Zákon čistokrevných

29.Kapitola

Další den byl nudný. Morgan sice měla možnost se pohybovat po hradu jak chtěla, ale i tak to nebyla žádná zábava.Nikomu tady se moc neukazovala. Hrad byla starý a hodně se na něm pracovalo. Ráno Xandor slíbil že  zítra se může vrátit. On tady ještě nějakou dobu zůstane. Morgan se jen tak procházela a její myšlenky co se jí honili hlavou jí děsili. Chvilkama si dokázala představit že by s Xandorem žila. Začínala mít pocit, že se nějakým způsobem začíná vypořádat s tím že je vlkodlak a má nějaké povinnosti.

Smečka je ve skutečnosti její jediná rodina a její krev. Je tedy opravdu správné se bouřit proti vlastnímu rodu? Co když její máma to taktéž neuměla respektovat? Tyhle a další podobné otázky jí běhali hlavou. Začínala mít pocit že ke Xandorovi něco cítí. Ale je taky moc mladá. Nikdo v jejím věku neřeší starosti jako ona. Ale tohle byli docela zajímavé otázky. Ať už Xandor nebo Severus je to jedno. Oba jsou dospělí a ona je pořád když se to tak vezme dítě. Její zkušenosti se týkají boje, nespravedlnosti a samostatnosti. O rodině, skutečném životě a lásce neví toho příliš. Proto je dost také možné že dívka jako ona, se snadno může nechat nevědomě zmanipulovat těmi vyspělejšími. 

Nejradši by na to přestala myslet.  Z myšlenek jí probrali dva hlasy. Raphael a Paul. "Ahoj Beto" Ušklíbl se Raphael a vstoupil jí do cesty. Morgan se zastavila. O krok couvla a narazila do Paula. "Copak copak? Snad se nás nebojíš?" "Co chcete vy dva?" Paul jí obkroužil a Raphael se tvářil pobaveně. "Mučit tě. Chceme vědět jak naše Beta vydrží" Na to se oba zasmáli. Morgan couvala. "Víš tady máme takové zajímavé tradice" začal Paul. "Neříkejte. A jaké?" zeptala se Morgan a pomalu  couvala. "Víš každá nová Beta musí něco poznat" začal Raphael. "Nebo spíš někoho poznat Raphe" "Ano máš pravdu" Jejich hlasy potemněli. "Musí pochopit a poznat...."  Oba se odmlčeli a Morgan čekala co řeknou. 

Oba vypadali zlověstně a taky tak zněli. "Nás dva!" zasmáli se Paul s Raphaleem dohromady. "Já jsem Raphael a tohle je Paul" představili se jí dva vysocí, silní a černovlasý vlkodlaci. "Mě klidně můžeš říkat Raphe a ty?" Morgan pokrčila rameny. "Mé jméno vám asi nemusím připomínat" Paul si jí změřil pohledem. "Jsi vážně pěkná a sympatická, co tě sem prosímtě přivádí?" "Myslím si že spíš kdo ji sem přívádí. Nevypadáš že by jsi tady byla dobrovolně" řekl Raph. "Nejsem, ale koho to vlastně zajímá" 

"Víš je nám tě líto. Skončíš jako všechny jeho ženy. Jednou pro něho přestaneš být zajímavá a bude si hledat zase další a další. A tak to půjde pořád dokola" "A to jste tady jen proto, aby jste mi řekli to co dávno vím?" "No možná bychom ti mohli i pomoct" Doplnil Paul. "Proč?" "Víš jde o pomstu. Ztratil jsem díky němu dvě své sestry. Nechal je zabít svými sluhy. A já si nemyslím že musí mít všechno co chce"

"Takže nejde ani tak o mě" "Popravdě ne" usmál se Raphael. " Co máte v plánu?" "Chceme ho sesadit. To máme v plánu. Zlikvidovat ho ale nikdy se nam to nepovedlo, protože jsme se k němu nikdy nedostali blízko" řekl Paul. Raphael vytáhl z kapsy malou nádobu  a ukázal jí Morgan. "Tohle je velice silný prudký jed. Funguje jen na vlkodlaky. Stačí pár kapek do nápoje a tímto všechno skončí"

