Wrath

~Chapter 2~

Jude

,,Giano tak co říkáš na moje úplně úžasný špagety? Hmmm?" S největší snahou se pokusím udržet smích v mém hrdle. Moje mamá hleděla na mojí má, která je jen tak mimochodem Italka, takže pro ní cokoliv co se týkalo těstovin bylo posvátné, přesto že moje má neumí vařit, tak prý pozná dobré těstoviny. Neptejte se mě, sám nevím.

Má zapíchla vidličku do těstovin a namotala si řádnou porci špaget, jakmile si to vložila do úst na obličeji se jí objevila vráska. Mamá zhluboka polkla, italská kuchyně jí je i po skoro třiceti letech stále cizí, ale to bude protože se jí asi dvacet let pro jistotu vyhýbala. Ale posledních deset let se snaží uvařit klasické italské pokrmy jen pro má, která je kvůli tomu totálně rozmazlená. Povzdechnu si, stále na ně hledíc a v klidu si dál jím své jídlo, což byl lehký salát s rajčaty a mozzarellou. No co jednoduše mám rád lehká jídla.

,,Jazmin zase ta omáčka, doopravdy to je prostě terribile! Amore prosím už žádné špagety!" Vybuchnu smíchy, zatímco moje mamá hleděla s ústy dokořán na mojí má. Nikdy nikdo neřekl o mé mamá jídle, že by bylo příšerné kromě mé má, ta si to vždycky dovolila. Moje mamá praštila utěrkou do sektorky.

,,Joder! Cariño kdybych tě nemilovala už by jsi letěla z mého baráku. Víš, že když jde o jídlo dokážu i zabíjet." Poté se obě sobě navzájem začaly omlouvat a já nad tím pouze pokroutil hlavou, doopravdy jejich vztah na jednu stranu je nádherný ale zároveň tak komplikovaný. Přední dveře se otevřou dokořán a já uvidím svého otce. On si ke mně přisedne ke stolu hledíc na mé dvě matky, co se spolu momentálně zase o něčem hašteřily. Nevím jak to stihly, i když jde o mé matky u nich není nic nemožné. Táta na to koukal úplně stejně jako já. Byl na to zvyklý, ale i tak to vždy byla komedie.

,,Ty dvě se nikdy nezmění co?" Uchechtnu se a zakroutím hlavou. Moje matky jsou jedinečné, vlastně celá moje rodina je. Přece jen ne každé dítě má dvě matky a otce, s tím že spolu všichni vychází, nikdo nikoho nepodvedl a rozhodně spolu nikdy nebyli ve vztahu mezi sebou. Abych to vysvětlil moje mamky se daly dohromady, když jim bylo oběma dvacet poznali se zrovna v bodě, kdy mamá projížděla Itálií a tam na jednom ostrově poznala právě má, která v té době procovala jakožto rybářka. Obě dvě se do sebe zamilovali hned na první pohled, přece jen to pouto mates dělá a nemohly bez sebe vydržet, proto se má rozhodla odejít ze své rodné země s mamá sem.

Byla to pro má velká změna k tomu také učení nového jazyku, doteď furt hází italštinu do její mluvy. Mamá však taky nepochází odsud, jako malá se sem přestěhovala na popud své matky, mé abuely. Moje matka pochází z malé španělské vesničky, co leží blízko hranic s Portugalskem. Obě dvě sem teda přicestovaly a jejich život se zdál jako perfektní, jenže jelikož obě byly ženy nemohly mít dítě a i přes jejich pouto pořád v sobě měli mateřské pudy, tak to minimálně popisuje má. Mně přišlo, že chtěli třetí stranu, která jim ty jejich hádky rozhodne.

Takže zvažovaly adopci, ale jejich smečka nemá konexe s centrálou, takže to nemohly udělat legálně, tady na řadu přichází můj otec, Jim neboli mých matek nejlepší kamarád. Obě dvě se dohodly, že můj otec je pěkný, chytrý, Beta, milý, no jednoduše měl dobré geny a ony ho znaly, nebylo jim nepříjemné s ním mít dítě. Tak ho požádaly a můj táta řekl ano pod jednou podmínkou. Musel být v mém životě, nemyslel jakožto otec ale třeba jen jako strýc, mé matky však chtěly, abych měl v životě i mužský vzor, takže takhle vznikla naše rodina.

Já se narodil mé mamá a tátovi, jelikož mamá vždy chtěla odnosit své dítě a má jakožto válečnice se nebránila. A tak vznikl já, míchanice mezi mým otcem a mamá s velkými znaky povahy má. Moje oči po mém tátovi nádherně světle hnědé oči s trochou zelené, přičemž mám mamá nos, rty a nádherné kaštanové vlnité vlasy, k tomu mám tátovu postavu neboli jsem vysoký skoro dejme tomu 190.