Zákon čistokrevných

27.Kapitola

Morgan se ráno probudila. Xandor seděl u ní na posteli a hladil jí po zádech. Morgan se posadila na postel. Xandor si jí vzal k sobě do klína. Morgan se opřela o jeho rameno. "Musím se vrátit dnes domů lásko" Překvapeně se na něho podívala. " Proč?"  "Někdo v noci zapálil území mé smečky. Jako Alfa se musím vrátit a pátrat po tom" Morgan se v duchu pousmála. "Kdy se vrátíš?" "Ještě nevím. Ale dopadne toho kdo to udělal. Dostal jsem zprávu že byl ve vzduchu cítit lidský pach"

Morgan trochu zvážněla. "Dokážeš ho vypátrat?" "Já ne puso. Ale vyberu pár mých nejlepších vojáků a oni ho dopadnou. Jedno je jisté vlk to nebyl" "Kdy musíš odjed?" "Za hodinu"  Xandor jí pak políbil. Pokládal jí na postel aniž by přerušil dotek jejich rtů.

Ležel vedle ní a líbal jí. Dal jí ruku pod triko a položil ji na její prsa. Nakonec jí to triko stejně sundal. Jazykem jí přejížděl po hrudníku až k lemu legín. "Miluju tvé tělo. Je tak horké a tak křehké. Řekni mi že mě miluješ" řekl a dál jí pusu na krk. "No tak chci to slyšet!" Zdůraznil. "Miluju tě" řekla a Xandor se na ní podíval. "Věřím ti" řekl po chvilce.

Líbal jí celou dobu na krku. Bála se že se jí tam udělá modřina. Xandor jí pak nechal být.  Ležel vedle ní a Morgan ho nehtama škrábala po zádech.  Bylo mu to nad míru příjemné. Pro něho samozřejmě. "Líbí se mi tvá společnost, uklidňuješ mě teď jsem přemýšlel. Chci aby jsi jela dnes semnou" Morgan zbledla. "Cože? Ale já nemůžu mám nějakou práci" "Dohodnu to s tvým otcem broučku, prostě pojedeš semnou a pak se spolu zase vrátíme" "Ne já nemyslím že to půjde Xandore" Xandor vstal a oblékl se. "Ale půjde. Řeknu to tvému otci a pak pro tebe přijdu. A vem si na sebe něco co druhým vezme doslova všechen dech" 

Xandor pak odešel a Morgan přes sebe hodila triko. Tenhle plán Severusovi absolutně nevyšel. Chystala se mu okamžitě napsat. Dopis dala tentokrát havranovi a musela se převléct. Xandor by měl být za chvíli zpátky. 

Havran zhruba do dvaceti minut přiletěl i s odpovědí. Morgan mu vzala dopis ze zobáku. 

Morgan vím že to zní šíleně, ale možná bude lepší když zůstaneš na chvíli se ,,svou" rodinou. Umbridgeová zburcovala ministerstvo a snaží se tě dostat. S Brumbálem jsme se shodli na tom že bude lepší, když se v Bradavicích neukážeš. Až se vrátíš přijdi za mnou na Fénixův řád, protože teď není nikde bezpečno. Dávej na sebe pozor.  Miluju tě. 

Morgan převrátila oči. Ale na druhou stranu Severusovi věřila. Udělá co se po ní chce a pak se zase ztratí. Dopis v ruce spálila a čekala kdy se tady ukáže Xandor. Trvalo to dlouho. Xandor pro ní nepřišel, byl to její bratr. "Ty se tady moc neukazuj zrádče" sykla Morgan. "Zrádče?" ušklíbl se Arlo. "Jo zrádče" Arlo se zasmál. "Nesměj se ty kreténe! Vím že si to byl ty kdo řekl našemu otci o mém druhém vztahu." Arlo se opřel o dveře a překřížil si ruce na prsou. "Proč si myslíš že jsem to byl já?" "Nedělej ze sebe ještě většího idiota než jseš. Jsi tady jediný který o nás dvou věděl. Já jen nechápu jak si to mohl udělat" 

"Dobře! Tak jsem to řekl ale copak to nechápeš? Tady je tvé místo, musíš nějak přijít k rozumu!" "Ty to prostě pořád nedokážeš pochopit asi co? Já o místo ve smečce nestojím. Je to můj život a tobě nedal nikdo právo aby si mi ho řídil! Uvědomuješ si jestli můj otec dojde na to že jsem ze Severusem tak ho zabije?" "Na to si měla myslet dřív než sis s ním začala" odsekl Arlo. Morgan se chtěla nadechnout pro další argument ale vzdala to. Vrazila do něho a odešla ze svého pokoje. 

