Justin ukázal ještě jednou prstem:,,Pojď sem!"
Pomalými kroky jsem šla směrem k němu. Co mě asi bude čekat? Hlavu mi snad neutrhne...
,,Viděl jsem,jak tancuješ."neříkej.., ,,Kroky,které máte tančit,znám na spaměť a ty si netancovala podle předepsaných kroků. Můžeš mi to nějak vysvětlit?"
Chvíli jsem přemýšlela a pak se zašklebila:,,Já nejsem,jako ostatní holky. Nebudu sedět někde v klubíčku a čekat."
Justin byl sticha. Díval se na mě takovým...prázdným pohledem.
,,Jdi!"řekl jen a já ani minutu neváhala,vzala jsem ze země svoji mikinu a vyrazila ven ze sálu.
Z pohledu Justina:
Ta holka netancovala vůbec špatně (to by neřekl ani totální vůl),ale tady jde o principy! No,to je teď jedno. Mám jiné věci na práci než nějakou obyčejnou holku (i kdyý její postava by mohla být vystavena v národní galerii). Najednou se otevřeli dveře od sálu.
,,Biebere!"spatřil jsme postavu v mini sukni s tričkem,které odhalovalo pupík,s vysokými,opravdu vysokými podpadky a vlasy neupraveně sčesanými do culíku. Přesně tohle jsou poznávací značky šlapek.
Nechápavě jsem se na tu holku podíval. Kde jsem ji sakra viděl?
,,Dlužíš mi prachy ty debile!"vyjela po mě,že málem hodila svojí červenou kabelkou o zem.
,,Nechápu,co máš na mysli!"
,,Jo tak ty nevíš."ztišila hlas, ,,Pán neví,za co mi dluží peníze!"
Přistoupila ke mě tak blízko,že jsem byl nucen couvnout a tím jsem narazil do zdi.
,,Víš jak je nepříjemný vzbudit se v cizím hotelovým pokoji a nevědět,která bije?"vykulila oči a stále víc se ke mě přibližovala.
,,Tak to vážně netuším."řekl jsem a po pravdě. Někomu by to v té chvíli možná přišlo vtipné,ale tam se nikdo nesmál.
,,Hrozný ty hejhulo!"zařvala, ,,Vzbudila jsem se vedel tebe a nic si nepamatovala! Ještě,že tě každej včetně mě zná,jina k bych byla v prdeli! Když jsem přišla k nám do podniku,řekli mi,že dlužíš víc jak patnáct tisíc!"
,,A....?"pokrčil jsem rameny. Patnáct tisíc je pro mě,jako pro civilistu koruna.
,,A zničil si mi šaty!"dodala,až přehnaně histericky, ,,Byli červený. Drahý!"
Věděl jsem co dělat. Přistoupil jsem k ní a vytáhl ze zadní kapsy u kalho peněženku. Vrazil jsem jí do ruky bankovky se slovy:,,Tady máš prachy a jdi si koupit nový šaty! Při tý příležitosti zaplať i těch patnáct táců!"
Otřela si matné slzy a odešla. Nic neřekla,žádné děkuju nebo ahoj. Nic! Příště se asi radši s děvkama budu držet na uzdě...
