Zákon čistokrevných

28.Kapitola

V této komnatě to bylo nekonečné. Byla tady šílená nuda. Celý den tady seděla a nemohla nic dělat. Všude se ozýval hluk a křik. Celý hrad totiž začali znovu spravovat. Teprve až na večer se  situace začala točit kolem ní. Blížila se sedmá hodina večer. Xandor přišel za ní do pokoje. "Puso, jak si to zvládala?" "Měla jsem na výběr?" Dal jí pusu na čelo. "Už jen za několik minut tě spatří celá má smečka" "Ano já vím. Tady se to nedalo vydržet" "Puso nezlob se, ale musel jsem tě nechat tady, ostatní pokoje...ehm řekněme že jsou bohužel nedostupné" Náhle na hradní věži začali odbíjet hodiny. Xandor jí chytl za ruku. "To je náš čas" zvolal vzrušeně.

Vzal Morgan za ruku  a vedl jí chodbami hradu. Někteří sluhové si jí začali všímat a zaujatě jí pozorovali. Xandor jí vedl dál. Náhle z jedné boční chodby vyběhl jeden z vlkodlaků, který patří do skupiny Omega. Byl hodně znetvořený a měl strženou část spodní čelisti. Morgan se ho lekla, nečekala že by někdo takový odsud vyletěl. Xandor si toho všiml a přitiskl jí k sobě. "Arkime co to má k sakru znamenat? Děsíš jí co jsem ti říkal?! Nemáš se v této části hradu co ukazovat, tvůj ráj jsou katakomby. Tak laskavě se zdržuj tam ať se tvůj ráj nepromění ve vlčí márnici" Arkim omluvně zklopil hlavu. Xandor vytáhl nůž a sekl ho přes čumák. Tiše zakňučel a odběhl pryč.

Morgan se za ním dívala. Arkim vypadal přesto všechno hodně neškodně. Xandor se musel k Omegám chovat dost drsně. U nich ve smečce aspoň Omegy mají nějakou drobnou úroveň, ale tady se s nimi jedná ještě hůř. "Nevšímej si ho Morgan je to jen špinavá bezcenná kůže" "Bezcenná? Tak proč ti slouží?" Xandor se ušklíbl. "Už dlouho nebude, je k ničemu" "Co má na starost?" "Musí vážit kořist. To je totiž jediné co umí. Každý e smečce si zaslouží postavení podle schopností a on se na tohle dokonale hodí" "Tím pádem nechápu proč se ho chceš zbavit. Zjevně i tahle práce musí být důležitá" "To není tvá starost že ano" 

Morgan se postavila před něho a zabránila mu v chůzi. "Tohle není fér, nic ti nedává právo se ke svým členům smečky chovat takhle. Pořád je to tvoje smečka a tvoje krev a i když děla to co dělá, tak je jistým přínosem pro smečku a hlavně ti je přesto všechno věrný" Xandor zavrčel a dal jí facku. Z nosu se jí spustil malý pramínek krve. Morgan si ho rozčileně utřela do ruky. "Aby bylo jasno, ty tady nejsi od toho aby si mi poroučela rozumíš? Tak se laskavě začni chovat normálně. Nepřeješ si snad být před zraky všech potrestána nebo ano?" 

Morgan se na něho zhnuseně dívala. "Jdeme!" vyzval ji. Morgan s ním šla neochotně dál. Vstoupili do obrovského sálu, kde bylo více vlkodlaků než by čekala. Seděli v obrovském půlkruhu a s obdivem sledovali Morgan a Xandora. Na pravé straně půlkruhu sedělo šest žen. Probodávali Morgan pohledem. Mezi všemi těmi vlkodlaky seděli Raphael a Paul. "Další jeho budoucí žena" ušklíbl se Raphael. "Chudinka malá" zařechtal Paul. "To teda skončí jako všechny jeho ostatní" dodal Raphael a Paul s ním souhlasil. 

"Smečko! Zmlkněte!" zařval Xandor když s Morgan přišel ke stolu. "Tohle bude moje další žena. Jmenuje se Morgan, dnešním večerem jí příjmu do své smečky a svatbou to potvrdím! Pro mě je to nová žena a pro vás nová Beta! Jsem si jist že s ní nikdo z vás problém mít nebude!" Pak k němu přistoupil jeden postarší vlkodlak a podal mu na podnose nůž. Xandor ho vzala a nařízl si žílu. Krev nechal ztéct do zlatého poháru. Tak aby byl do půlky plný. Pak ho podal Morgan. "Na vypij to. Tohle je tvůj první krok k přijmutí do smečky, je to součást mého rituálu" Morgan si od něho pohár vzala a vypila jeho krev.

Všichni slavnostně zavyli. Xandor vypadal spokojeně. Pak si poklekl před Morgan. Naštěstí už předtím si schovala prsten od Severuse. Tušila že k něčemu takovému dojde. "Tímto tě prohlašuji za mou budoucí ženu, novou Betu a budoucí matku pro naše mláďata" Xandor jí navlékl prsten, pak vstal a dlouze jí políbil. Tak moc až si navzájem pokousali svými ostrými špičáky do krve rty. Smečka nahlas a radostně vyla.

Pak se každý dal do jídla. Morgan toho ale za večer moc nesnědla. Byla naopak znechucená z Xandora. Nemohla ho ani cítit. Z té jeho krve se jí do teď dělalo zle. Cítila neustále pohledy ostatních ze smečky jak si jí prohlížejí. Xandor se na ní podíval. Morgan mu položila svou ruku na tu jeho a naklonila se k němu. "Lásko nemůžu odejít prosím, jsem unavená"  Xandor se ohlédl po ostatních. "Tak dobře zavedu tě do pokoje. To máš za to že si dnes byla hodná"

Odvedl Morgan zpátky do pokoje. Seděl u ní chvíliy na posteli a hladil jí po vlasech. "Vypadá to že hrad bude co nevidět správený. Za tři dny se vrátíš domů. Já si tady vyřídím nějaké záležitosti a pak se uvidí co dál. Vyspi se. V noci za tebou přijdu" Pak zhasnul svíčky a zamkl dveře. Morgan ale usnout nemohla.

Pořád se převracela ze strany na stranu. Musel být dlouho vzhůru. Xandor se vrátil k ní. Lehl si hned vedle a ruku jí položil na bok. "Jsi vzhůru" "Nemůžu usnout" Xandor jí dal pusu na krk. "Jsi ledová" poznamenal když jí chytl za ruku. Přisunul si ji blíž a objal jí. Morgan začínala z něho mít jiný pocit. Takový lepší.

Nevěděla co na něm je ale když si odmyslí zbytek jeho chování nebylo hrozné. Brala v potaz to že je vlkodlak. Morgan se otočila k němu a přitiskla se blíž. Viděla že Xandor se na ní dívá. Rty přiložil na ty její. Morgan mu prohrábla vlasy a jemné ho škrábala nehty na krku a přesouvala se k jeho tváři.

Kousal jí do krku a zanechával na jejím těle krvavé stopy. "Učíš se rychle. Pokračuj děláš to dobře"  Morgan kousla do čelisti. Xandor potichu vydechl. "Máš tak krásně smrtelně ostré zoubky" Pak se Morgan vzpamatovala. Co se to semnou děje? "Musím jít ven" řeklaa snažila se vstát. "Teď v noci?" "Jo prosím špatně se mi dýchá"

Xandor se rozhodl jít s ní na jednu terasu. Morgan byla opřená o kamennou zeď a nechápala co se s ní děje. Začínala se bát že přijme to kým je. Ta představa že by měla skončit jako Arlo jí děsí.