....on mi říkal...že jste jeho přítelkyně."
To, co jsem Vám teď řekla se doopravdy stalo!
S Pattie jsem se postupně seznámili. Zašli jsme do kavárny v obchodě a po dvou hodinách se rozloučili. Dala mi svoje telefonní číslo a já jsem si uvědomila, proč jsem sem vlastně přišla. A pak jsem si uvědomila, jaký problém teď mám....
Z pohledu Justina:
,,O čem si chceš promluvit?"zeptal jsem se.
,,O nás..."řekla skoro šeptem.
Najednou bylo ticho.
,,Justine já...." Naomi zbledla. ,,Justine já...mám tě doopravdy ráda. Opravdu! Fakt moc ale...Je tu Cait a já nechci nikomu ublížit a už vůbec ne tobě. Já totiž cítím, že jestli budu blízko tebe, ublížím Vám dvěma. Já...já tě miluju...miluju, ale nemám na to právo. Ať už se stalo cokoliv, nemůžu ti být na blízku. Chápeš mě?"
Přikývl jsem.
Když už se chystala odejít zpět do obýváku, chytil jsem ji za ruku a políbil ji na čelo:,,Děkuju ti. Za všechno."
Usmála se.
,,Když už jsme u toho...asi ti došlo, že jsem doopravdy opilá nebyla."
Zasmál jsem se:,,Jo došlo."
,,Dobrou."usmála se znova,
,,Dobrou."
Tak jaké z toho máte pocity?
A názor na to setkání? :D
A přemýšleli jste nad tím, co má Cait za problém?
