Daechwita

37

Jelikož celý proces nahrávání a mixování trval opravdu dlouho, když bylo hotovo, rozhodli jsme se ubalit brko a jít se projít. Venku nádherně chumelilo a jediné co osvětlovalo večerní ulice Daegu byly pouliční lampy.

Ovládla mě naprosto kouzelná atmosféra. Mé tělo jakoby bylo o dost lehčí, plíce se mi plnili neskutečným množstvím čerstvého, chladného vzduchu, který mě osvobozoval.

Seděli jsme vedle sebe na nepříjemně studené lavičce. Po odhalené kůži, jenž se mi nepodařila zakrýt teplým oblečením, mě nepříjemně dráždil chladný vánek. Měl jsem nepříjemně červený nos, který díky mrazu podléhal nepříjemnému štípání. Mezi prsty pravé ruky jsem křečovitě svíral hořící brko, ze kterého jsem si už po několikáté potáhl.

Hrdlem se mi linul těžký dým až do plic. Příjemně se mi zaplnili a teplý vzduch, jenž se po mém vydechnutí smíchal se studeným vzduchu, pak vytvořil krásný, sytý obláček.

Jen co se mlha kolem mé hlavy rozplynula, mohl jsem si všimnout Yoongiho zaraženého pohledu na mé osobě. Snad bez jediného mrknutí, mě propaloval zvláštním výrazem. Ovšem u něj je velmi těžké z výrazu poznat, jak se cítí. Já už si za tu chvíli na něco málo zvykl, ale tento pohled byl i pro mě novinkou.

,,Co je?" Zvídavě jsem se na něj pousmál a natáhl k němu ruku s brkem. Chvíli na ni jen koukal, jakoby váhal, jestli si ho vůbec chce převzít. Nakonec uchopil mou ruku kolem zápěstí a pomalu si ji přitáhl ke tváři. Ucítil jsem něžný dotek na bříšcích prstů, jenž se setkali s jeho hrubými rty. Měl je silně popraskané od mrazu. Když si dlouze potáhl, opět na mě upřel ten zvláštní pohled.

,,Nevím čím jsem si tě zasloužil.." Jeho slova mě opravdu zarazila. Kdybych si byl opravdu jistý, že to myslí smrtelně vážně, mé srdce by se do něj zbláznilo. Takový jsem byl, čím víc lásky mi někdo dával, tím víc jsem pak bez něj nemohl žít. A kdyby to náhodou bral na lehkou váhu, stálo by mě to i ten zbytek zdravého rozumu co jsem vlastnil.

,,Neříkej to!" Znepokojeně jsem odvrátil obličej, snažíc se co nejvíc vyhnout očnímu kontaktu s ním.

,,Co jsem řekl tak strašného?" Tázal se, zmatený mým odtažitým chováním.

,,Neříkej takové sladké pičoviny!" Nespokojeně jsem se na něj zamračil, ale spíš než naštvaně jsem vypadal ublíženě.

,,Nelíbí se ti to?" Optal se suše hned poté. Určitě se v něm zkrývala hromada nejistoty způsobená mým unikátním přístupem k věci, i když se snažil vypadat, že je mu to fuk. Měl jsem ho prokouknutého.

,,Bojím se, že se mi to začne líbit." Byl jsem upřímný, nebyl důvod si něco vymýšlet. Frustrovaně jsem si potáhl z brka a nechal ho kolovat.

Yoongi už nic neřekl. Převzal si brko a několikrát si z něj dlouze potáhl čímž vytvořil jeden velký obláček.

,,Nespařuj to ty nevychovanče!" Vyjel jsem po něm sarkasticky a i když mi to opravdu drásalo nervy, byl to jen můj humor. Jenže toho brka byla fakt škoda.

Yoongiho oči se zabodli do mé tváře a chvíli mě jen nehybně pozorovali. U kohokoliv jiného by mi to bylo vysoce nepříjemné, ale jeho jsem nechal. Za tu dobu už jsem přišel na pár věcí a jednou z nich byl fakt, že Yoongi ne vždy dokáže říct co má na srdci. Alespoň jsem z toho dlouhého pohledu mohl odhadovat co se mu asi tak děje v hlavě.

Když se jeho pronikavý pohled v žádném případě neblížil konci a jeho tvář se začala přibližovat k té mé, pochopil jsem co měl v plánu. Spokojeně jsem se pousmál a nechal jsem jeho dominantní stránku, přivlastnit si mé rty.

Ze začátku se pohyboval velmi opatrně, snad aby si byl jistý, že se vším stoprocentně souhlasím. Spokojeně jsem se pousmál do polibku a prudce mu vyšel vstříc. Chtěl jsem toho drsného Yoongiho který budí respekt pouhým pohledem. Chtěl jsem zapojit tu jeho divokou stránku, která mě tak fascinovala.

