36.Kapitola

154 9 1
                                    

Morgan byla zpět v Azkabanu. Bylo tady chladno, bylo slyšet kvílení větru a narážení divokých vln do pevných zdí. Mozkomoři neustále lítali kolem celé věznice a dohlíželi na vězně. Bolela jí hlava. Dostala jemný Mozkomorův polibek. Naštěstí její paměť byla v pořádku. Probrala se a uvědomila si kde je. Vstala ale měla připoutaný řetěz ke kotníku. V rychlosti se řetěz napnul a ona spadla těžce na zem. Kolem ní proletěl mozkomor. Morgan se na něho podívala a on svou prázdnou tvář dal blíž k ní. Tiše a dlouze vzdychl a odletěl pryč. 

Morgan se položila zpátky. Musela se odsud nějak dostat. Ale přes den nemá šanci. Ani si není jistá jestli se dokáže vrátit na břeh. Seděla na zemi a zaposlouchala se do křiku vězňů. Nějakým stylem jí to uklidňovalo. Neměla ale dobrý pojem o čase. Trošku byla dezorientovaná. Doufala že si jí Xandor najde. Chtěla se vrátit k němu. Na místo toho díky Snapeovi skončila tady. Nemohla jeho jméno ani slyšet. Nemohla vystát už jenom název Bradavice. "Zatraceně Karkarov měl pravdu" řekla a vztekle hodila úlomkem kamene o protější zeď. Bouře venku zesílila a malými trhlinami začal padat hustý déšť.

Morgan se přitiskla víc ke stěně aby na ní tolik nepršelo. V Bradavicích se Snape akorát chystal za Remusem. "Tak tady jseš"  Remus se na něho posumál. "Vítej Severusi, co tě sem přivádí?" "Nechápu že jsem dopustil aby ses ujal Morgan" Remus pokrčil rameny. "Co tím máš na mysli? Pokud vím byl jsi to ty kdo se postaral o to aby Morgan chytili, jak jí znám tak by jim dokázala utéct" "Utekla by a byla by pronásledována. Věděli jste o tom ze Siriusem už daleko dříve. Mohl jsi jí pomoct když ses do toho tolik hrnul. Nejspíš by se pak nemuselo stát to co se stalo" "Podívej nemůžu držet stráž nad každým Severusi. To snad chápeš a vím jak se cítíš"

"Jo to sotva víš" odsekl. "Jsem si jistý že to dobře dopadne. Morgan je chytrá holka, nezapomínej že je z Kruvalu to je podstatné" Severus si ho změřil pohledem. "To nic neznamená. Pokud jde o zákon nepomůže jí v tomhle ohledu nic" Remus pohodil hlavou. "Jak znám Morgan tak zatím nikdy nikomu nic neodpustila. A když někoho nazve zrádcem tak..." Remus se radši odmlčel. "Co se stane? O ní jsem přišel už dávno Remusi. Upřímně nemyslím si že je šance, že budeme jednou zase spolu. Nerozuměli jsme si. Třeba je to takhle vlastně lepší" Remus zakroutil hlavou.  "Víš někteří z nás málem Umbridgeové uvěřili. Oba jste se najednou výrazně změnili. Vy prostě k sobě patříte a o věk vůbec nejde. Ten tady nehraje žádnou roli. Miluješ jí a tak chytrá holka to jistě vidí. Ty si možná nemyslíš totéž co já. Ale láska je silnější než všechny kletby a kouzla na světě. Jestli je ta vaše láska tak silná a já věřím že je, vrátíte se k sobě i přes tu všechnu bolest kterou jste možná zažili nebo právě prožíváte. Tak si nenalhávej že je všechno ztracené" 

"Kdybych tě neznal, snad bych ti to i uvěřil" "Ale Severusi. Ty víš že mám pravdu. Víš to moc dobře. A pokud se nepletu, tak její jednání je za půlhodiny tak pokud ho chceš stihnout měl bys jít. A nezapomeň. Láska vyhrává i ve světě plné nespravedlnosti. Jen jí ale k tomu musíš trochu pomoct. Nic nepracuje samo" "To my snad přece nemusíš říkat. Začínám mít pocit že si mě s někým pleteš." "Spletl jsem si tě dřív Severusi. Mnohem dřív" "Jaké štěstí že si to přiznáš" Remus už dávno na jeho kousavé poznámky nereagoval. 

