Zákon čistokrevných

59.Kapitola

"Morgan dobře mě poslouchej, musíš vydržet do zítřka než Severuse dostaneme z Avallorru. Ještě dnes vyšlu sovu ale počítám že až zítra dostanu nějakou odezvu. Takže se pro zatím vrať a nikomu o ničem neříkej ano?" Morgan souhlasila. "Děkuju Siriusi, promiň za to co jsem ti řekla, spletla jsem se v tobě. Jsi ještě lepší než jsem si myslela. To pro co si se rozhodl je dost odvážné, nejsi zrádce  a krysa už vůbec" Sirius se zasmál. "Nemám ti to za zlé, nepřekvapilo mě to reagoval bych stejně, nebo asi ještě hůř" Morgan se pousmála a dal mu pusu na tvář. "Přijdi pozítří ráno sem ke mě" "Dohodnuto" mrkla na něho.

Sirius jí stiskl ruku. Morgan potom odešla pryč na hlavní štáb. Remus tam začal vyšilovat. "Morgan tak tady jsi!" vykřikl když otevřela dveře. "Kde jsi prosím tě byla?" "Promiň šla jsem se kousek projít, hledáš mě už dlouho?" "Ne ale Morwenna je asi utahaná" "Vezmu jí a díky jinak, vypadá to že si tě oblíbila" Remus se usmál. "Já jí taky" řekla a pohladil jí po jemných vláskách. Morgan jí odnesla nahoru a okoupala jí předtím  než jí šla uložit. 

Pak šla taky do sprchy a seděla u okna. I přesto že se vrátí k Severusovi, jí trápil osud Siriuse. I přesto že si to sám vybral o něho nechtěla přijít. Absolutně nechápala co se v posledních dvou týdnech stalo a byla z toho už unavená. Šla si taky lehnout. Den ubíhal jak naschvál pomalu. Psala si ze Siriusem a on jí informoval že obdržel odpověď z Avallorru. Nejdříve mu jí prý na poprvé zamítli ale pak celou situaci přehodnotili. Dneska ve tři bude další jednání a když vyhraje je propuštěn. Morgan se modlila aby všechno dobře dopadlo.

Sirius jí psát přestal, protože se musel dostat jako ministr kouzel do Avallorru. Jenomže ani potom se jí už neozval a Morgan se tak nedozvěděla jak to celé dopadlo. V noci nemohla pořádně spát. Pořád se dokola převracela a do toho jí budila i Morwenna, která měla noční můry. Posledního půlroku je mývala skoro každou druhou noc. Ani se nenadála a už bylo ráno. Nemělo cenu znovu usínat. Už ve čtyři hodiny seděla u okna a doufala že se tady za chvíli zjeví sova s dopisem. 

Trvalo to nekonečně dlouho. Každý by snad už přestal doufat že se něco stane. Teprve okolo deváté zahlédla sovu jak letí směrem sem. Morgan otevřela okno a sova vlétla dovnitř samozřejmě s dopisem od Siriuse. Otevřela dopis a se zatajeným dechem četla text který tam byl psaný. Vyšlo to! Severus byl propuštěn a byl na cestě k hlavnímu štábu. Morgan byla nadšená že se to nakonec povedlo. Asi o hodinu později seděla s Morwennou dole v kuchyni a akorát jí dávala jídlo. Remus seděl naproti ní a četl si noviny. Stále potichu nadával na Siriuse, když se dozvěděl že je ministrem kouzel. Pak uslyšeli zaklepání na dveře. Remus se tázavě podíval na Morgan a ona vstala. Molly šla otevřít. 

Chvíli bylo ticho a nebyli slyšet hlasy. Morgan se sevřelo hrdlo a chvíli čekala. Molly která šla otevřít dveře, tak zůstala v naprostém šoku. Severus v celé své kráse vešel dovnitř. "Kde je Morgan Molly?" zeptal se. Molly mu bez jediného slova ukázala rukou, že má jít stále rovně. Severus se pousmál a šel.  Remus s Morgan nespouštěl oči. Čekala až se dveře konečně otevřou. Netrvalo to dlouho. Dveře se otevřeli a Severus se v nich zastavil. Pohled upíral na Morgan. "Severusi?" zalapal po dechu Remus. 

Severus dál věnoval svůj pohled Morgan. "Lásko" řekl Severus. Morgan šla za ním a objala ho. "Jak si to dokázala?" "Já ne, odtama tě dostal Sirius, to díky němu jsi tady" "Cože? Proč by mi pomáhal?" "Jeho kletbu vyvolal lektvar, který mu podávala bývalí ministr. Zřejmě Umbridgeová měla všechno dopředu perfektně naplánované, ale Sirius se zbavil kletby to že se stal ministrem kouzel byla jediná cesta jak tě dostat ven. On ti to neřekl nebo co?" 

