Zákon čistokrevných

35.Kapitola

Od doby co se Morgan rozešla ze Severusem, šla od desíti k pěti. Na hodinách pravidelně chyběla a její známky se rapidně zhoršily. Od Severuse se naprosto odcizila. Chovala se jako kdyby mezi nimi nikdy nic nebylo. Dnes byla na základě toho schůze řádu. Měli se sejít on, Sirirus, Remus, Minerva a Brumbál. Už se setmělo. Severus přišel na řád. Všichni došli včas. "Děkuji že jste tady. I tobě Severusi. Chci přejít rovnou k věci" "Mohu si prosím převzít slovo?" přihlásil se Remus. "Samozřejmě Remusi" Remus si důležitě propletl prsty. "Abych byl upřímný. Tohle vidím bledě. Morgan se začíná chovat dost agresivně. Minulý týden napadla svého spolužáka a přeed týdnem si to slíznul Draco" Minerva ho doplnila. "Správně. A jak jistě vítee Morgan by nikdy  neublížila Zmijozelu. A už vůbec ne Dracovi. Jsou jako bratr a sestra. Čehož jsem si již mi všichni všimli" 

"Jestli to takhle půjde dál Albusi. Může někoho zranit natolik, že bude odsouzena" Brumbál přikývl. "Chcete jí vyhodit?" Remus zavrtěl hlavou. "Chci aby jste mi jí svěřil do péče. Pokusím se s ní mluvit. Jakmile se něčeho chytím oznámím to. Mohlo by to pomoct jak jí tak všem ostatním" "Proč s ní chceš pracovat zrovna ty?" obořil se Severus. "Severusi prosím neber osobně. Ale já a Morgan jsme stejné krve" "To neznamená že ty jediný jí rozumíš" "Severusi já tě chápu, ale uznej že to tak bude lepší" 

"Kde bereš tu jistotu ve stejné krvi, když zaútočila i na Malfoye" "Malfoy je Malfoy" Severus arogantně přikývl. "A ty jsi ty co" "Tak dost to stačí. Severusi když jsme u toho tak s tebou  jsem chtěl taky mluvit" "Máte snad nějaký návrh jak okořenit mou práci?" "Ne ale poslední dobou se chováš naprosto jinak" "Nevěděl jsem že umíte být tak pozorný, přesto bych ocenil kdyby jste si toho nevšímal" Remus ze Siriusem si vyměnili tajnůstkářské pohledy. "Může to ovlivnit tvou práci" Severus se uchechtl ale do smíchu mu nebylo. "S tím si nedělejte starosti" 

"Všiml jsem si toho. Od doby co se Morgan změnila jsi jiný" "To těžko. Bůhví co se vám zdálo" "A vy se divíte? Jeho úkol je dost náročný. A přesto jste chtěl aby se ujal Morgan. Není divu že je podrážděný" řekla Minerva. Severus jí věnoval vděčný pohled. I přesto že to pravda nebyla. "Severusi vím že toho bylo poslední měsíce moc" "To stačí. Měli bychom se vrátit k věci. Náš psychologický mistr si vezme do péče Morgan a mi budeme ti druzí, co  budou na ní dohlížet jako na divoké zvíře. Myslíte si že nějaké mluvení vážně pomůže?" 

"Musíme se o to pokusit. Ne ve všem můžeš vidět magii. Ty učení tě dost poškodilo" řekl Sirius. "Nepoškodilo" odsekl Sirius. "Možná mě napadá pár důvodů proč by se změnila" "Já že proč ses změnil ty" provokoval Remus. "Co je to za důvody?" zeptala se Minerva. "Oh spíše jen domněnky. Já nejsem psychologický typ, na to musí pan hvězda přijít sám" pronesl kousavě. Remus se mu z ironie poklonil. "Děkujeme pane sarkastický  za milá slova. Velmi si jich cením a byl bych rád, kdyby jste se na příště nevyjadřoval" "Vidím to stejně" řekl Severus. 

Po hodině hádkách Brumbál jejich kroužek rozpustil. Severus byla naštvaný, protože to byli ztracené hodiny. Vlastně na nic nepřišli. Jen se neustále každý z nich dohadoval. Procházel se Bradavickými pozemky. Myslel na Morgan. Už to bylo pět dní. Jemu to ale připadalo jako pět let. Její změna ho zraňovala. Jenom čekal s čím přijde zase. Následoval další den. Morgan měla Obranu proti černé magii. Umbridgeová došla do třídy a od začátku si Morgan měřila pohledem. 

