Wrath

~Chapter 34~

Jude

Jakmile se mi dostal mobil do ruky vyskočilo na mě několik zameškaných hovorů a zpráv od všech mých rodičů. Já z toho začal být mírně nervózní, jelikož tohle nebyl přímo můj plán. Navíc se o mě stále po mém posledním vztahu báli, ne takovým tím hezkým způsobem, ne přímo mě hlídali jako jestřáby a kdyby tahle smečka nebyla tak známá nikdy by mě nepustili. Avšak nikdo jim to nemohl mít za zlé, jen se to stalo trošku omezujícím a já se nyní tak musel bát jejich reakce. Proto mi otevření těch zpráv trvalo asi pět celých minut.

Mamá: JUDE IHNED NÁM ZAVOLEJ! TVOJE MÁ TADY VYŠILUJE A JÁ NA TOM NEJSEM LÍP!

Táta: Ahoj Jude, dozvěděli jsme se o tvé situaci, takže nás můžeš do pár dní čekat. Taky prosím zavolej tvým matkám, obě dvě se o tebe strachují.

Má: Jude jak jen jsi mi o tom mohl neříct? Nemáme snad dobrý vztah? Udělala jsem něco špatně? Je pravda, že nejsem perfektní matka, ale i tak by mě nikdy nenapadlo, že nám neřekneš něco tak fundamentálního a úžasného. Proto tam letíme Jude a budeme vést dlouhou konverzaci. Taky prosím zavolej, tvoje mamá vyšiluje.

Já si povzdechl, mamá očividně zpanikařila, má v tom hledala něco víc a táta se snažil pro moje dobro zůstat klidný. Takže kdybych to měl nějak shrnout všichni reagovali jako obvykle a já jim ihned musel zavolat, aby se trochu uklidnili, což mi nebylo neznámé. Takhle se o mě strachovali už od mého mládí, zvlášť po nastoupení do školy. A já tak rychle vytočil Mamá, která nyní musela neustále zírat zoufale na telefon. Chviličku to vyzvánělo než hovor přijala Má s rudýma očima od pláče.

,,Má jsi v pořádku?" Ona pouze přikývla, než si do ruky mobil ukradla mamá. Ta měla v očích víc hněvu, kvůli čemuž já tvrdě polknul. Mamá uměla být děsivá, když chtěla.

,,Ne není v pořádku! Jak asi měla reagovat na to, že si její syn našel svého mate, který je Alfa. ALFA JUDE! Doslova si se stal Betou pro svého mate. A ano moc ti gratulujeme na získání svého titulu, jsme na tebe pyšní, ale jak jsi nám mohl zatajit takovou věc! Tvoje má si teď myslí jak už nás nemáš rád a tvůj táta té Alfě asi přetrhne vaz." Nádech, výdech Jude, přece si věděl, že tvoje matky budou reagovat takhle.

,,Mamá nějak nebyl čas na to vám o tom říct, navíc Jax to pro mě tajil před celým svým okolím, takže mi nepřišlo fér, abyste to vy věděli. Ale i tak se omlouvám, vím, že se jen staráte." Mamá se zaleskly oči a ona si povzdechla, promínajíc si svoje spánky. Vypadala unaveně, nejspíš měla po tvrdé šichtě, kterou si musela vzít, aby mě mohla navštívit. To ve mně vzbudilo ještě více výčitek. Moji rodiče byli zároveň i moji nejlepší přátelé, takže o mně věděli téměř všechno a já před nimi už nechtěl tajit víc. Má se taky vkradla do obrazu a nyní na mě hleděli obě mé matky s už něžnějšími oči.

,,Tak nám aspoň řekni jaký je?" To mi ihned vykouzlilo široký úsměv na tváři. Já konečně lidem okolo sebe mohl ukázat, jak úžasný můj mate je nejen vzhledově to všichni víme, že je to kus nádhernýho chlapa, ale i svojí nádhernou povahou, chováním, respektem k lidem a skromností. Taky o jeho lásce a poutu s rodinou a tomhle čirém elánu ke své práci. Jax je jednoduše ten úžasný člověk.

,,Jax je úplně jiný než kdokoliv koho jsem kdy poznal. Vyjadřuje svoje pocity tak otevřeně a přitom je ani neřekne nahlas. Je pravý opak mě, kdy já se vyjadřuji převážně slovy, jenže to vůbec nepřekáží. Jde mým tempem, respektuje moje hranice a otevřeně mě miluje. Občas mě děsí, že se s ním všechno zdá tak jednoduchý. Přijde mi naprosto šílený, že jsem ze začátku pochyboval nebo měl dokonce strach, protože tenhle muž všechny moje starosti vyhází z oken."