Morgan Blackwolfová (16) je studentkou Kruvalu která přestoupí do Bradavic. I přesto že je nesmírně nádherná, působí velmi tajemně dokonce i na profesora lektvarů Snapea, kterému je její příjmení strašně povědomé. Morgan má tu nejtemnější minulost...
Morgan s ním dneska strávila celý den. Byli spolu sami a Xandor jí zkoušel jak je poslušná. Nyní nastala večeře. Akorát se dostávala do šatů, které ji dnes vybral Xandor. Někdo otevřel její dveře a Xandor vešel dovnitř.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Draga mea! Ty šaty ti sedí" řekl Xandor a objal ji. "Pojď je čas" vzal jí za ruku a vedl jí chodbami do sálu. Všichni tam seděli a čekali na ně. Otevřeli se dveře a Morgan s Xandorem vešli spolu dovnitř. Všichni na ně zírali a Morgan se snažila tvářit spokojeně. Posadila se vedle svého snoubence. Nikdo s ní nemohl spustit oči.
"Xandore co říkáš na mojí dceru?" "Neřekl jsi mi že umí vzdorovat" Její otec po ní střihl pohledem. "Vzdorovat?To ne jestli vzdorovala v něčem tak to určitě bylo výjimečně, Morgan umí poslouchat jen je možná trošku nesvá" "Uvidíme ale jak jsem řekl, až po porodu se rozhodnu" Morgan toho měla akorát dost. "Myslíš si že se nechám využít jen proto aby ty si měl to co chceš? Na to zapomeň!"
Xandor po vstal a Morgan taky. "Morgan!" Okřikl jí otec a některým členům leknutím zaskočilo. "Špatně si jí vychoval! Takhle semnou mluvit nebudeš!" Řekl Xandor. "Odmítám být tvým poskokem! Já nejsem jako ty tvé manželky!" "A dost!" Praštil do stolu její otec.
"Okamžitě jdi do svého pokoje a přemýšlej o svém chování, potom si promluvíme" "Ne třeba já za ní přijdu" řekl Xandor. Morgan se podívala na Xandora a odešla pryč do svého pokoje. Nenáviděla je. Nejradši by se rozběhla do lesů a zůstala v nich, ale nemohla musela počkat až Xandor nebude s ní trávit tolik času.
Teď byla ale po dlouhé době sama a to musela využít. Rozhodla se namíchat jeden potřebný lektvar, který zabraňoval tomu aby otěhotněla. Musela se ale dostat do skleníku, který byl dole těsně u katakomb.
Vzala si pár lahviček a seběhla dolů ke skleníku. Vklouzla do něj. Potřebovala minimálně hodinu. Sehnala všechny věci co potřebovala. Měla málo času a tak s tím hned začala a doufala že to stihne.
Už tam byla ve skleníku skoro hodinu ale lektvar hotový ještě nebyl. Potřebovala ještě 15 minut. Nic jiného ji nezbývalo. Morgan tam dala ještě pár kapek vodní essence a nechala ho chvíli ještě povařit. Doufala že to vyjde. Po pěti minutách to bylo hotové. Lektvar byl světle modrý. Přelila ho do lahvičky a vzala ho. Rychle vběhla do svého pokoje a kapku si dala do vody, kterou hned vypila. Účinkovat by měl po dobu dvou týdnů.
Morgan seděla dál na okně asi půlhodiny. Otevřeli se dveře. Xandor už tady byl. "To si přehnala" Morgan se na neho otočila. "Budeš dělat co ti řeknu, nebo tě postihne trest" "Nebudu tvoje kurva!" Xandor zavrčel. Přišel až k ní a chytl jí za krk. "Budeš dělat co ti řeknu! Chci vidět tvou loajalitu! Věř mi nepomůžeš si když budeš drzá"
"Tvůj otec tě chce potrestat, ale já mu to tentokrát vymluvil" Morgan ho sledovala a on se k ní přiblížil. "Radím ti nedělej to...nenuť mě abych tě musel trestat" Morgan lezl na nervy. Xandor jí objal. " Pojď se projít" Morgan se na něho s odporem dívala. "Pojď ven" řekl důrazněji. Morgan se ho chytla z ruku.
