Wrath

~Chapter 49~

Jax

Už od mladýho věku se mi centrála jakožto celá organizace zhnusila a já k ní neměl zrovna dobrý vztah, jelikož většina překážek, které naše smečka zažívala pocházely právě od nich. Jasný táta mě učil řešit individuální problémy, ale to se dalo zvládnout během chvilky. Za to komunikace s centrálou byla naprosto vyčerpávající a nikdy nekončila. Neustále nás drželi zkrátka a kontrolovali nás jako nikoho jiného, což bylo nefér.

Já chápal a slyšel naší smečky minulost, ale to že i přes desetiletí, kdy jsme se chovali přesně podle jejich pravidel jim nic neukázalo. Pořád nad námi drželi všechny ty adoptované děti a status, které všechny smečky automaticky pod centrálou získali. Spoustu mých lidí by jedním jejich lusknutím mohli přijit o možnost si kdykoliv adoptovat děti a tím si tak založit rodinu... možná by je i vzali kdyby dostali dost dobrý důvod a to já nesnášel. Centrála byla bez hádek důležitá organizace a držela ve vlčí společnosti nějaká pravidla a řád, avšak jejich jednání vůči mé rodině mi šlo proti srsti, zvláště nyní potom co vyhrožovali mému mate. Já se zhluboka nadechl, čekalo mě peklo, jelikož já s Centrálou většinou komunikoval přes e-maily, avšak dnes je uvidím v tváří tvář a nebudu moct dělat nic jiného než to přetrpět v naprostém klidu.

Celé mé tělo se třáslo naprostým odporem vůči těmto lidem. Pořád mi v hlavě vyskakovala otcova varování před těmito lidmi, které nezajímalo nic jiného než stát na vrcholku. A já věděl, že cesta na vrchol nikdy nebyla snadná a bez obětí. My všichni došli dolů, kde už stáli moji rodiče s umělými úsměvy na tváři, přičemž Tony tam stál v pozadí pozorujíc celou situaci a Dexter tam byl taky, avšak ten se s úsměvem ani neobtěžoval.

Celá místnost byla propletená nepříjemnou atmosférou a já doslova viděl, jak se Peter po mém boku napnul jako struna. Moje oči se přemístily na dvě ženy přede mnou. Obě dvě se profesionálně usmívaly naším směrem, ale já pro svůj vlastní klid pohlédl na mého otce, který pevně držel papa za ruku. Nakonec vystoupil až můj papa se slabým úsměvem a rukou nataženou před sebe.

,,Vítejte, mé jméno je Cameron a jsem této smečky Luna. Zde po vaší pravici stojí můj syn a Alfa Jax, se kterým hádám budete řešit vše potřebné." Jejich pohledy se přesunuly přímo na mě a já se pokusil uklidnit. Nebyly mi příjemné a mohlo to být jen jejich původem, ale ani Hadeon se přes to nedokázal dostat.

,,Jsme rády, že tady můžeme být, i když nynější situace není ta u níž bychom se preferovali poznat. Víme, že se to může zdát jako rychlé, ale Centrála si vyžádala, abychom hned jako první poznali pana Petera." Supi, to přesně byli a jinak se jim nedalo říct. Já byl klidný člověk, nic mě nevyhodilo z míry, dokud nepřišlo na moji rodinu. To jakým způsobem naprosto odbili mého papa a nyní se chtěli vrhnout na mého mate, ve mě vzbuzovalo všechno jen ne pozitivní pocity.

,,My to samozřejmě chápeme, ale my vás ještě nestihli kontaktovat o všech nynějších novinkách. Naše situace se kompletně změnila, jelikož Peter si našel mate, což znamená, že i přes jeho původ byl požehnán bohyní." Pronesl můj papa se zdvořilým úsměvem, přičemž ta paní před ním se dost zamračila a ta za ní si ihned vytáhla mobil, aby něco začala psát.

,,To nic nemění na situaci." Její tón byl chladný a nepřístupný, jasně tím říkala, že to je od tohohle celého neodradí a oni si za každou cenu budou chtít Petera odvést. Hadeon v mojí mysli zavrčel jako varování, které nikdo neslyšel, ale já cítil jeho hněv pod povrchem mé kůže. Tyhle ženy přede mnou se mi hnusily a já je chtěl jak jen daleko od mého mate to šlo. Můj papa se naštěstí usmál ještě více.

,,Mění to toho hodně, protože pokud se nepletu tak ve vaší původní zprávě zaznělo, že Peter by mohl být hrozba zvláště bez mate pouta, které je pro vlky tak typické. Vaší hlavní starostí bylo, že se bude opakovat minulost, ale toto tu možnost naprosto anuluje." Žena před mým papa se možná usmívala, avšak v jejích očích hořel oheň nenávisti a naprosté frustrace. Můj papa se snažil podkopat jejich důvod návštěvy už v úplných počátcích, i když věděl, že to pravděpodobně nevzdají.