Postavila se k tabuli a začala s výkladem. Morgan vřela vzteky. Cítila jak Umbridgeová na ni naráží svými průpovídky. Všechny příklady z praxe o kterých dnes mluvila se týkali vraždy  a roztrhání. Morgan tušila že se něco semele. S poslední kapkou trpělivosti vydržela do konce hodiny. Co nejrychleji ze třídy vypadla. Umbridgeová si jí ale zase zavolala. Morgan naštvaně k ní došla. "Vy! Nemáte sebemenší právo na mě mluvit. Snažíte se mě zlikvidovat Dolores ale to vám neprojde" vztekala se Morgan. "Nepamatuji si že bych svolila aby jste mě nazývala mým jménem" "A to můžete být ráda že vás nenazývám daleko hůř" 

Umbridgeové se zaleskl vztek v očích. "Naletěla jste má milá. A budete pykat." Umbridgeová se měla na odchodu. Pak se ale na ní jen přece otočila a dodala. "Vaše matka se jmenovala Twayla Olssenová" Morgan se zamračila. "Moje matka nebyla mudla!" zvýšila hlas a byla připravená jí zabít. Umbridgeová se usmála. "Vážně? A kdo tedy?..." vysmála se jí. "Promiňte vy vaši matku neznáte. Jak pak si můžete být jistá jejím původem?" "Protože můj otec by si nikdy nevzal šmejdku" Morgan vytáhla hůlku. "Crucio!" Umbridgeová kletbu odrazila proti ní. 

Morgan spadla na zem. "To stačí!" ozval se Snapeův hlas. Doběhl k nim a zastavil se u Umbridgeové. "Jdete včas Snape! Použila proti mě nepromíjivou kletbu, tohle potáhnu výš" Pak odešla a Snape se věnoval Morgan která mezitím vstala. "Je to pravda? Použila si nepromíjivou kletbu?!" Morgan  vstala a chtěla jít za  ní. "Ne nikam nejdeš to by už stačilo! Podívej se jak se chováš to je každý den. Jeden problém za druhým. Pomalu ti hrozí vyloučení a ty se stále měníš k horšímu"

"Mě nebude Smrtijed radit jak se mám chovat" Snape jí dal hůlku pod krk. "Překračuješ všechny možné hranice. Něco ti povím, jestli se chceš vrátit do Azkabanu tak pokračuj v tom co děláš a garantuju ti že tam zůstaneš navěky" "Díky za připomínku" Už chtěla jít ale zase jí zastavil. "Morgan! Myslím to vážně. Vzpamatuj se. Tohle bylo naposledy, protože pokud ne osobně se postarám o to aby ti odebrali schopnosti" "To si zkuste profesore" Morgan od něho odešla. Neměla v úmyslu brát si jeho slova k srdci. 

Následující den. Do bradavic zavítal minstr z několika bystrozory. Bylo jich dohromady sedm. Okolo Bradavického hradu začali poletovat mozkomoři. Bystrozoři s ministrem šli rovnou do jídelny kde byli všichni studenti a profesoři. Filch zběsile přiběhl a upozornil na to všechny. Všichni byli v pozoru. Vešli do jídelny. Brumbál před ně předstoupil. "Ministře!" zvolal. "Nehrajte si na přívětivého Brumbále, víme co Morgan provedla a proto si jdeme pro ní" "Nechápu ministře o čem to tady mluvíte" 

V tom se Morgan snažila zdrhnout ale to se jí nepovedlo. Odzbrojili jí a jeden z nich jí šel chytit. Chvíli spolu bojovali. Všichni byli zděšení o to víc když viděli, že Morgan dokáže bojovat bez hůlky. Bylo to ale marné. Bystrozor jí i přesto chytl a dotáhl jí k nim. Všichni profesoři stáli bez hnutí. Včetně Snapea. Jeho tlukot srdce museli slyšet všcihni. "Morgan Blackwolfová jste obviněna z vraždy bystrozora Dheqora La Croixe. Porušila jste podmínku díky níž jste byla na svobodě. Tímto vás zatýkáme. Následovně budete odvezena do vámi jíž známé věznice Azkaban. O pět dní později  bude jednání, kde vás odsoudí na doživotí" 

"Ministře to musí být omyl" "Žádný omyl máme na to svědka. Jednomu se podařilo uniknout, je schopen nám to dosvědčit" zapojila se do rozhovoru Umbridgeová a Morgan to hned došlo. "Bylo to nahranné že ano? Poslala jste je vy, chtěla jste se mě zbavit a tohle bylo pro vás ideálním řešením" zavrčela Morgan. "Něco takového je naprosto absurdní" usmála se Umbridgeová. "Ty jedna blbá mrcho!" Morgan se mu vysmekla ze sevření a šla po Umbridgeové. Severus byl rychlí a chytl Morgan. Tím jí zastavil. "Sakra pusť mě ty zrádče" Morgan se bránila jak jen to šlo a když chtěla zaútočit, tak bystrozoři jí v tom velmi rychle zabránili. 

Severus se díval jak jí odvádějí. Byl úplně mimo. Litoval toho že jí zabránil v útěku. Sledoval jak jí zatčenou odvádí pryč. Tohle Morgan nebyla. Všichni byli rozrušení. Brumbál musel všechny uklidnit. "Zachovejte nyní klid, celá situace se vyjasní. Vidím že jsme všichni rozrušení proto a dnes ruším vyučování. Vraťte se do svých kolejí" "To nemyslíte vážně" namítla Umbridgeová když studenti začali odcházet. Brumbál se na ni podíval ale už jí neodpověděl a šel pryč.