Xandor jí chytil a šli spolu ven. Cestou potkala Morgan Arla se svou manželkou Daphne. I je dál otec dohromady. Morgan s Xandorem kolem nich jen prošli. Daphne se otočila na Arla který se za nimi díval. "Tvá sestra i přesto všechno vypadá docela překvapeně spokojeně nemyslíš?" Arlo se na ní díval. "Já nevím co si mám o těch dvou myslet. Já Xandora neznám a Morgan...co já vím" Daphne ho pohladila. "Arlo nebuď takový, je to tvá sestra jen si představ jako odvahu musí mít, takovou nikdo z nás nemá" Arlo se na ní podíval a chytil jí kolem pasu. "Má odvahu ale měla by respektovat zákon, smečka je její rodina neměla jí opouštět" Daphne se na něho otočila. "Tobě jen vadí to že tě tady tenkrát nechala samotného a ty si musel vidět všechno to co se tady dělo"
Arlo si jí překvapeně prohlížel. "Jsem utahaná půjdu si lehnout" řekla Daphne a odešla. Arlo stál ještě chvíli na chodbě. Pak se rozhodl se ještě taky na chvíli projít. Morgan a Xandor se procházeli kolem pozemku. Dnes nesněžilo a právě naopak. Dnes v noci bylo teplo že všechen sníh roztál. Bylo dneska venku 11°C. I když to bylo jedno. Všichni vlkodlaci dobře snášeli zimu a chladnější období.
Xandor byl prozatím zticha. Šli vedle sebe a pak se na takovém prostranství zastavili. "Miluju noci, jsou plné tajemství, strachu a neklidu kořisti. Jsi jako tahle noc krásná, tajemná, tichá" Morgan ho sledovala. "Myslím že pro dnešek těch poklon bylo dost. Je to zbytečné. Mezi námi není láska tak proč mě vlastně chceš?" Xandor se narovnal. "Jak to myslíš že není láska?! Miluju tě už jen kvůli tvé kráse, jsi tak křehká nemysli si já umím milovat. Umím milovat tak že bych vraždil, vraždil bych i pro tebe jediné co nesnesu je neposlušnost Morgan"
Radši se dívala zase do té tmy. Xandor jí zvedl hlavu a dlouze jí políbil. U toho jí pomalu roezpínal hroní část šatů až rukou vklouznul do její podprsenky. Pak jí ji nakonec sundal celou. "Ne Xandore prosím..." vzdychla Morgan a on se jen krátce pousmál. "Líbí se ti to že" posadil se s ní na kus skály a líbal jí od krku až skončil u jejích prsou. "Máš tak hezké tělo, za chvíli přijde náš čas" Tentokrát Xandor jí líbal velice něžně. Náhle Morgan uslyšela odněkud z dálky kroky, až uviděla mezi stromy svého bratra, který si jí okamžitě všiml taky. Morgan se víc přitiskla tělem ke Xandorovi aby jí neviděl od pasu nahoru nahou.
Xandor se pak taky tím směrem podíval aby zjistil co se děje. "Vypadni odsud, tady nemáš co dělat!" zařval Xandor. Arlo se rychle sebral a odešel. "Nenech se rušit, pokračujeme" Zase jí začal líbat ale Morgan už se tak moc nesoustředila. "Co je to s tebou?!" zeptal se znepokojeně. "Nic..." "Nesoustředíš se na mě...víš co pro dnešek stačí, zapni se a pojď spát" Oba se vrátili zpět na zámek do jejího pokojde. Xandor ležel vedle ní. Vypadá to že pro dnešek Morgan mohla mít klid.
Moc bych vám všem co tento příběh čtete chtěla poděkovat. Jsem ráda že vás to aspoň trochu baví a jsem vděčná za každý váš hlas a nebo vaši reakci. Moc si toho vážím!!! Chtěla bych se vám taky ještě omluvit za některé gramatické chyby na které v příběhu narazíte. Ale jste super a jsem ráda že to aspoň někoho baví! DĚKUJU MOC!!!