Morgan si uvědomila že to Paul a Raphael myslí vážně. "Mám mu ho dát já?" "Správně pak bude po všem" řekl Raphael. Morgan si malou láhev od nich vzala. "Udělám to" řekla Morgan. "Fajn." Vzala si tu láhev a odešla. Raphael a Paul se na sebe podívali. "Myslíš že to fakt udělá?" Ušklíbl se Paul. "To nevím ale rozhodně bych si přál u toho bejt" uchechtl se.

Morgan se vrátila do pokoje. Přemýšlela kdy využije té situace. O další den později se vrátila domů. Zatím neměla si stále promýšlela jestli to doopravdy chce udělat. Xandor přijede za několik dní. Mezitím jí ale jedna  věc strašně zarážela. Potřebovala zjistit jestli je opravdu těhotná a nebo ne. Musela zajít do knihovny a najít přípravu lektvaru, který fungoval jako  těhotenský test pro kouzelníky. Barva lektvaru  byla průhledná. Byl to dost nepříjemný  proces. Musela se bodnout do prstu a smíchat tak lektvar z krví.

Chvíli jí tam nechala a když krev zmodrala znamenalo to že těhotná je. Když ale v ní byla pořád jen krev neznamenalo to  nic. Pak se dalo také zjistit kdo je otcem. Tam už následoval jiný krok. Musela smíchat použitý lektvar s močí. (Vsuvka: Ehmm:D chtěla jsem vypsat co nejmíň detailů) Udělala to a teď čekala jestli se lektvar zbarví a nebo ne. Narozdíl od mudlovských testů, tyhle jsou naprosto přesné. Byla napjatá jak struna, šla se zatím projíít aby zabyla čas a modlila se aby to bylo negativní.

Vrátila se a okamžitě se šla podívat na lektvar který byl na okně. Morgan se málem lekla. Samozřejmě se tekutina  zabarvila modře. "Zatraceně." Chvíli tohle rozdýchávala ale spíš se bála toho s kým to má. Za nějakou dobu na to kdy se s tím téměř vypořádala šla zjistit kdo je otcem. A teď si  musela přát aby to Xandor nebyla. Morgan se neměla náladu znovu někam projít  a tak tam jen tak čekala na výsledky. Už se něco začalo dít. Modrá barva začala světlat a chvíli hrála všema  barvama. Potom se celá vyčistila do průhledné. 

Teď to byla pro ni napínavá chvíle. Na hladině se začali rýsovat iniciály. Vypadalo to jako X. Lekla se a srdce jí teď bušilo podstatně rychleji a měla pocit že krev jí stoupá do hlavy. Ale pořád se ještě něco dělo. To něco co měla  být iniciála se stále měnilo a zvýrazňovalo. Pak nastala konečná fáze a objevilo se tam jedno písmeno. S. A za ním ještě jedno. S.S. Byl to Severus. Morgan se s velké čási uklidnila a z té druhé si dělala starost s tím co bude teď dál. Na večer měla přijít do Fénixova řádu za Severusem. Jediné co nechápala sama na sobě bylo to, proč má pocit že začíná vážně cítit něco ke Xandorovi. Cítila že Severuse nemiluje tak jako předtím.

Začínala se bát že s Xandorem skončí. I když by to snad bylo přece jen skvělé. Ozval se jí hlásek v hlavě. Tento pocit měla už od doby co byl první večer u Xandore. Mývala teď sny že si vzala místo Severuse Xandora. Vzbudila se a chtěla to považovat nejradši za noční můru. Ale pak se několikrát sama přistihla jak si to sama sobě vymlouvá  a dokonce si už začíná nalhávat, že Xandora prostě nemiluje. Přesto  někde uvnitř cítila že je to asi pravý opak,