Zákon čistokrevných

52.Kapitola

Morgan od Severuse odcházela pozdě v noci. Musela jít k Brumbálovi aby dokončila závěrečné zkoušky, které tenkrát nedokončila. Snažila se ještě po cestě očistit tu bílou skvrnu od Severuse, kterou měla na džínech. Ale jak na potvoru musela potkat Umbrodgeovou. Provokativně jí svítila do očí hůlkou. "Je dávno po večerce jestli se nepletu že? Nemáte být dávno v posteli?" "Asi těžko když nejsem studentkou v Bradavicích. Můžu se pohybovat kde budu chtít" "Jaká drzost. Kde jste vůbec byla? U večeře jsem vás neviděla, nebo ta pro vás také neplatí?"

"Neměla jsem hlad" Umbridgeová se ironicky usmála a hůlku namířila na její džíny. "Co se vám stalo?" Morgan si stáhla černou mikinu níž. "Nic. Co by se mělo stát" "Kde bych našla profesora Snapea?" "Co já vím" "Takže vy to nevíte. No nevadí najdu si ho sama" potom odešla pryč. Morgan byla neskutečně rozzuřená. Pak si vzpomněla že nechala u něho svou podprsenku. Umbridgeová šla rozhodně k němu do kabinetu. "Sakra" otočila se za sebe ale bylo pozdě.

Teď se těžko mohla vrátit. Šla dál a modlila se aby si toho Severus všiml. Severus se právě věnoval opravě písemek. Někdo zaklepal u dveří a Severus se otráveně pohnul na židli. Dveře se otevřeli a dovnitř vešla Umbridgeová. Severus stiskl pevně brk v ruce, div ho nerozdrtil. "Jestli chcete veritaserum tak se rovnou otočte a zavřete za sebou. Děkuji"

"Tentokrát o veritaserum nejde prozatím" Pak si ale všimla za Snapem jak na posteli ležela černá podprsenka. Snape se otočil stejným směrem. Vstal ze židle  a postavil se před Umbridgeovou. "Tak co tady chcete?" "Dnes jste chyběl večer v jídelně" "A komu snad ne vám" odsekl ironicky. "Slečna Blackwolfová taky" "A co já s tím mám podle vás dělat"
"Vy víte na co narážím" sykla Umbridgeová. "Spíte se svými studentkami profesore" "Vaše důkazy?"

Umbridgeová se podívala za něho na postel. "Nedopustil jsem se ničeho čeho bych měl litovat" Umbridgeová se pousmála. "Dám si na vás pozor Snape" "Skončila jste?" Dolores si prohlížela jeho flegmatický výraz. "Zatím" znovu se na něho usmála. Severuse to nadmíru vytáčelo. Naštěstí už odešla. Nemusel si z toho dělat vůbec nic. Ať byla Umbridgeová sebemenší mrcha, nikdy mu nemohla překazit chození s Morgan. Nedopouštěl se totiž ničeho, co by bylo v rozporu se zákonem. Vztah obou je v naprostém pořádku. 

O pár dní později se Morgan sešla ze Severusem. Umbridgeová jí možná trochu přibrzdila v tom aby se scházela ze Severusem. Dva dny jí neviděl. Sešli se zase v noci. Morgan šla ještě předtím navštívit svou dceru a zavedla je na bezpečnější místo. "Dva dny jsem tě neviděl, je všechno v pořádku?" "Jo je, akorát mě tady překáží Umbridgeová" "Dělá ti něco?" "Ne ale pořád mě sleduje, teda aspoň si myslím. Tam kam jdu já tak je i ona. Už není den kdy bych jí nepotkávala" Severus věděl o čem mluví. "Jo byla i u mě asi tuší že mezi náma něco je. Nebo je nejspíš o tom přesvědčená" řekl Severus a podal Morgan její podprsenku. "Co?"" "Viděla jí u mě na posteli" Morgan převrátila oči. "Skvělý" 

"Co je?" "Nic,  nevím ta mrcha bude dělat naschvály, jako kdyby si jí neznal" "A co ona nám může? Nemá na nás nic, nemůže si na nás nijak stěžovat. Navíc nejsi ani moje studentka, plus k tomu pokud se nepletu je ti dvacet. Na tohle ona nemůže říct žádný argument, který by jí postavil do práva" "Hodně si o tom přemýšlel co" řekla Morgan a dala mu pusu na rty. "Jo a mimochodem tu podprsenku si ani dávat nemusíš, nemá to cenu věř mi" Morgan mu prohrábla vlasy a začala ho líbat od krku po rty. 

Severus jí posadil  na okno a sahal jí po mikinu. "Proč si tolik nervózní" Morgan se k němu přitiskla víc. "Nejsem" říkala když mu rozepínala košili. Severus se pousmál a rozepínal jí mikinu. Zip pomalu dávala dolů. "Miluju když si semnou, s tebou jsem úplně někdo jiný" "Jo já taky" "To dokazuje že k sobě patříme"  Severus jí sundal mikinu úplně a odhodil jí na zem. Byli právě v koupelně Prefektů. Velká vana se začala napouštět. Oba do šli ve spodním prádle. Voda byla příjemně horká a pěna v ní stoupala. Severus se posadil a Morgan si vzal na klín. Venku akorát začala bouře. Blesky pročesávali oblohu, vítr kvílel, hromy sílily a kapky deště ztékali po okně. 

