Daechwita

9

Suga se ani neobtěžoval zvednout zadek z gauče a otevřít. Jen hlubokým hlasem zakřičel do prostoru, že jsou dveře otevřené.

Vím, že se s poslíčkem zná, ale že by si ho takhle lehce pustil do bytu? No pustil si sem i mě a tak trochu jsem mu tady zkejsnul, tak už by mě to nemělo překvapovat.

Ovšem když se dveře otevřeli, ani při nejmenším v nich nestál poslíček s jídlem. Naskytl se mi pohled na krásnou, hubenou dívku s krátkým sestřihem. Na nose jí seděli růžové brýle ve tvaru plamene, které barevně ladili s fluffy topem a tepláky, které od pasu dolů halili její hubené tělo.

Nejdřív si nás přeměřila pohledem než vstoupila do místnosti a zavřela za sebou dveře. ,,Měl si říct že tu nejsi sám." Ušklíbla se. Ale spíš mi to od ní přišlo roztomilé. A než jsem se nadál mé tváře měli stejnou barvu, jako její autfit.

Všiml jsem si jak Yoongi protočil panenky vsloup, ale ne tak otráveně jako u něj bylo zvykem, spíš jen aby dal najevo, že o nic nejde. A taky nešlo, jen mě tu nechal, když jsem se zpráskal jak pes a teď mu sedím polonahým zadkem na gauči. Dobře možná to nic, není tak úplně jen nic.

,,To je Jimin, Jimine tohle je Lisa." Hned na to se Gi zvednul z gauče, aby dívku přivítal. Čekal jsem objetí nebo tak, ale on jí vtiskl motýlí pusu na tvář. Zaskočilo mě to, i když vlastně ani nevím proč, možná jsem si o něm myslel něco jiného.

Krátkovlasá brunetka se jen pousmála mým směrem, snad jako by mě chtěla vyprovokovat. Dost Jimine, uklidni se, nemáš důvod myslet si, že ti někdo ubližuje.

,,Máš to pro mě?" Zaslechl jsem otázku, která nebyla mířená nikomu jinému než Sugovi. ,,Už mi to tu chvíli leží vydrž." S tím se Yoongi odebral z místnosti, vlastně ani nevím kam šel, stále jsem neměl odvahu ani příležitost prošmejdit celí byt.

Dívka se posadila vedle mě na gauč až nezvykle blízko. ,,Ahoj." Přišlo mi slušné pozdravit jako první, ale bylo mi to hrozně trapné. Já si přišel trapně, už jen kvůli tomu, že jsem tu seděl jen v mikině a boxerkách.

,,No ahoj." Zněla i vypadala, že jsem jí k smíchu, ale ne tím špatným způsobem. Upřímně se mi začínala líbit. ,,Asi mi něco uteklo." Pronesla když jsem na ni chvíli jen tupě zíral. Byla moc krásná, čišila z ní tak nepřirozená energie, bylo poznat že tahle holka je charakter.

Poznal jsem, že naráží na mě v Giho bytě a i v.. no však víte. Trochu jsem znervózněl a možná se i zase zastyděl. ,,Co tím myslíš?" Byl jsem moc opatrný co řeknu a vším jsem si chtěl být jistý. Nechci se ještě víc ztrapnit.

,,No přece jak dlouho už jste spolu." Uculila se na mě jako Sluníčko a mně to doslova vyrazilo dech. Cože?! Jak na to přišla?! Vždyť tohle přece nic neznamená.

,,Ale my spolu nejsme!" Vyvedl jsem jí z omylu hned, jak jsem opět nabral slov. Lisa se na mě zamračila a pak zase spustila.

,,To určitě, znám Agu... Giho už 21 let, poznám když se něco děje, chápeš." Mrkla na mě. To už mě trochu zarazilo.

,,Jo a co se podle tebe děje?" Vyzvídal jsem. Ta dívka si mě opět změřila pohledem, jako by si musela aktualizovat informace. ,,Víš Gi si do bytu nevodí cizí lidi, na to je až moc opatrný." Tak počkat. Vždyť já jsem pro něj ten nejvíc cizí člověk na světě.

,,Ale určitě má svoje vyjímky." Vlastně ani nevím, proč jsem se chtěl přesvědčit, že jeho zájem o mou maličkost je jen nějaká konspirační teorie. ,,Ne jedině bys..." BYCH CO?!