Zákon čistokrevných

67.Kapitola

Když si srovnala rychle v hlavě informaci kterou obdržela, nečekala na nic a rozběhla se k lesu. "Morgan kam to běžíš? Co se stalo?" volal na ní děda když utíkala pryč. Za sebou na zemi nechala jen kus papíru, který děda vzal. Když si tu informaci přečetl už vše pochopil. Okamžitě se vrátil na řád a všichni se svolali, jak za starých časů. Damien předložil papír na stůl a citoval na hlas co tam bylo. 

Severus byl celý nervózní už jen proto že se Morgan nevrátila. "Bylo rozpoutáno zlo nad celou smečkou, nyní nastal čas odplaty, čas bolesti které ty musíš čelit. Už jen ty a Alfa sestřičko" řekl Damien a místností to zašumělo. Morwenna začala fňukat a Minerva jí uklidňovala. "Co to znamená Albusi?" zeptala se Minerva. Albus přikývl a povzdechl si. "Pro Morgan to znamená válka" Severus rozrušeně vstal. "Albusi nedovolím aby bojovala sama proti celé smečce" "Morgan je připravená Severusi" ozval se Remus. 

"To nemyslíš snad ani vážně? Něco jsem přísahal a nehodlám to porušit rozumíš mi?" "Co jsi přísahal? Myslíš že jí nějak můžeš pomoct? Tohle je vlčí válka" "Copak to sakra nechápeš? Je na to sama" "Vždycky byla! Na všechno..." "Jenže ty časy jsou dávno pryč! Nebudu tady sedět a čekat jestli se vrátí nebo ne" Remus jen povzdechl a otočil se na Brubmála jestli situaci nějak nezachrání. On si je však jen prohlížel. 

Situaci zachránil Harry Potter. Postavil se a rozhlédl se po každém členovi řádu. "Souhlasím s profesorem Snapem. Já sám mám pocit že Morgan toho hodně dlužím. Většinu času nám vlastně byla nějakým způsobem na blízku a ne jednou nám zachránila život. A teď je to ona která potřebuje pomoct. Jednou každý umřeme a já nechci zemřít s výčitkou toho že jsem tenkrát neudělal nic abych jí pomohl. Raději zemřu s pocitem že jsem jí v tom nenechal" 

Snapea to úplně vykolejilo. Sám na to překvapeně nic neříkal, jenom s ním mohl souhlasit. Harry čekal na nějakou reakci. Všichni najednou oněměli. "Remusi jen Morgan se vyzná v té oblasti. Neztrácejte čas najděte ji a řekněte jí o všem co jsme zde probrali. Harry má pravdu" Remus přikývl a na nic nečekal. K Harrymu a Snapeovi se přidali i další. Hermiona a Ron. Zbytek by jim nebyl asi nic moc platný. Navíc někdo musel hlídat Morwennu.

Morgan se již dávno dostala do hradu. Proklouzla kolem stráží a dostala se do tajné místnosti kde měla všechny věci. Otevřela truhlu a oprášila svůj starý bojový kostým celý černý a kožený. Kostým byl složený se dvou nátepníku, legínami s přezkou, opaskem s řetězy který byl také zároveň vybavený i zbraněmi v podobě různě ostrých a velkých nožů, dále kožené triko v podobě crop-topu které jí odhalilo vytetovaného draka na žebrech, přes sebe si dala mikinu a boty s ostrými hroty na patách. Vlasy a make-up si  změnila a byla jako dřív. 

Na konec stačilo si dát částečnou vlčí podobu. Prodloužily se jí nehty zbarvené do černé, oči zčervenaly a narostly jí ostré špičáky. Hotovo. Teď následovaly důležitější věci. Morgan nejdříve si musela udělat obrázek o všech hlídkách. Zabralo jí  to dost dlouho. Promyslela si koho zabít a jakou cestou se vydat. Když to vezme přes jeskyně a katakomby, mohla by vyvraždit co nejvíce vlků. Hodně jich se zdržuje dole a to je výhoda, se zbytkem to bude snažší.

V tom případě jí ale nehrálo, co znamenal ten dopis. Smečka žila a nikdo nevypadal že by chtěl válku. Ale to jí bylo jedno už byl čas to skončit. Dostala se z hradu ven a šla ke skalnatým nížinám. V dálce viděla postavu která na ní mávla. Morgan šla za ním. "Morgan, skoro jsem tě nepoznal" Morgan pokrčila rameny. "Proč jsi tady?" "Brumbál mě sem poslal, hned co se tvůj děda vrátil, tak Severus  svolal řád. Budeme s tebou bojovat Morgan" 

Morgan couvla. "To nejde, tohle je jen moje věc, nemůžete mi pomoct" "Severus na tom trvá, nikdo mu to nevymluví a Harry se k němu přidal, proto jsem teď tady aby ses vrátila" "Ne to nejde nejzranitelnější jsou v prostřed noci. Nebudou čekat útok" Remus si povzdechl. "Bude tam celám smečka Morgan, tvůj otec je daleko silnější než všichni ostatní, prosím dovol abychom ti pomohli"