Ona ho pak líbat přestala. Sjela níž a hlavu si opřela o jeho rameno a Severus jí škrábal po zádech. "Severusi? Myslíš že nás už nikdy nic nedokáže rozdělit?" "Co je to za otázku lásko?" "Chci to vědět" "Když to ani jeden z nás nedovolí tak navždy zůstaneme spolu" Morgan se posadila a Severus jí oddělal pramen vlasů z tváře a zvedl jí bradu. "Chceš mi něco říct?" Morgan ho chytla za ruku. "Myslím že by si měl znát pravý důvod proč jsem se vrátila. Chci skončit ze vším co můj otec začal. Tohle si plánuju od doby co jsem byla v Azkabanu. Vrátit mému otci to co on udělal za celé ty roky. Jinými slovy ho chci prostě zabít Severusi, už to nebude  trvat moc dlouho a já se tam vrátím" 

"Sama?" "Jsem jediná ze smečky která ho může porazit" "Jediná ze smečky to je možné, ale když máš ještě u sebe čaroděje" "Ne to nejde, na něho kouzla nefungují. Je to Hybrid. Zabije ho jen.." "Stříbro" dořekl. "Správně" Severus se přisunul blíž k ní. "Věděl jsem že ses nevrátila jenom tak, ale předtím jsem dělal jednu chybu pořád dokola. To byla ta že jsem tě nechával aby jsi byla sama u svého otce a proto se stalo to co se stalo. A já znovu tuhle chybu neudělám. Vím že chceš říct že je to tvá věc, taky že je ale sama tam nepůjdeš Morgan. To ti v životě nedovolím a můžeš být třeba vzteklá jak chceš" 

Morgan věděla že to tak dopadne. "A co teda uděláš až tam přijdeme?" "To sama uvidíš, neboj se  ani mě není tak  snadné zabít" "Ty nevíš do čeho půjdeš" "Právě že to vím až moc dobře. Umím si to perfektně představit. Proto nedovolím aby si tam šla sama. Já se o sebe umím postarat ať bojuju proti komukoliv" Morgan mu dala ruku kolem krku. "Jsi hroznej" "Jo to se ti přece líbí ne?" řekl a rty dal na ty její. 

Později když odcházeli z koupelny Prefektů, nebyl ani jeden z nich unavený. Morgan šla ze Severusem za ruku po hradě a pak Morgan zaslechla hlasy. Na konci chodby byla odbočka do leva a tam se rozsvítilo. Oba se zastavili a slyšeli kroky. Morgan zatáhla Severuse do nejtmavšího rohu který byl nejblíž a čekala až ty dvě postavy přejdou. Byla to Umrbigeová s nějakým mužem. Severus pevně držel Morgan, která se snažila ani nedýchat aby si jich ti dva nevšimli. Oba se naschvál zastavili kousek od nich. "Dohodnuto Dolores, může se spolehnout" "To jsem ráda, ta holka se narodila pro Azkaban, je strašně nebezpečná musíme se jí zbavit" "Samozřejmě ale stejně, myslíte si že Azkaban je pro ni vhodné místo. Nezapomeňte že odtama již dvakrát utekla. Může se jí to podařit zas, ta holka je nevyzpytatelná a jak jste sama řekla nebezpečná"

"Máte pravdu, tak co myslíte" "Madam já bych tu holku nejraději chchchchk" řekl a rukou si přejel před krkem. "Ano máte pravdu, smrti neuteče" Severus se sklonil k Morgan. "Počkej tady zlato hned jsem zpátky nic nedělej" Severus vyšel z poza rohu a toho chlapa vzal za černý plášť, přirazil ho ke zdi a hůlku mu dal pod krk. Podle vzhledu to byl někdo z ministerstva ale on ho neznal. "Snape?! Co to má znamenat? Můžete mi to vysvětlit co má tohle znamenat?" vyjekla Umridgeová a Snape namířil hůlkou na ni. "Ticho!" Znovu se otočil na toho chlapa. "Vy se tady už ani neukazujte, nebo se nebudu znát a varuju vás, nechci vidět že se přibližujete k jakýmkoliv studentům pokud se tak stane, udělám něco čeho budete litovat" "Zákon vám to nedovolí!" řekla Umbridgeová. 

"Já vám kašlu na zákon, vy o zákoně pomlčte ani zdaleka se ho nedržíte. Teď vyprovoďte laskavě svého přítele ven  a buďte ráda že se o tomhle Brumbál nedozví. Co se týká vás, nepřejte si aby jsme se ještě mi dva potkali" Pak ho pustil a oba si je prohlížel. Šla z něho opravdová hrůza. "Tohle bylo poprvé a naposledy" Oba se v rychlosti ztratili a byli za nimi slyšet jen kroky a šepot. Morgan se postavila vedle něj a on tam dále stál. "Šla z tebe opravdová hrůza lásko" řekla a pramen vlasů mu oddělala z obličeje. "Aspoň si to budou pamatovat" chytl jí kolem pasu  a pohled měl stále upřená před sebe do tmy. Morgan ho z boku objala. "Ona se mě pořád bude chtít nějakým způsobem zbavit Severusi, tak to prostě je" "Ne. Dokud sem tady já tak se tě nikdo nedotkne. Ji neomlouvá jestli to dělá ze strachu který z tebe má. Za prvé jí to nevěřím, je to jen pouhá záminky k tomu jak se tě zbavit, za druhé nikdo nemá právo zabít někoho proto že má z něj strach. Pokud se ovšem nenajde ovšem jiný pádný důvod a ten ona nemá" 

Morgan mu dala pusu na tvář aby se uklidnil protože byl hodně rozčilený. "Pojď už spát" řekla  a zatáhla ho jemně za ruku. Severus se pak otočil a ochotně šel s ní do kabinetu. Ona usnula rychle ale Severus ne. Nespouštěl Morgan s očí a v hlavě si dokola přehrával tu dnešní situaci, která ho nesmírně ještě do teď vytáčela.