Šla co nejrychleji chodbami a Arlo běžel za ní. Morgan ale začala taky utíkat. "Morgan zastav se!" Ignorovala  ho a běžela ke schodům. "Myslíš že nevím kam utíkáš? To jsi celá ty! Teď ti je Xandor dobrý, na to aby si mohla zdrhnout od našeho rozhovoru, ale život není o tom že se problémům budeš do nekonečna vyhýbat! Přestaň sakra pořád především tak zbaběle utíkat a postav se problémům!" Na to Morgan zastavila a Arlo jí dohnal. Jakmile u ní stál tak mu dala pořádnou facku. "Nevím kdo z nás dvou je víc zbabělý. No jen řekni?  Já se aspoň dokážu postavit proti svému vlastnímu otci, zatímco ty ho jen tupě následuješ a čekáš že se ti nějak odvděčí" 

Pak se otočila. Sotva stihla udělat dva kroky, tak se Xandor ukázal před ní. "Nějaký problém puso?" Zeptal se a pohledem se díval na Arla. "Obtěžuje tě snad tvůj bratr?" Podezíravě si ho obcházel. "Nic se neděje, můžeme jed prosím?" Xandor se na ni otočil a chytl jí za ruku. "Samozřejmě, mimochodem ty šaty jsou dokonalé. Dohodnuto Damiano, Morgan zůstane na pár dní u mě" "Samozřejmě Xandore, dělej si s ní co chceš" Morgan ho nenávistně sledovala. 

Xandor se s Morgan vydal na nádvoří kde čekala početná smečka znetvořených vlkodlaků. Všichni si jí prohlíželi. Xandor se proměnil vlkodlaka a zavyl. Smečka mu jednohlasným zavytím odpověděla a rozběhli se do lesů. Xandor popadl Morgan do náruče a běžel s ní do nedalekých lesů. Utíkali dlouho. V dálce se ale konečně začal rýsovat napůl ohořelý zámek. 

Smečka se rozběhla do z části rozpadlého hradu. Xandor zůstal s Morgan. Dal jí na zem a chytl jí za ruku. Vedl jí do zachovalejší části. Došli k jedné místnosti. "Tady zůstaň zařídím co je potřebné  a pak se k tobě zase vrátím" políbil jí. Pokoj byl docela temný a nebylo tady žádné okno. Kromě pochodní tady neproudilo žádné světlo. 

Morgan se posadila na židli za stůl. Udělalo se jí zase zle. Morgan musela odsud vyběhnout. Naštěstí nebyla zamklá. Otevřela dveře a Xandor jí stiskl ruku. Právě se bavil s jedním sluhou. "Co to děláš?" zavrčel. "Není mi dobře" Xandor si jí prohlížel. Pak se otočil na svého poskoka. "Víš co máš dělat, tak se laskavě začni trochu víc pohybovat" Jeho poskok odešel a Xandor vedle Morgan někam chodbami. Cítila se čím dál tím hůř. Xandor jí zavedl do koupelny a Morgan šla na záchod. 

Obsah žaludku skončil v záchodě. Chvíli tam počkala až se jí udělalo líp. Vypláchla si pusu vodou a vyšla z koupelny. Xandor tam stál a měřil si jí pohledem. "Nadměrné množství hormonů v tvém těle způsobuje zvracení. Tahle situace nastává jenom tehdy že jsi těhotná Morgan. Stále o tom pochybuješ?" Morgan se opřela o zeď. "Už asi  ne" Xandor jí chytl kolem ramen a vedl jí zpátky. "Zůstaň tady, večer lásko tě představím celé mojí smečce" Zavřel a zamkl za ní dveře. Doufala že tady nebude příliš dlouho. Ten hrad byl šílený, horší než u nich doma. Všude tady byl slyšet nářek a kvílení Omegů. To byli sluhové kteří měli ve smečce tu nejnižší pozici a také se s nimi nejhůř zacházelo. Zlaté Bradavice. 

Opět vám všem musím poděkovat, za vaše hlasy a nádherné reakce. Mám z nich vážně velkou radost! Děkuju!