Daechwita

12

,,Co tě napadlo?" Pobídl jsem ho, aby to vyslovil. Měl jsem tušení, ale přišlo mi to dost šílené i na něj. Ale už jsem neměl co ztratit.

,,Můžu tě nechat u sebe, než doděláš školu. To už je za pár měsíců a můžeš pro mě začít prodávat
Tím si vyděláš dost na vlastní bydlení." On to fakt řekl, to je úplně na hlavu!

Nemohl jsem tomu uvěřit, měl jsem pocit, že jsem jen ve fakt blbém snu, ale nepatrný pohyb jeho dlaně na mém boku mě ujistila, že jsem vzhůru.

,,Yoongi nemůžeš po něm chtít, aby prodával." Vložil se do toho Namjoon, což mě hodně uzemnilo. Měl jsem z něj přirozený respekt. Na Yoongiho už jsem si zvykl, ale tohle byl úplně jiný level.

,,Proč by ne? On to zvládne, vzpomeň si na sebe když si začínal." Bránil mě Gi. Nebo spíš bránil sám sebe. Zněl docela podrážděně, jako by tuhle hádku měl v plánu vyhrát za každou cenu.

,,Nemůžeš jen tak po někom, kdo se v tom vůbec nepohybuje, chtít aby dělal tvojí práci." Snažil se mu vysvětlit Joon. Už to vypadalo dost napruženě a tak jsem se do toho vložil sám. Tak nějak mi hrdost nedovolovala nechat za sebe mluvit ostatní.

,,Kluci to je dobrý. Yoongi vážím si té nabídky, ale já v tom neumím chodit. Mohl bych ti to splatit jinak, ale fakt chceš abych u tebe bydlel? Promyslel sis to?" Zahleděl jsem se mu do očí a tak nějak na vteřinu přestal vnímat okolí. ,,Furt jsem pro tebe cizí člověk." Podotkl jsem fakt, že se skoro vůbec neznáme.

,,Hele mně je to buřt. Pro mě nejsi hrozba a jestli nemáš kde bydlet, na mém gauči je volno. Mary to nějak vysvětlím." Nad poznámkou o jeho čtyřnohé spolubydlící mu začali cukat koutky a já to taky nevydržel a fakt upřímně se zasmál.

,,Dobře, klidně si najdu práci, abych ti splatil nájem." Ujistil jsem ho, pohledem upřeným do jeho očí. Možná to bylo těma drogama, ale přišli mi teď mnohem zajímavější, vůbec jsem se od nich nemohl odtrhnout. Kdyby nás Namjoon nevyrušil, možná bych se mu opět pokusil odhrnout pramínek vlasů z tváře.

,,Dobrý vykouřit si můžete až doma!" V tu chvíli jsem si uvědomil, že mě Gi furt drží kolem pasu a já jsem na něm dost nalepený a ostatní si toho očividně všimli taky.

,,Jsi fakt kokot Namjoone!" Vyštěkl po něm Suga, s tím se odemě odlepil a přesunul se zpět k počítači. Nedal jsem na sobě nic znát, ale uvnitř jsem měl pocit, že ho za to umlátím holíma rukama.

Lisa ho za to taky pěkně spražila zabijáckým pohledem a mě to zahřálo na srdci. Což je špatně.

Co když jsem schopnej se do něj zamilovat? Je moc hezkej, taky v sobě něco má. Ale měl bych se bát, že mé srdce opět dostane ten debilní nápad, který opět skončí jen bolestí. Nesmím se do něj zamilovat! Je to kurevník, nebere to vážně, určitě ne.. určitě je to ten typ co si jen užije a na následky se vysere. Zlomené srdce je věc, kterou teď potřebuju nejmíň na světě, mám dost problémů i bez něj.

,,Co sem udělal?" Zamračil se nechápavě, když už to vypadalo, že se Lisa zvedne a pobodá ho první věcí co najde. Zamyšleně jsem ji sledoval. O co jí asi jde? Chápu, Joon měl nevhodnou poznámku, ale ta holka už to přehání no ne? Působilo to, jako by měla nějaké postranní úmysly.

