Zákon čistokrevných

26.Kapitola

Morgan se vrátila do svého pokoje. Za chvíli měla být večeře. Morgan se neobtěžovala převlékat. Pomalu se přesouvala do jídelny, kde byla celá smečka. Xandorův pohled se do ní zabodl. Morgan se posadila na židli. "Neměla ses převléknout mladá dámo?" řekl Xandor. "Promiň ale nebylo mi nejlíp" "Teď vypadáš na to že je ti líp" poznamenal Xandor. "Jen trochu" vstala a chtěla odejít. Její otec jí zastavil. "Kam jdeš?" "Jdu se převléct tati" řekla klidně až to oba zarazilo. "Jen ať jde" řekl Xandor. Morgan přikývla a šla zpět do svého pokoje. Nebude si dělat zbytečné peklo. Bude loajální ale tvrdá.

Morgan se tedy převlékla a vrátila se zpátky. Morgan se posadil a všimla si že na jejím talíři je obrovský kus jater. "Tohle sníš" řekl její otec. Věděl že játra nemusí. Morgan se přetočila žaludek snad o 180°. To zvládneš, to zvládneš, musíš. Podporovala se Morgan a snažila se to jakkoliv zpříjemnit. "Samozřejmě" Posadila se za stůl. Vzala si nuž a lžičku. Odkrojila část sirových jater. V momentě z nich vytekla čerstvá krev. Morgan se snažila o pořádné sebezapření. Kousek si dala do pusy. Byl to jako žvýkat slimáka, který je politý zálivkou. Morgan ale dál jedla a krev jí ztékala z koutku rtu.

Ani nevěděla jak snědla to. Zapila to čerstvou krví a bylo to lepší. "Hodná holka" pochválil jí Xandor. "Vypadáš unaveně, jestli chceš vrať se do pokoje" Morgan ani na okamžik neváhala a vrátila se do pokoje. Položila se na postel a byla ráda že to přežila. Zítra podle jejich dohody si Severus měl pro ní přijít. Nedokázala si představit jak by to mělo vypadat.

Otec začíná mít podezření že Morgan někoho má. Rozhodla se napsat rychle Severusovi. Musela se s ním sejít. Teď by si přála být Smrtijedka aby mohla lítat. Neztrácela ani minutu. Napsala mu v krátkosti vzkaz a poslala sovu. Doufala že to stihne včas. Pak uslyšela zaklepání. Dveře se otevřeli. Ukázal se v nich Xandor. Zatraceně. Pomyslela si. "Má nejdražší" Byl horší než to počasí v této oblasti.

Neustále se měnil. Nedalo se ho předem odhadnout. Morgan udělala pár kroků k němu. Xandor šel za ní a chytl jí kolem pasu. Políbil jí a couval s ní k posteli. Začal jí rozepínat vzadu šaty. "Xandore prosím, to ne fakt mi není nejlíp" Xandor jí zjevně neposlouchal. "Xandore prosím" Chytl jí rukou za krk a zase jí políbil. Pak si jí prohlédl. Díval se na něho tím nejvíce podřízeným a prosebným pohledem kterým se kdy vůbec dokázala dívat. Xandor jí zapnul šaty a pustil jí. "Jdi spát zítra se uvidíme" Pak odešel.

Morgan ztlumila světlo v místnosti a převlékla se do legín a mikiny. Doufala že Severus bude mít čas. Každá minuta byla jako hodina. Otevřeným oknem se prohnal černý stín. Severus byla tady. Morgan šla k němu. "Morgan" Postavila se před něho a dala mu pusu. "Je dobře že jsi tady" "Snažil jsem se přijít co nejrychleji co se stalo?" "Nevím přesně, ale mám pocit že můj otec ví něco o nás dvou. Pořád se s Xandorem o něčem baví a já nevím o čem. Xandor zatím věří mě ale nevím jestli se odsud dostanu zítra. Teď si musíme dávat pozor oba"

"Jak by ale tvůj otec mohl vědět že my dva jsme spolu" Morgan zapřemýšlela ale Severusovi to došlo dřív. "Morgan mám pocit že vím kdo by to mohl udělat" Zamyšleně udělal několik kroků tam a zpátky. Morgan to zřejmě došlo taky. "Já ho zabiju jestli je to pravda" "Morgan je jediný kdo by o nás mohl vědět, navíc to byl on kdo mi řekl o tobě a Xandorovi tenkrát" "Chceš mi říct že to celou dobu dělá můj brácha?" "Nikdo přece o nás neví, jenom on"

