Zákon čistokrevných

31.Kapitola

Další den se Severusovi snažila vyhnout. Dařilo se jí to skvěle. Musela přežít dneska šest hodin ve škole, cítila však jak na ní Severus v hodině upíral pohled. Morgan za den slyšela halsité vytí. To bylo zvláštní že jí volali i přes den. Ale jak řekla. Musela počkat až skončí ve škole. Ale samozřejmě se stalo to co si nepřála. Po konci školy na Severuse přece jen narazila. Zrovna tehdy když se chystala pryč z hradu. "Morgan? Kam to jdeš? Musím s tebou mluvit" Morgan se otočila. "Neslyšel si přes den to vytí?" Severus přikývl. "Nejsem hluchý pokud sis nevšimla" "Vidím že jsi zase dneska taky pěkně arogantní" "To by jsme si tím pádem měli dnes obzvlášť rozumět když už nic"

"Jako jak nic?" "Myslíš že jsem si nevšiml tvého chování? Snažíš se mě vyhnout" Morgan si překřížila ruce na prsou. "Ne nesnažím." "Že ne? Myslíš že jsem si fakt ničeho nevšiml nebo co jako?" zvýšil hlas. "Víš co? Jestli se chceš dohadovat tak potom až přijdu. Teď nemám čas a jestli nechceš abych dělala hlouposti, tak by si mě měl nechat jít. Takže můžu prosím?" Severus to vzdal. "Dělej jak myslíš, vlastně jsem zapomněl. Máš svoji hlavu" Morgan mu na to neodpověděla a vracela se domů.

Jakmile vkročila na pozemek domu její otec po ní skočil a popadl jí za zápěstí. Než ztihla se nějak ubránit tak bylo pozdě. Nastala tma. Morgan probudila silná bolest hlavy a křik jejího otce. "Ty čubko malá vstávej! Volal jsem a nedošla jsi! Vstávej!" zavyl její otec a popadl jí za ruce. "Braň se ty mrcho jedna" zařval a dostala ránu do žeber řetězem. Znovu spadla na zem. Cítila jak jí někde teče krev. Nejspíš je to odřenina na žebrech. "Tati prosím!" řekla Morgan než dostala další ranu do zad. "Jak jsi mohla? Napadli nás v noci ta špinavá lůza (bystrozoři) hledali ti tě a napadli některé z nás. Potřeboval jsem tě a ty jsi nedošla!" 

Další rána byla zase do žeber. Schytala si několik dalšíc takových ran a taky si pár odnesla i na břiše. Zbil jí jak nejvíc to šlo. Teprve až když všude byla jenom krev a Morgan v ní ležela byl klid. Její otec měl obrovský vztek. Takhle moc vytočeného ho snad v životě nikod nezažil. Probrala se až ve sklepení. Všimla si že rány jsou zahojené. Musela tady být už tak jeden den. Bolelo jí ale hrozně břicho. Byla však naživu. 

Ležela na tenké dece. Rukama si přitáhla kolena k sobě a snažila se snést tu bolest. Nešlo to. Bolelo to moc. Hodinu ležela v křeči až ucítila že začala krvácet. A hodně ze spodu. Morgan zavyla bolestí. Dalších deset minut cítila jen krev a bolest. Pak to začalo ustávat a pod ní se deka rudě zbarvila. Začala brečet. Poprvé snad za svůj život brečela. Protože potratila. Chtěla Xandora. Morgan ležela a slzy jí ztékali. Uslyšela dupot a někdo rozrazil dveře. Byl to její otec. "Co se tady sakra stalo? Co je to za krev?  Ty brečíš?!!!" Pak mu to došlo. 

"Co to znamená?"  Její otec nevěřil vlastním očím. "Chci Xandora" řekla rozechvělým a oslabeným hlasem. "Ale to přece nejde" řekl její otec. Její sllzy tekli dál. Její otec jí objal a omlouval se jí. Ze strachu z toho co udělá Xandor až se to dozví.  Vzal jí do náruče a šel s ní nahoru. Morgan se musela osprchovat a pak šla do svého pokoje. Ležela na své posteli a její polštář byl celý mokrý od jejich slz. Pak slyšela křik a vytí. Sílili a pak bylo ticho. Morgan seděla na posteli a poslouchala co se děje. Dveře otevřel Xandor. 

Šel rychle za ní. "Dozvěděl jsem se co se stalo, tvůj otec dostal co si zasloužil to si bude pamatovat" Morgan ho objala. Xandor jí utřel slzy které jí pořád tekly po tváři. "Zůstaň tady prosím" zaprosila ho. "Jedla jsi něco?" řekl Xandor. "Ne" "Dostaneš sem nějaké jídlo a pak si půjdeš lehnout. Já tady budu s tebou nějakou tu dobu, než si půjdu vyřešit dlaší věci s tvým otcemů Položil jí na postel. Morgan neměla na jídlo ani pomyšlení. Ale něco jíst musela. Snědla tak čtyři kousky masa a víc do sebe nedostala. 

Potom ležela a Xandor jí hladil po vlasech. Její oči byli hodně unavené a ospalé. Usnula ale jen na hodinu. V tu dobu byl Xandor zase pryč. Morgan se z toho tak rychle ještě nevzpamatovala. Neměla v umýslu se vracet do Bradavic. Aspoň ne další dva dny. Z toho se totiž bude dostávat dost těžce.