"Remusi" "Morgan to že nejsme jako tvůj otec neznamená že jsme slabší, já vím jak jsi dobrá ale nepomůže ti to když budeš sama" "Dobře...sejdeme se tady všichni v jedenáct v noci. Já tady zůstanu, potřebuju zjistit pár věcí" Remus přikývl. "Buď opatrná" Remus se s ní rozloučil a přemístil se na řád. Morgan se držela poblíž hradu a podařilo se jí najít své dva kamarády ze smečky. "Netušila jsem že tady jste, myslela jsem že jste se vrátili zpátky" Coran zakroutil hlavou. "Ne kdepak, jsem tady stále Alfo. Sledovali jsme území smečky tvého otce a máme pro tebe několik informací" "Sem s nimi" usmála se Morgan.

"Zjistili jsme že na hlídce jsou jak hlídkaři tak i lovci a dva Betové" "Dva Betové? Od kdy jsou dva" zamračila se. "To tvůj otec, vybral dva nejsilnější vlky. Jsou hlídané všechny vchody. Ale nenech se nachytat. Můžeš projít a dostat se třeba až do věže, ale dolů se nedostaneš. Dostaneš se do pasti smečky. Tak to funguje po celém hradě" Morgan přikývla. "Díky, dnes večer chystám útok a když jste tady, chci vás poprosit o pomoc. Půjde s námi ještě pár lidí, sejdeme se dnes v jedenáct v nížinách" Oba vlkodlaci si vyměnili pohledy. "Samozřejmě že ano Alfo. Rádi pomůžeme ale slyšeli jsme správně že lidi?" 

Morgan přikývla. "Takže se držte na uzdě" Oba vlci přikývli. Morgan s nimi strávila zbytek dne a vymýšleli plán. Morgan mezitím nakázala, že svého otce zabije jenom ona a nikdo jiný. Měli se sejít ve štábu budovy. Což bylo druhé patro Rudý salon. A tam si poví co dál.

Mezitím záchranný oddíl byl už na cestě. Za minutu jedenáct už byli tam. Morgan tam ale nepřišla. "Jseš si jistej že říkala tady?" zeptal se Ron. Remus se rozhlížel a ujišťoval se že se nespletl. "Ano je to tady. Morgan by tady měla být každou chvíli" Chvíli se procházeli v nížině. "Remusi už je dávno po jedenácté, Morgan by tady už musela být, nepůjdeme už na hrad co když je tam znáš jí přece" namítl Harry a Remus se zamračil. "Nic nechápeš, jsem si jist že bezpochyby budou všechny vchody hlídané, jediná cesta je přes jeskyni a katakomby ve kterých se dá lehce ztratit. Jak jí znám tak tama určitě půjde a ona je jediná která ty chodby zná, jako dítě tam byla zav..." Remus rychle ztichl.

Severus se na něho otočil. "Co byla jako dítě?" Remus couvl. "Ehm no chtěl jsem říct že..." "Že co?" zeptal se Severus a dělal varovné kroky k němu. Remus před ním pomalu couval. "Jen jsem chtěl říct že Morgan jako dítě bývala..." "Zavírána" dořekl Severus. "Ne" "Ale ano" "Ne" "Nelži" "Nelžu" "Co se vám stalo?" ozval se hlas. Morgan. Severus se na ní otočil. Všichni na ní hleděli jak na zjevení. "Nevěděla jsem že máš tetování" vydechla Hermiona. "Páni to je čínský drak, mému bráchovi Charliemu málem urval kousek ruky, jsou to děsné bestie ale nádherné" uznal Ron.

"Nejsou to bestie ale strašně nepochopené zvířata" "To říkal jednou i Hagrid" řekl Harry. "Sama jsem jednoho měla, ale otec ho zabil kvůli mě" "To je mi líto" řekl Harry. Morgan ignorovala jeho odpověď. "Ahoj lásko" řekla Severusovi a dala mu pusu. Severus jí to oplatil. "Vypadáš naprosto skvěle" Morgan se pousmála. "Vzrušuje mě to" zašeptal do ucha. Morgan se otočila na ostatní. "Půjdeme směrem nahoru. Musíme se dostat nad soutěsky" "Dobře tak jdeme" pobídl je Remus a všichni se vydali na cestu. 

Severus si jí přitáhl ke svému tělu a políbil jí. Jeho ruce mu sjeli k jejímu pasu a přitahoval si jí blíž a blíž. "Taj půjdeme?" "Už aby jsme to měli za sebou krásko" Morgan mu dala vlasy za ucho. "Taky bych si to přála" Morgan mu podala ruku a šli spolu za ostatními.