Zákon čistokrevných

77.Kapitola

Severus přišel pozdě večer. Byl informovaný o Morganiném stavu. Šel za ní do pokoje a akorát se probudila. "Minerva mi všechno řekla, už jsme si skoro mysleli že jsi v pořádku" "Je to čím dál horší, nezlepšilo se vůbec nic" "Ano já vím mluvil jsem s Richardem než jsem šel nahoru. Vím pro se to děje" Morgan pozvedla obočí. "Tak proč?" "Za to může to tvé poranění. Tvé tělo bylo hodně oslabené a nemůže tak dobře fungovat. Pořád budeš oslabená až do porodu" "Jestli se ho vůbec tak někdy dožij

"Už jsem ti jednou přece říkal ať na tohle vůbec nemyslíš" "Ale co když se to stane? Nikdo ti nezaručí že to všechno bude v pořádku" "Začínám mít pocit že něco se mi neřeklo" Morgan pokrčila rameny. "Nevím co by si měl ještě vědět" "To já taky ne" Morgan se sama od sebe k němu šla přitulit. "Taky mám strach, stejně jako ty" Morgan se opřela o jeho rameno. "Tak pojď spát" Zatáhla ho jemně za ruku. Severus si lehl na její polovinu postele a rukou jí přejížděl po boku. 

Čím déle byla v jiném stavu tím na tom byla hůř. Morgan další dva měsíce nemohla vstát z postele. Zvracela většinou krev a občas krvácela. Morgan taky hodně zhubla. Měřila 1.75 a na takovou výšku měla pouhých 51 kilo. Začínala být podvyživená. Severus jí několikrát zavedl do nemocnice. Tam jí ale nedokázali pomoct. Zakazoval Morwenně a Korimu se s Morgan stýkat. Vyděsil by je její stav. Minerva a Albus za ní nedávno byli.

Nemohli uvěřit tomu jak je Morgan na tom fyzicky zle. Severus v noci nespal a přes den se snažil věnovat Morwenně a Korimu. Byla už v sedmém měsíci. Severus chodil teď celý měsíc do práce. Dneska ráno se Morgan probrala a cítila se skvěle. Vstala a šla se dolů najíst. Měla strašnou chuť k jídlu. Minerva a Richard byli zase dole. Oba na ní hleděli jako  na zjevení. "Morgan tobě není zle?" Zeptal se Richard. Morgan zakroutila hlavou. "Ani omylem, zvláštní že" 

Minerva a Richard se na sebe dívali jako na blázny. Pak doletěl Kori a Morwenna. "Mami! Chyběla si nám" usmála se Morwenna. "Vy mě taky" Kori jí taky objal. "Mami kdy se nám narodí setčička?" zeptala se Morwenna. Morgan pohladila Morwennu po hlavě. "No ne slyšela jsem správně? Řekla jsi r?" "Už se to naučila" usmál se Kori. "Výborně princezno" usmála se Morgan na Morwennu. "Tak kdy to bude?" zeptala se netrpělivě. 

"Už brzo  neboj se a mimochodem kdo říkal že budete mí sestřičku?" "Morwenna já říkal že to bude bráška" "Nene, že ne?" vztekla se Morwenna. "Uklidni se, to zatím nikdo neví ale myslím si že nezáleží na tom jestli to bude bráška nebo sestřička. Ale ať to bude kdokoliv, tak vy dva budete ochránci" 

To se Morwenně i Korimu líbilo. "Jo budeme lovit" zajásal Kori. Morgan se ušklíbla. "Samozřejmě, když bude chtít" "Jo!" křikla Morwenna a žduchla Koriho a on jí to oplatil. "Hej nežduchej do mě!" řekla a oplatila to svému bratrovi a pak se začali honit po domě. "Morgan neměla by ses zatěžovat, to že ti je dobře je fajn a chápu že svým dětem něco dlužíš ale mysli na sebe a na své dítě. Jen odpočívej" přikázala jí Minerva. 

"Samozřejmě budu, ale měla bych jít ven jsem měsíce zavřená doma" "Půjdeme všichni, Severus bude nadšený až se vrátí" dodala Minerva. Morgan dneska skutečně bylo skvěle tak jako dřív. Sice byla podvyživená ale snažila se dnes něco sníst. Minerva pak šla odpoledne s dětmi ven a Morgan ven. Šli se projít a Morganina bledá pleť se zbarvila do živé a zdravé barvy.