Když už mi to napětí přestalo vyhovovat, rozhodl jsem se změnit atmosféru. Na stole, jenž byl v naprosto dezolátním stavu, předemnou ležela hromada popsaných papírů a po kratším přezkoumání jsem zjistil, že jde o hromadu textů. Vybral jsem si ten co se mi líbil nejvíc a několikrát po sobě jsem si ho přečetl, abych si zapamatoval slova. ,,Hele kdo napsal tohle? Moc se mi to líbí." Ukázal jsem ostatním text s názvem Věř mi.

,,To je moje." Ozval se za mnou Yoongiho mrazivý hlas. Doslova vypadal, že mi každou chvíli papír vyrve z ruky a zamkne ho do trezoru.

Vůbec bych neřekl, že by autorem mohl být on. Typoval jsem to na Taehyunga nebo Lisu. Šlo o skutečně procítěný text.

,,Máš k němu nějaký beat? Chtěl bych ji zkusit nazpívat, jen ze srandy." Uculil jsem se na něj nevinně, až naivně, se stále uslzenými oči. Ty dva odstavce jsem si přečetl asi pětkrát a vím proč zněl tak chladně. Do těch několika řádků byla vložena opravdová bolest a měl jsem pocit, že Yoongi je jeden z těch lidí, co nechtějí být za slabochy.

Chvíli na mě jen váhavě koukal, pak se otočil k počítači a po několika vteřinách pronesl. ,,Tak jdi dovnitř." Hlavou kývnul ke dveřím do nahrávací místnosti. Já rychle vyskočil, aby si to náhodou nerozmyslel a i s papírem jsem se postavil před mikrofon. Nasadil jsem si sluchátka a pak si všimnul jak mi Lisa za okýnkem drží palce. Vlastně všichni vypadali, že si to užívají a to mi dodalo ještě víc sebevědomí.

Když se mi do sluchátek pustila hudba, až v tu chvíli jsem si uvědomil, jak moc je ta písnička klidná a smutná. Byla to jeho písnička, jeho pocity a já se je snažil procítit, aby se mu výsledek líbil. Chtěl jsem mu tak dát najevo, že předemnou si nemusí hrát na tvrďáka. On už mě viděl víc na dně než kdokoliv jiný a tak jsem začal zpívat. V břiše se mi rozlilo příjemné teplo, miloval jsem hudbu, ale nikdy jsem netvoří vlastní a tohle byla taková Euforie.

Já nechci tady být
Já nechci tady být
Nechci slzy ve vočích
Pořád se utápím
Vždycky když mě nevidíš
Vždycky když mi hraje beat
Na duši nesvítí
Já nechci být tak deep
Líp mi bude v nebi výš
Ale nebude to lepší
Nesnáším den, já chci měsíc
Nechci žít, mě to tu děsí
Ale přes to všechno věřím

Že temná duše upadne
A zbude už jen štěstí
Rány se zahojí, když uvidíme hvězdy
A přes všechny chyby
Odpouštím ti, ale věř mi
Že jsem tak zranitelný
Až to není hezké
Už nebudu se ptát "co se děje"
Jak se máš, moje duše upadá
Už strach pomalu nezná
Démoni mě napadaj
V mojí hlavě znova krach
Já to znova nedávám
Opravdu to nedávám

Hned co jsem dozpíval jsem vypadl ven. Chtěl jsem to slyšet, protože to co se odehrávalo v moji hlavě bylo šílené. Chtěl jsem vědět, jestli to tak dobře zní i ve skutečnosti.

,,Jimine to znělo fakt úžasně! Máš šílený hlas!" Vykřikla Lisa a mě to upřímně zahřálo na duši. Tak šťastně jsem se dlouho necítil. ,,Díky, dlouho jsem nezpíval a myslel jsem že to bude shit." S tím jsem se posadil vedle Yoongiho k počítači a sledoval jeho práci na monitoru. Netrpělivě jsem čekal, až to bude mít hotové, abych si to mohl poslechnout. Byl jsem hrozně v hypu. Hlavně jsem chtěl vidět jeho reakci. Zjistit jestli se mu to líbí. Z nějakého důvodu mi na tom opravdu záleželo.