Zákon čistokrevných

53.Kapitola

Severus se po předešlé noci rozhodl do Umbridgeové to pěkně osolit. Dělal jí samé naschvály. Dneska celý den učila a on toho využil. Samozřejmě její priorita byla Obrana proti černé magii. Severus šel tiše k ní do kabinetu a kletbou změnil texty v učebnicích. U toho to ale neskončilo. Využil toho že Umbridgeová šla k řediteli a hůlku si nechala v pracovně. Vzal hůlku a kouzlem nařízl jádro uvnitř. Pousmál se nad svými vtipy. Tohle jí dá pořádnou lekci. Rychle vycouval s jejího kabinetu a pak slyšel na chodbě něčí hádku. Severus šel rychle tím směrem. 

Přidal trochu do kroku když zjistil co se děje. Morgan útočila na Umbridgeovou. "Zabiju tě!" vyjela po ní Morgan a Umbridgeová se bránila argumenty, že má na ministerstvu svoje lidi a další podobné žvásty. Morgan to ale vůbec nezajímalo a mířila na ní hůlkou. Severus snad poprvé u ní viděl  v ruce hůlku. "Morgan uklidni se!" Chytl jí za ruku a vzal jí hůlku. "Tohle se zabavuje, co to tady sakra děláš?" "Vidíš sám pusť mě ať jí můžu zabít!" "To určitě kvůli tomu tě jistě pustím. Postav se vedle mě a dej se do klidu" Morgan byla vymknutá kontrole a vůbec ho nevnímala. Umbridgeová jí do toho ještě provokovala. "Tohle bys neudělala. Jsi slabá" "Můžete jí laskavě nechat na pokoj Dolores? Přestaňte si jí konečně všímat" 

"Ale podívejme se. Já jsem nevěděla že si zde profesoři tykají se studenty a naopak. To jsem u nikoho jiného ještě nezažila. Nejspíš je to vaše nějaká metoda co Snape?" Morgan se mu vysmekla a vzala nůž do ruky. Umbridgeovou přitiskla ke zdi  a nůž jí dala pod krk. "Zase ve stejné situaci že Dolores, tak jako před třemi lety. Jenomže tentokrát s tím rozdílem že už vás zabiju!" "Já jsem ti něco říkal Morgan" Severus jí zatáhl k sobě ale nůž už jí nevzal. "Morgan dej sem ten nůž" řekl a dal ruku před sebe. "Na to zapomeň" "Nebudu to už opakovat stokrát, dej sem ten nůž laskavě mě poslouchej" 

Morgan dělala všechno jen ne to, že by ho poslouchala. Soustředila se na Umbridgeovou která se na ní tak blbě smála. "Nejde to. Nemůžu ti ho dát dokud jí něco neudělám" "Dobře jak myslíš. Půjdeš semnou. Hned a bez komentářů" Když ucítila že jí Severus táhne pryč začala se mu vzpírat. Severus jí stiskl co nejsilněji protože to jinak nešlo, čím víc se mu začala bránit tím silnější byl jeho stisk. "Řekl jsem aby si ji nechala na pokoj. Je mi jedno jak moc jí nenávidíš, ale nebudeš jí zabíjet nech jí na pospas svého osudu" "Nevěřím na osud Severusi a pusť mi tu ruku" "Tak začneš věřit. Pustím když se zklidníš a půjdeš sama semnou" 

Morgan se začala ještě víc bránit. Severus přikývl. "Dobře tak jak myslíš" Severus zabral a táhl Morgan za sebou. Když zjistila sama že to nejde jinak, tak se přestala bránit. Severus se zastavil. "Vypadá to že jsi to vzdala mladá dámo. Takže?" "Neptej se když znáš odpověď" Severus jí pomalu pustil zápěstí. Morgan si dala nůž za opasek. "Tak pojď" podal jí ruku. Morgan nevypadala že by se chystala udělat to samé. "Dej mi ruku Morgan" Choval se jako kdyby si hrál na její otce. To jí štvalo a proto ho nechtěla poslechnout. Severus se beze slova otočil a šel dál. To v Morgan probudilo pocit nejistoty a najednou nevěděla jak má reagovat. To se jí nikdy nestalo.

Dohnala Severuse a chytla ho za ruku sama. Severus nad ní nakonec vyhrál. Ruku jí jemně stiskl ale pořád měl naštvaný výraz v obličeji. Když byli u něho v kabinetu, tak jí pustil a postavil se k policím s lektvary. Chvíli byl zticha. Morgan šla za ním a zezadu ho objala. "Říkal jsem ti ať si jí nevšímáš" "Jo ale nemůžu dělat že tady není, je šílená chápeš to. Když jí vidím tak bych jí nejradši zabila, tobě přece taky vadí tak proč jí tolik bráníš?" Severus se na i překvapeně otočil. "V první řadě bráním tebe. Nemusím ti snad připomínat tvou minulost. To že si na svobodě a to že od tebe Mozkomoři dali ruce pryč, za to může Brumbál to znamená že by ses měla trochu snažit" 