"Jestli se mi dostane pod ruku tak ho zabiju" zuřila Morgan. "To bych ti nedoporučoval. Už teď máš dost problémů. Mimochodem Umbridgeová začala vyhrožovat. Dozvěděl jsem se že sbírá informace a důkazy jaké jen může aby tě pošpinila a přeje si tě vidět v Azkabanu" Morgan se posadila na kraj stolu a překřížila si ruce na prsou. Severus šel za ní a pohladil jí po rameni. Morgan se postavil a objala ho. "Co zatím Voldemort?" "Připravuje se, jistě to nebude dlouho trvat Morgan" "Aspoň bych měla jeden boj za sebou" "Ty snad my" namítl Severus. "Ne já" "Neodmlouvej. Říkám že my Morgan. Od začátku co jsem s tebou, jsme v tom spolu"

Morgan se na něho zadívala a Severus čekal co řekne. "Chybíš mi" Severus se na ni překvapeně podíval. "Podívejme se. Já sarkastický a arogantní profesor lektvarů naučil tak krásnou a chytrou čarodějku k lásce a upřímnosti" "Na tom něco bude, zvlášť když jsem vlkodlak, ne čarodějka" "Přesto mi to přijde ironické, vždyť já sám neumím milovat" Morgan ho chytla kolem krku. "Fakt? Že jsem si nevšimla" "Musíš být pozorná" "Ne, to ty si přiznej že arogance a sarkasmu nejsou tvoje jediné stránky" "A ty si přiznej že tvoje jediné stránky nejsou samostatnost, tvrdost a drzost"

"Přijdu ti drzá" Severus se sklonil víc k ní. "Řekl bych že si nedáváš pozor na pusu" "Hádám že tím budeš myslet upřímnost" "Jistě mám na mysli tvou drzou upřímnost" Morgan ho žduchla. "Severus se opřel o stůl a tyčil se nad Morgan. "Na co čekáš" řekla polohlasně. "Na to až si sundáš tu mikinu, nebo chceš pomoct?" Morgan nadzvedla obočí. "Ty myslíš na jen na jednu věc" "Hmm a ty snad ne? Nemůžu za to že mě strašně moc přitahuješ" Severus jí rozepnul mikinu. Šli spolu k posteli a navzájem si sundali oblečení.

Severus se do ní dostal (snažím se to vždycky nahradit jinými slovy, bohužel mě ale žádné nenapadají a nebo mi nesedí, takže se omlouvám že to popisuju stejnými slovy) Morgan se snažila co nejtišeji dýchat aby to nebylo tolik slyšet. Stejně měla pocit že to slyší celý hrad. Po chvíli Severus ležel vedle ní a oba přemýšleli co dál. "Máš odvahu" řekla Morgan. "Proč myslíš?" zeptal se Severus a svůj pohled upíral na strop. "Vyspat se semnou tady, kde každou chvíli může někdo přijít" "Jo to riziko jsem musel podstoupit, ale víš že jsem dávno zamknul?" Morgan se zmateně na něho podívala a Severus se na ni otočil a pousmál se. "Už jak jsem přišel."

Pak odvrátil pohled zpátky. Morgan se pousmála a přitáhla se k němu. Začala si hrát s jeho dlouhými vlasy. "Co ti je?" "Přemýšlím co udělat dál" "Nepřemýšlej nad tím, jsem si jistá že se tady Xandor dlouho nezdrží. Až odjede tak se vrátím i já" "Jestli tvůj bratr řekl o nás tvému otci, tak si nemyslím že to půjde všechno hladce" Morgan pokrčila rameny ale byla potichu. "Nevím co dál už mě unavuje přemýšlet dopředu" "Mě snad ne. Navíc když už něco vymyslíš a pak se plány změní a jsi tam kde si byla předtím" řekl Severus.

"Jo asi tak" "Ale asi ano. Budeme muset počkat ale byl bych o něco klidnější kdyby si byla v Bradavicích" Morgan si povzdychla. "Kde Xandor žije?" Morgan se zamračila. "Nevím někde západně odsud ale nevím přesně kde. Odsud je to tak čtyři dny cesty, co jsem tak zaslechla víc nevím" Severus se zamračil. "Dobře" Pak vstal a začal se oblékat. "Počkej co jako chceš dělat?" Severus si zapnul plášť a šel k Morgan. "Uvidíš neboj se. Už musím jít jakmile Xandor bude odjíždět vrátíš se ano? řekl a políbil jí. "O čem to mluvíš?" "Jen mi věř" Pak se proměnil ve stín a odletěl pryč.

Jenomže Morgan to vrtalo hlavou. Zajímalo by jí co má Severus v plánu. Začínalo tu být už chladno. Morgan upřela pohled na okno které se s velkým rámusem zabouchlo. Pak se rozhodla že si napustí vanu. Byla v ní dvě hodiny. Pořád přemýšlela nad Severusovým plánem. Začala na ní padat únava. Morgan vylezla z vany a šla do pokoje. Převlékla se do pyžama a nastříkala pokoj vůní, co zakrývala lidské pachy a nakonec šla spát. Severus jí dokonale unavil.