Proslov

674 55 4
                                    

Z pohledu Justina:

Musel jsem napsat Sel, že nemůžu přijít už před koncertem. Měl jsem fakt hondně práce a protože byl koncert pod širým nebem, napadlo mě, že bych mohl promlouvat k Beliebers z jednoho balkonu ve městě.

,,Justine?"podívala se na mě Caitlin.

,,Ano zlato?"usmál jsem se.

,,Slib, že budeš opatrný..."pravila. ,,Mám takový divný pocit...prosím tě... Vem si víc bodyguardů, nebo třeba neprůstřelnou vestu."

,,Cait? O čem to mluvíš?" udivil jsem se. ,,Mám dost bodyguardů. Nepotřebuju vestu."

,,Já..jen mám strach."

Políbil jsem ji:,,Neboj."

Šel jsem do šatny, abych si dal svou bundu a milované adidas neo.

,,Seš v poho?"zeptal se Ryan, když viděl můj ustaraný obličej.

,,Co? Teda...jo jsem."

Nastoupil jsem do černého auta a opřel se o zadní sedadlo. Netrvalo dlouho a jel jsem zástupem Beliebers, co čekali, až k nim budu promlouvat.

Vystoupil jsem z auta. Miláčci natahovali ruce, aby se mě aspoň dotkli a já jsem rozdával autogramy jako divý, až se mi z pera kouřilo.

Konečně jsem stál na tom balkoně. Vzal jsem do ruce mikrofon.

,,Ahoj Moskvo!"

Ozval se obrovský křik.

,,Jak se dneska máte?"

Z pohledu pana X:

Ležel jsem na břichu jedné budovi, hned naproti té, co měl Bieber proslov. V ruce jsem dřímal odstřelovačku a čekal na zprávnou chvíli. Byl jsem v dokonalé pozici-nikdo mě neviděl, nikdo neslyšel.

Z pohledu Justina:

Mluvil jsem a mluvil.  A pak zpíval.

,,Let me tell you story,
  about girl and a boy,
   he fell in love with his....."

A pak to přišlo. Silná bolest v prsou. Jakoby mi někdo zaryl nůž do prsou, přesně na místě, kde bylo srdce. Klopýtl jsem a upadl na zem.....

Mr.BieberKde žijí příběhy. Začni objevovat