"Takže se nesnažím podle tebe? Ani nevíš kolikrát jsem měla tak dokonalou příležitost jí zabít, nebo jí v lepším případě vážně zranit a neudělala sem to. A jenom proto že se stalo to co se stalo, tak máš prostě pocit že se nesnažím a že je mi jedno co Brumbál kvůli mě dělá" "Tak řekni co tě teda vedlo k tomu aby si jí napadla?"  "Začala po škole roznášet jednu věc. Že někde v tomhle hradě je Smrtijedka. Podle ní jsem nástupkyně Voldemorta, která se chce pomstít všem kteří jsou v Bradavicích a ze Zmijozelských studentů si chce udělat své stoupence" Severus se zasmál. "To by tě mělo spíše pobavit než rozčílit" "Ne ona mě dokáže jenom rozčílit Severusi nic víc" 

"Dobře ale nemůžeš po ní takhle vyjíždět, ona tě chce jen provokovat a když vidí že se jí to daří tak v tom nadále pokračuje. Nemusíš jí dělat přece tu radost že se necháš jí vyprovokovat" Někdo zaklepal na dveře. Morgan se lekla, myslela si že je to zase Umbridgeová. Proto chtěla jít rychle ke dveřím, než jí Severus zadržel. "Morgan něco jsem ti teď říkal" Zůstala stát a on jí přidržel. Severus dovolil aby daný člověk vstoupil dovnitř. Naštěstí to byl jenom Brumbál. 

"Neruším?" "V pořádku Albusi" řekl Severus a hladil Morgan po zádech. "Nechci být nějak moc zvědavý, ale když vás dva taky vidím tak mě nutí se zeptat jestli se něco nestalo" Severus pokrčil rameny a nic neříkal. "Ach jistě, stále jde o profesorku Umbridgeovou, víte taky nejsem nadšený že se vrátila" "Tak proč je zase tady?" vyhrkla Moran a cítila jak jí Severus chytl pevněji za ruku. "Na žádost ministerstva, mají podezření že jsou mezi námi stoupenci Lorda Voldemorta" Morgan se otočila na Severuse. Ten na ní mrkl a podíval se na Brumbála. "Snad ministerstvo o vás nepochybuje Albusi" "Tady nejde ani tak o mě jako o Umbridgeovou. Lecos jí na ministerstvu prochází, dokonce i sám ministr je na ní krátký" 

"Co jiného když ta mrcha v tom umí perfektně chodit" Severus Morgan uklidňoval protože pořád byla rozčilená a schopná udělat cokoliv. "Nicméně, ministr ví že se jí nedá věřit, přesto mě poprosil abych jí přijal do Bradavic, prakticky nemůže tady vůbec nic najít ale bylo by dobré kdyby jste jí vy dva neprovokovali" "My?" zamračil se Snape. "Už si u mě na vás dva ztěžovala" zvážněl Brumbál. "Promiňte ale co nám je po ní? Žijeme si svým vlastním životem a nepotřebujeme aby se nám ona do něho  motala. Jestli máme spolu vztah nebo ne, tak je to naše věc" 

"A zneužívání je další věc" ozval se hlas z chodby. Ukázal se tam Sirius. Všichni se na něho otočili. Sirius s chladným pohledem stál ve dveřích a díval se na Snapea. "Co jsi to řekl?" sykl Snape. "Sám jsi slyšel. Zneužíváš  jí. Ostatní si toho možná snad na první pohled nevšimli, ale každému musí být divné že holka jako je ona je s tebou. Vsadil bych se že ji máš pod imperiem" "O čem to teď sakra mluvíš Blacku?" "Přestaň, nech už toho Severusi. Morgan si to nezaslouží, víš že tato kletba je stále nepromíjivá?" "Já nejsem pod žádnou kletbou Siriusi!" 

Sirius se zasmál. "Jistě že ne, teď si to neuvědomuješ ale neboj se slíbil jsem že budu svědčit" "A komu si to slíbil?" zeptal se Snape. Morgan mu dala ruku kolem pasu. "Umbridgeové spoléhá na mě" "Co?!" vykřikli všichni tří zároveň. Sirius se usmál. "Říkal jsem jí o vás. Úplně všechno" Severus udělal výhružný krok do předu ale Brumbál ho zastavil. "Tady není nic o čem by si měl svědčit Siriusi. Morgan s ním je dobrovolně. Tohle vám neprojde, to ti snad musí dojít" Sirius se smál dál. "To se jen pletete Albusi" Sirius odešel a Severus stál vzteky bez sebe vedle Morgan.

"Co má zatraceně tohle znamenat? Co to s ním je?" vztekal se Severus. Morgan ho chytla za ruku. "Nevím co s ním je ale nech to být. Sám si mě před chvílí nad něčím varoval nebo ne?" "Ty někdy posloucháš co říkám?" Morgan s ním cukla. "Nechtěj mě naštvat" "Má pravdu Severusi, neber si jeho slova k srdci. Jsem si jsi že za tímhle stojí něco víc. Víte oba že jsem na vaší straně. Morgan ty pojď ještě za mnou, někdo se chce s tebou sejít. Jdete taky Severusi?" zeptal se ho Brumbál. "Musím?" "To je na vás" Morgan mu dala pusu na tvář. "Nemusíš. Za chvíli se vrátím, ty se mezitím uklidni" Severus rozzuřeně přikývl a Morgan odešla zatím s Brumbálem.