"Raději se připrav ať to stihneš" (V Azkabanu) - Pro Morgan si přišli Mozkomoři. Byl zmatená. Chytli jí. Cítila po celém těle mráz. Pak viděla tmu a její řetězy povolily. Přestala je cítit úplně. Ocitla se před ministerstvem. Musela spát víc jak den protože nastalo její jednání. Prosila v duchu i to aby se tady Xandor ukázal. Ulehčilo by jí to práci. Bystrozoři si ji vzali dopéče a vedli jí k hlavní místnosti soudního procesu. Jednání začalo. Morgan byla připoutána za zápěstí k židli. K velkému a ne zrovna milému překvapení, její jednání vedla Umbridgeová. Také Morgan neuniklo že Brumbál také dorazil. Sanpea si ale už nevšimla. "Zahajuji jednání proti obviněné Morgan Blackwolfové z vraždy bystrozora Dheqora La Croixe. Porušila jste tímto podmínku a tím pádem soud navrhuje trest smrti" "Když dovolíte. Pokud sám dobře vím uzavřel jsem s ministrem dohodu. O trestu smrti při porušení podmínky nepadlo ani slovo" skočil do jednání Brumbál. 

"To je nějakou dobu nazpět pokud se nemýlím. Ona je nebezpečná sobě i svému okolí. Pro takovou bestii neexistuje žádný jiný trest" odvětila Umbridgeová. Snape podrážděně vstal. "Tu bestii si okamžitě odpusťte nebo budete toho litovat" "Severusi jen klid co to do vás vjelo, takhle nikomu nepomůžete" uklidňoval ho šeptem Brumbál a pak pokračoval. "Tak jako tak Morgan náleží doživotí a bude náležet pokud se nerozhodne jinak" Umbridgeová se snažila obájit si svůj názor ale nedařilo se jí to. "Je mi líto ale napadla bystrozora, nechcete se snad tady u soudu přimlouvat za vraha Brumbále že ne?" "Napadla? Kde máte důkazy? Jeden bystrozor nic neznamená. Vám se také nedá věřit Dolores" řekl Severus.

"To znamená že zpochybňujete ministerstvo a zákony Snape!" Řekla Dolores. Morgan vztekle zavřela oči a snažila se nevnímat to co se děje okolo ní. Vnímala jen ticho a tmu a někde v té tmě se snažila najít Xandora. Hlasy se vzdalovali až je nakonec neslyšela vůbec. Byl klid a tma současně. V té tmě spatřila mohutnou postavu. Podvědomě na ní volala. Postava se blížila blíž a blíž. Morgan na ní v duchu volala. Pak zase slyšela hlasy. Slyšela jak na ní někdo volá. Morgan se opět vrátila do reality. 

Umbridgeová na ní mluvila. "Popíráte snad vraždu?" zeptala se a Morgan se zlověstně usmála. "Jak by to podle vás mohla udělat? Byli přece nalezeny otisky zubů které patřili divokému zvířeti!" ozval se někdo z tribunálu. "Protože Morgan je vlkodlak!" řekla Umbridgeová. Snape se zarazil. "Jak o tom ona sakra ví?" otočil se na Brumbála. "To netuším Severusi" "Vy víte vždycky všechno, jen ne to co je doopravdy nutné vědět" odsekl. To už se ale Morgan dávno zbavila pout.

Všichni byli ve střehu. Severusovi ztuhla krev v žilách. Morgan měla vyceněné špičáky a její oči byli rudé. Držela Umbridgeové nůž pod krkem a stála za ní. Šla s ní děs a hrůza. "Všichni se teď držte dál. Protože jestli se někdo přiblíží zabiju ji!" Umbridgeová zděšeně mávala rukama do stran. "Morgan okamžitě toho nech!" nakázal Snape. "Ty mi už nikdy neříkej co mám dělat. Tohle není už tvoje věc! Už nepotřebuju tvůj dohled Severusi! Mezi námi je navždy konec" Pak nastalo ticho. Morgan povolila svou ruku ale stále nůž držela pod jejím krkem. 

Zem se jemně otřásala a pak byl slyšet  vřískot. Mozkomoři byli připraveni. Dveře se rozletěli a v nich byl vlkodlak. Umbridgeová a všichni ostatní oněměli hrůzou. Severus měla v pohotovosti  hůlku. Vlkodlka silně zařval. Morgan Umbridgeovou pustila a sešla dolů. Severus jí nespustil z očí. Jakmile se k němu přiblížila popadl jí za ruku, ale Morgan na něho namířila nožem. "To myslíš vážně? zeptal se a pustil jí. Morgan nůž od něho dala důl a rozběhla se k vlkodlakovi. Oba spolu se rozběhli pryč a Mokomoři hned za nimi. Jenomže oba jim nakonec unikli. 

Zákon čistokrevnýchKde žijí příběhy. Začni objevovat