Jeho ruce spočinuli na mých bocích a opatrně mi naznačili, že bych měl zaujmout příjemnější polohu. Opatrně, aniž by jsme se museli odtáhnout, jsem se vyhoupl na jeho klín a tím se stal jeho poslušnou hračkou. Poddal jsem se mu tělem i duší a nechal se naprosto ovládat.

Bál jsem se, že by to mohl být jen sen, jen přelud způsobený kvalitní trávou, kterou jsem si nahnal do hlavy. Proto jsem byl rozhodnutý udělat všechno, čeho bych mohl litovat kdyby se tak nestalo.

Vjel jsem mu rukama do příjemně hustých vlasů, ve kterých bych mohl prsty brouzdat v jednom kuse. Schválně jsem se prohl v zádech abych mu byl o něco blíž.

Bohužel nastala ta chvíle, které jsem se snažil vyvarovat. Naše dravé líbání postrádalo velmi zásadní věc a to kyslík. Nuceně jsem se od něj odtáhl i když bych byl schopný být přilepený na jeho hrubých rtech až dokud bych díky nedostatku vzduchu upadl do bezvědomí

,,Je mi zima na zadek. Nechceš s tím něco dělat?" Zakňoural jsem nespokojeně s upřeným pohledem do jeho očí. Má chtivá stránka se ho snažila vyprovokovat k perverznějšímu přístupu.

Na Yoongiho tváři se během vteřiny objevil spokojený výraz, který doprovodili jeho velké dlaně na mém taktéž obrovském pozadí. Slastně se mi protočili panenky. Nic mě nedokázalo vzrušit tak, jako cizí dotek na mém zadku. Příjemná energie se z mého břicha nahrnula do podbřišku a já se div nezachvěl.

Ovšem chtěl jsem mu dát pocit, že jsem nad míru spokojen a tak jsem mu provokativně vydechl do tváře. Zoufale nad nedostatkem rozkoše jsem pootevřel ústa a vyplázl jazyk jak jen to šlo.

,,Jsi strašně hot!" Vyhrkl nadšeně a prstem se opatrně dotkl mého vypláznutého jazyku. S pootevřenou pusou a s hladovím pohledem se svým ukazováčkem probojoval až k mým mandlím. Bylo vidět, že zkouší jak daleko ho můj davicí reflex pustí. Já byl ten šťastlivec kterého tato vlastnost nijak neomezovala a jemu to honem rychle došlo.

Bylo vidět že by mi nejraději něco řekl, ale nevěděl co. Chtěl jsem slyšet nějakou prasárničku, která by rozhýbala dění v mých kalhotech a zároveň jsem se chtěl cítit, že se mu opravdu líbím. Nespokojeně jsem tedy sjel rukou z jeho vlasů na jeho rozkrok. Byl uvězněný pod hordou silného oblečení, které mi znemožňovalo přístup, ale o to víc mě vzrušovalo. S nevinným pohledem upřeným do jeho očí jsem dlaní přejel po celé jeho délce.

Jeho výraz byl k nezaplacení. Sledoval mě tak chtivě, že to nebylo možné. Jediný jeho pohled a já věděl že mu dám všechno co budu moct.

,,Co to děláš?" Zavrněl tázavě, když jsem zatlačil na jeho špičku pod silnou látkou černých kalhot. Hned na to jsem ho přikryl dlaní, aby mu nebyla zima.

,,Hraju si, moc se mi líbí." Vydechl jsem mu do tváře, tak nevinně jak jsem to jen dokázal.

,,I jemu se to líbí. Ale víš, že tady to nejde." Zamručel možná malinko nespokojeně nad představou, že s tím stojákem bude muset jít přes celí park, než se ho bude moct zbavit.

,,A kde by to šlo?" Zaculil jsem se na něj a dost nápadně jsem mu zastrčil prsty za lem kalhot, abych je trochu zahřál. Yoongi sebou díky tomu trochu šokovaně trhnul, jelikož se mé studené prstíky dotkli jeho vyhřátého podbřišku. Už jsem byl jen kousek od zasloužené výhry.

,,Nejsi nějakej moc horny?" Zakřenil se na mě pobaveně a dlaněmi na mých pulkách je od sebe surově odtáhl. Překvapeně jsem se prohl v zádech a neuniklo mi ani tiché zasténání.

,,Jsem a moc!" Natlačil jsem svůj rozkrok na ten jeho, aby si taky plně uvědomil co se mnou dokázal udělat za tak krátkou chvíli.

Bylo vidět, že se soustředil na ten intenzivní dotek. Ale jeho tvář určitě nevypovídala o tom, že by s mými choutky souhlasil.

,,Tobě se to snad nelíbí?" Odtáhl jsem se od něj a upřímně se mu zahleděl do očí. Chtěl jsem znát pravdu, v tomhle mi určitě lhát nesměl.

,,Ale jo líbí a moc.. jen mě štve že si tady tu tvou nádhernou prdelku nemůžu hned vzít. "

,,Tak pojď domů." Zavrněl jsem mu úlevně do ucha, o které jsem se následně začal moc hezky starat svými rty. Tak jak se mu to očividně líbilo nejvíc.