Severus se tvářil trochu překvapeně. "Ne neřekl vůbec nic, vlastně jsem se s ním vůbec neviděl, akorát mi poslal zprávu ve kterém mi řekl kde tě najdu to je celé"  Morgan se tvářila vážně. Věděla co to může všechno znamenat. "Musíme ho najít" řekla Morgan ale pak se otočila na Remuse. "Zůstaň tady a ty pojď semnou" Severus nechápala o co jde ale šel s ní. Přemístili se oba na ministerstvo. "Co tady děláme?" "Jde o Siriuse, musí zemřít aby ty si mohl být na svobodě. Před Umbridgeovou neporušitelně přísahal že si mě vezme. Jenom proto aby se semnou spojil. Měl by být tady tak pojď" "Počkej on si tě vzal?"

"Nerozumíš tomu co jsem ti řekla? On musel a hned na to jsem se rozvedlo, je to trefený já vím ale to byla jediná cesta" Došli  přímo až za Siriusem. Měl svou kancelář v nejvyšším patře. Morgan měla špatné tušení. Otevřela dveře a Severus si všiml  Siriuse. Ležel na sedačce v rohu místnosti. Sirirusovi se rýsovali kruhy pod očima a pleť měl světlejší než kdy předtím. Morgan klekla vedle sedačky a chytla Siriuse za ruku. Severus stál za ní a ruku měl položenou na jejím rameni. 

"Morgan." usmál se. "Díky" řekla potichu. "To nic nebylo, hodíte se k sobě už jsem to někdy říkal?" Severus pokýval hlavou. "Možná ses už kdysi o něčem takovém zmínil, ale hodně ti toho vlastně dlužím a hlavně omluvu. Promiň Siriusi, celý život jsem tě měl jen za egoistu a nesmírného lháře. Ale až teď mi došlo že to nebyla pravda" Sirius zakašlal. "To máš pravdu ve skutečnosti jsem ještě horší" řekl a z posledních sil se zasmál. 

"Nechápu jak můžeš mít stále tolik humoru" řekl Severus. "Mám brečet nad něčím co nezměním, nebo jak to vidíš Severusi?" "Hmm tohle by se mělo někam zapsat" Sirius se zasmál. "Leda tak na moji urnu vyrýt zlatý text" "Když na tom budeš trvat" usmála se Morgan. Sirirus jí stiskl ruku. "Mě stačí jen když mi splníš mé poslední přání" Morgan přikývla. "Až úplně odejdu, slib že spálíš mé tělo, ať z něj nezůstane ani popel" Morgan chvíli nic neříkala a Severus se k ní naklonil a pohladil jí po rameni. "To bude dobré" 

"Máš na to právo Siriusi" řekla nakonec. "Děkuju ti. Už to asi nebude dlouho trvat, žijte spolu šťastně přeju vám hodně štěstí Morgan a tobě speciálně sílu a odvahu, budeš jí potřebovat ale věřím že vyhraješ" Morgan zpozorněla. "Siriusi?!" Naposledy vydechl a Morgan ucítila jak jeho stisk povoluje. Sklonila víc hlavu aby zakryla svůj pláč. Severus jí chytl a pevně sevřel v objetí. "Uklidni se, je to v pořádku on s tím byl vyrovnaný, věděl co ho čeká" Morgan přikývla. Zvedl jí ukazováčkem hlavu a zahleděl se jí do očí. Morgan si utřela slzu. "Měla bych udělat to co chtěla" řekla a postavila se. Severus jí držel za ruku a Morgan druhou ruku dala před sebe a soustředila se na Severusovo tělo.

Trochu se vzneslo do vzduchu a pak se objevili první malé plamínky. Během pár vteřin se z nich stali velké plameny a jeho tělo celé  hořelo. Morgan se snažila zbavit dalších slz, které se jí dostávali do očí. Pomalu se z něj stával popel. Morgan tělo pálila tak dlouho dokud ani popel se neztratil. Netrvalo to dlouho. Za malou chvíli bylo po všem. Morgan dala ruku dolů. Severus jí dal pusu na tvář. "Pojď zlato, máš to za sebou vrátíme se" vzal jí kolem pasu a přemístili se zpět do hlavního štábu, kde čekal Remus s Morwennou. Když se oba objevili, tak vstal a Morwennu dal k Morgan na ruky. "Tak co? Co se stalo?" Morgan a Severus si vyměnili pohledy. "Siriuse zemřel Remusi, obětoval se abych se mohl vrátit" Remus se zase posadil a prohrábl si vlasy.

"Mrzí mě  co jsem si o něm v posledních dnech myslel" Morgan dala Morwennu dolů a objala ho. "To nás všechny ale věř mi že by ti to neměl za zlé a nechtěl aby sis nic vyčítal. Vybral si svůj osud sám a počítal s tím že se proti němu všichni obrátíme" "Ale od toho přátelé nejsou" "Ne já vím" Morgan ho stiskla ještě pevněji. "Když dovolíte půjdu se projít" "Jasně jen běž" řekl Severus. Remus chytl jemně Morgan za pramínek vlasů a Severusovi věnoval krátký přátelský úsměv než odešel.