Zákon čistokrevných

64 .Kapitola

Morgan se dneska vracela s tréninku dřív, než kdy jindy. A slyšela hlady. Jeden z nich zněl hodně naštvaně. Severus se hádal s Umbridgeovou. Morgan šla blíž ke dveřím a zaposlouchala se do rozhovoru. "Troufáte si už příliš Dolores, radím vám ať se kolem ní přestanete motat, nebo to špatně skončí" Dolores se uchechtla. "Copak si neuvědomujete že ona je pořád vlkodlak? Je to zčásti stvůra. Vy nevíte jak zabíjela svoje oběti. Ale jelikož já měla možnost dostat se na ministerstvu k jejím složkám, tak vím čeho všeho je schopná. Zabíjela své oběti pomalu a zavraždila svou matku. To snad doopravdy chcete aby někdo jako je ona žil mezi námi?" "Tohle jste řekla přede mnou naposledy. Aby bylo jasno Morgan není stvůra. Jestli chcete vědět jak taková stvůra vypadá, podívejte se na sebe do zrcadla"

Morgan otevřela dveře a šla k nim. "Zase začínáš otravovat Dolores? Měj se přede mnou na pozoru, jsem přece stvůra která vraždí proti zákonu nebo ne?" "Morgan to není..." začal Severus. "To nic v pořádku" "Akorát se mi potvrzuje má teorie. Smrtijedi drží při sobě a vždy budou" Severusovi se vařila krev, tentokrát Morgan byla tak která byla v klidu. "Smrtijedi si jsou sobě věrní, což se o tobě říct nedá. Jsi dokonce ještě horší než Smrtijed. Nemůžu ti ani říct co jsi zač protože takové slovo nikdo nevymyslel"

Dolores se uchechtla, jenomže jí došli argumenty. Raději se otočila a udělala to co Morgan považovala za rozumné. Odešla pryč. "Nechápu proč tady musí být, jediné co jí doopravdy jde mě vytáčet" řekla Morgan a otočila se na Severuse který se tvářil vražedně. "Musí tady být a ty víš moc dobře proč" "V Ambryxenu bych si poradila i bez ní" "To je přesně to co Brumbál nechtěl, ví kde je tě nejvíc potřeba" "Jo ten toho ví čím dál tím víc"

Severus do ní zabodl ostrý pohled. "Jak to myslíš?" "Nijak zapomeň na to" Severus byl teď strašně vytočený. Morgan ho nikdy nezažila takového. Umbridgeová musel být dost hnusná když Severus vypadal takhle, Morgan stejně neslyšela celý jejich rozhovor a radši ani o to nestála. 

Další den nad ránem Morgan vzbudili ostré křeče na břichu. Bylo moc brzo a nechtěla budit Severuse. Morgan se svíjela v bolesti. Stiskla zuby a ruce si držela břicho. Morgan tiše vstala a šla ven z pokoje. Šla dolů ze schodů a narazila na dědu. "Co ty tady děláš teď tak brzo" Morgan se držela furt za břicho. "Co ti je prosím tě?" "Nic asi nic hrozného,  jsem to asi jen dostala" "No...dobře tak zatím dobrou noc" Děda šel nahoru a Morgan šla na záchod. 

Asi to odhadla správně. Trochu krvácela.  Vzala si tampon a vypila lektvar proti bolesti. Šla si nazpět lehnout ale bolest nechtěla ustupovat. Sice to nebyla taková bolest, ale pořád to bylo hodně nepříjemné. Obvykle jí to přešlo do půlhodiny, ale teď jí to bolelo asi hodinu. Navíc cítila že krvácí strašně silně. Za hodinu vyměnila čtyři tampony a bolest stále neustupovala. 

Brzy začalo svítat. Morgan usnula v koupelně. Probrala se kolem šesté a bolelo jí celé tělo. Opět začala zvracet, tentokrát to trvalo déle až pomalu začala zvracet krev. Lekla se toho ale pak jí to přešlo. Cítila jen bodavou bolest v podbřišku. Byla z toho hodně vyklepaná. Vyčistila si zuby a šla se osprchovat. Vyměnila si tampon a šla si lehnout do postele. 

Severus byl dávno vzhůru a četl si na posteli. "Ahoj lásko, kde jsi byla?" "Ahoj...ve sprše. Jsi dlouho už vzhůru?" "Hmm asi deset minut"  Morgan přikývla a lehla si vedle něho. Bolela jí hlava. "Je ti něco?" "Nevím už od rána mě není dobře" Severus zavřel knihu a prohlížel si Morgan která ležela vedle něho. "Že by na tebe něco lezlo?" zapřemýšlel nahlas. Morgan zakroutila hlavou. "Ne ale dostala jsem to. Je mi fakt na nic" "Chceš něco?" "Jedině se tak pořádně prospat" "Co všechno tě bolí?" 

Morgan sevřela lem deky. "Na prvním místě je břicho a v těsném závěsu hlava a pak všechno ostatní" "To mi chceš říct že je to teď tak silné?" Morgan deku stiskla ještě víc. S bolestí jí slzeli oči. "Dneska máš po tréninku" Dal jí pusu na čelo a vzal jí k sobě blíž. Hladil jí po vlasech a snažil se jí pomoct aby nevnímala tolik tu bolest. Povedlo se jí po patnácti minutách usnout. Severus nějakou dobu byl s ní a pak někdo zaklepal na dveře. Damien vešel do pokoje i přesto že neslyšel dále. Severus po něm střelil pohled. "Ehm ehm, nerad ruším ale Morgan začíná trénink" "Ticho" sykl Severus a podíval se pohledem na Morgan. 

Tiše vstal a odvedl Damiena za dveře. "Je mi líto ale Morgan dnes nezvládne trénovat. Dneska není schopná. Má své dny při kterých dostala silné bolesti, bohužel dneska to budeš muset odložit" "Promiň Severusi, ale Morgan se musí účastnit, jedná se o tvrdý trénink a aby byla dobrá musí se dostavit za jakékoliv podmínky" Severus udělal krok vpřed. "Na to zapomeň to ti nedovolím, dneska jí necháš na pokoj rozumíš?" "Chceš aby přežila?" ušklíbl se Damien. 

"To ale neznamená že jí musíš mordovat, Morgan je už tak dost dobrá. Takže říkám že dnes se k ní nepřiblížíš" "Ale potřebuju s ní aspoň mluvit"  Severus udělal krok vpřed. "Jenom mluvit" přesvědčil ho. "Dobře ale ne dřív jak za dvě hodiny" Damien přikývl a odešel pryč, protože věděl že dostat se do hádky ze Severusem by nebylo dobré.

Zároveň měl ale s Moran zvláštní pocit. Poslední měsíce to nebyla ona. I při tréninku jí často docházeli síly. Bál se o ní. Měl pocit taky že trochu zhubla. Musel přijít na to co s ní je, v takovém stavu nebude schopná bojovat.