Wrath

~Chapter 28~

Jax

Stál jsem ve své kanceláři hledíc tupě na své ruce snažíc se pochopit co se právě stalo, jenže moje myšlenky byly moc roztroušený a jediný co se mi dařilo vnímat bylo, že ode mě můj mate utekl. Jude ode mě utekl, protože se bál... Já viděl ten strach ve tváři a jeho paniku, která ho ode mě odehnala. Já věděl, že to byla má vinna, pokusil jsem se svým pohledem ho dotlačit k dalšímu kroku kvůli mému zoufalství. Já po něm tak toužil, tak moc ho ukázat až to způsobilo problémy pro něj, muže jenž se držel zpátky pro nás oba někoho kdo postavil svoje cíle nad nás, což mi nevadilo jelikož pro to něco dělal celý jeho život. Bylo pochopitelné, že nejdřív toužil dosáhnout toho a potom se stát mým mate. Dveře od mé kanceláře se rozletěly dokořán a dovnitř vlítl Nicholas s telefonem u ucha. 

,,JAXI NEVĚŘÍŠ CO SE PRÁVĚ STALO! JÁ JSEM DVOUM HOLKÁM ZPŮSOBIL MOKRÝ ORGASMUS. Kdybys jen slyšel jejich euforický křičení a děkování. To byla kurva jiná. Fakt si začínám myslet, že mám magickej penis, protože tohle jen tak někdo nedokáže." Zavrčení se mi vydralo z hrdla, já v tuhle chvíli chtěl být sám a ani Nicholas nebyl vítaný. Chtělo se mi chvilku topit v mé bídě ne řešit sexuální život mého bratra. Nicholas očividně poznal, že něco nebylo úplně v pořádku a ihned zmírnil své nadšení. 

,,Hej Jaxi, co se stalo?" Já na něj pohlédl se zoufalostí v očích. Nicholas ihned zhluboka vydechl přecházejíc ke mně. Vzhlédl a chvíli si mě jen prohlížel jako by hledal odpovědi na své otázky. Upřímně mi tohle na Nicholasovi vadilo, vždycky dokázal poznat co jsem si myslel, i když se to neukazovalo na mé tváři, což bylo extrémně frustrující. Já ho nikdy nechtěl stresovat s mými problémy, ale očividně mi to stále nešlo schovat. Nicholas si povzdechl nejspíš vycítil, že já neměl náladu o tom úplně mluvit. 

,,Chápu, že mi to nechceš říct, ale Jaxi už předem ti zakazuju jít znovu do těch lesů. Neříkám, že se o sebe nedokážeš postarat, oba přece víme jak moc silný jsi. Jen mi taky je jasné, že tohle zapříčinil Jude, který jakmile vychladne tě půjde hledat a bylo by špatné kdyby tě nemohl najít nebo by přišel a viděl tě celého od krve. Proto se to prosím pokus zvládnout jinak." Já přikývnul, netušíc jak se vypořádat z touhle úzkostí a touhou najít Juda hned, abych to nějak spravil, protože mě tahle hádka ničila. Přitom Jude odešel ani ne před deseti minutami a já už za ním chtěl běžet jako neposedné štěně. Ničilo mě se cítit tuhle mezeru v našem vztahu, já nesnášel hádky a nikdy jsem se s nikým nehádal šlo mi to proti srsti. Hadeon v mé mysli zavyl a začal tam přešlapovat a já cítil jeho netrpělivost a bolest, která vznikla z této hádky. 

,,Jaxi seš můj starší dokonalej brácha, furt ti neopouštím, že si zdědil ty nádherný vlasy, ale prostě jen... kdyby něco vždycky za mnou můžeš přijít... nemusíme o tom mluvit... kurva prostě kdyžtak přijď ok?" Já kývl na souhlas a Nicholas vyletěl z mojí kanceláře ukazujíc mě prostředníček. Nicholas neukazoval moc tuhle svojí stránku, ale to on z nás tří se nejvíc staral, byl nejvíce něžný už od jeho mladého věku. Já si pamatoval jak domů nosil zraněná zvířata z lesa a sám se o ně postaral nebo si hrál s dětmi, které všichni ignorovali, protože věděl, že byl oblíbený. Využíval svůj vliv, aby pomáhal, což málo kdo viděl, protože se soustředili na jeho extravagantní způsob života, přičemž v něm nehledali něco víc. Nicholas přitom má srdce ryzejší než všichni ostatní.

Já si sednul ke svému stolu přemýšlejíc jak jen bych měl vysvětlit Judovi to co se stalo, a že mým účelem nebylo ho tlačit. Moje slova tak však vyzněla a já si nikdy víc nepřál být schopen pořádně mluvit. Moje mlčení mě nikdy do tohoto momentu nelimitovalo ani ve mně nebyla touha mluvit, jenže nyní jsem chtěl mít tu schopnost umět se vyjádřit, abych to Judovi vysvětlil a pořádně se omluvil. Moje dlaně pevně sevřely stůl pod mýma rukama. Já byl vždycky tišší dítě, ale v minulosti jsem dokázal mluvit, nebylo to tak těžký, a když bylo potřeba šlo mi mluvit... Jenže pak se stalo tamto a najednou slova... slova změnila to jakým způsobem na mě lidi koukali... a tak bylo jednoduší prostě mlčet. Já si promnul spánky, nechtějíc si vzpomínat na ten moment, který mi občas vyskakoval v mysli. Hadeon přitiskl uši k hlavě a vydal tiché zakňučení. To trhlo s celým mým tělem a mě začala bolet hlava ze všech těch změn v emocích. Zaťukání se ozvalo místností a já se jen zamračil, protože nikdo neťukal kromě-