Udělalo jí to dobře. Akorát byl podzim. Severus se vrátil brzo. Morgan s Minervou se vrátili domů. Děti byli první kteří zjistili že se táta vrátil. Morwenna skočila na Severuse. "Ahoj byli jste venku vy dva?" Morwenna přikývla. "Máma taky!" Severus se zarazil a podíval se do dveří. Za chvíli se v nich objevila Morgan. Severus dal Morwennu na zem a šel k Morgan. "To není možné, už je ti líp?" Morgan ho objala. "Je mi skvěle" Za chvíli přišla Minerva který to doplnila.

"Dokonce do sebe dostala hodně jídla že?" Morgan se zpátky otočila na Severuse. "To je naprosto skvělé, lepší to být snad ani nemůže" Morgan mu dala pusu. "Já vím" Severusovi se snad splnilo jeho dlouho vytoužené přání. Morgan byla sice hodně podvyživená ale snad se to spraví. Morgan toho dneska snědla víc jak samotný Severus. 

Na večer se šli jen tak oni sami dva projít na chvíli a on byl nadšená že jí zase vidí plnou života. Další den ráno Morgan fungoval stejně. Dokonce nabrala dvě kila navíc.  I Morgan se cítila skvěle. Měla pocit že má strašnou sílu. Nechtěla tomu věřit, ale myslela si že už by to mohlo být všechno senzační. Přes den je navštívil i Remus a Nymphadora. Užili si krásný den. Morgan se vůbec necítila zle.

Další den to bylo podobně. Vstala brzo ráno. Protože nebyla unavená šla se převléct, namalovat se a šla dolů Severus tam ještě byl. "Lásko dneska sis přivstala" "Nechtělo se mi už spát" Severus jí chytl za pas. "A jak je? Pořád dobrý?" "Jo myslím že žádná změna" "Chceš už jídlo Morgan?" otočil se na ní Richard. "Možná ještě později, ale díky"  "Jak chceš" odpověděl a začetl se do novin. "Dneska budu pryč jen pět hodin, nemám toho moc a pak můžeme být spolu" navrhl Severus a Morgan se ten plán zamlouval. "Beru tě za slovo" Severus se sklonil a políbil jí. 

"To jsem rád" Severus dopil kafe a podíval se na hodiny. "Za pět minut vyrážím" Morgan mu dala pramen vlasů z obličeje. "Tak snad ti to dneska bude ubíhat rychleji" Severus se usmál. "Doufám že tobě taky" "Neměj strach" Mrkl na ní a šel si vzít svou hůlku s obýváku, kterou včera půjčil Morwenně. Morgan ucítila bodnutí na v podbřišku. Opřela se o stůl a chytla si břicho. Richard si toho všiml. "Co je zase?" Morgan se nadechla a mávla rukou. "Nic" opřela se o stůl a snažila se dýcháním zbavit bolestí. 

"Morgan!" zvolal Richard. Hned na to přišel z pokoje Severus a když to viděl hned mu  byl jasné co se děje. Šel k ní a chytl jí kolem pasu. "Neříkej že ti je zle" Morgan se ale začínalo dělat zase zle. Vysmekla se Severusovi a vletěla velkou rychlostí do koupelny a rovnou k záchodu. Vyzvracela plno krve. Severus okamžitě za ní doběhl. Morgan si odkašlala. "Nic jenom krev zase" "A dost. Musíš si jít lehnout" Severus jí vzal do postele a pootevřel okno. Richard mezitím donesl sklenici vody. "Napij se takhle to dál nejde, musíš do sebe dostat tekutiny" 

Morgan se přes všechen svůj odpor napila. Severus si povzdechl. "Severusi běž, už si měl jít" řekl Richad ale Severus nechtěl. "Běž Severusi to bude dobrý" Severus se jí podíval do očí a sklonil se k ní. "Miluju tě, když se něco bude dít okamžitě přijedu chci aby jste mi dali vědět" "Máš mé slovo" řekl Richard. Pak se k ní sklonil ještě víc a začal jí líbat tak dlouho dokud to šlo. Než nastal čas odejít pryč. Celý den byl ale ve stresu a hodiny ubíhali pomalu...