Wrath

~Chapter 24~

Jax 

Nikdy mi nevadily schůze, já je vlastně bral jako skvělý čas, kdy celé dny nemusím jen koukat do papírů a řešit věci tak nudně, ale nyní když na mojí mysl byl jen Jude. Bylo tak těžké se doopravdy soustředit na to co ostatní říkali. A já si připadal strašně špatně přece jen jaká je Alfa, která nenaslouchá své smečce? Špatná, a bohyně já nechtěl být špatný. Jenže ani nad tím mi teď moc nešlo přemýšlet. Možná to na tom mělo svůj podíl naše nedodělaný pouto, za který se mi Hadeon stále omlouval.

Věděl, že se nechal unést instinkty a já bych lhal kdybych to v ten moment nechtěl, možná proto dostal Hadeon tak jednoduše kontrolu. Jednoduše Hadeon to přehnal a omlouval se pořád a pořád dokola, i když mu to Jude odpustil a bohyně byl posraný z toho potkat Judova vlka, na což se já zase extrémně těšil.

Takže tady byl problém toho, že já nedokázal udržet pozornost, ani když se jednalo o naše hranice, na kterých se začaly objevovat větší skupiny samotářů. No a to vím jen protože mi můj otec položil otázku, jež mi jasně dala najevo, že si mé duševní nepřítomnosti všiml. Pořád mi to znělo v hlavě: ,,Jaxi co si myslíš, že bychom měli dělat s útoky samotářů? Přece jen se stávají častěji." Můj otec mě tím probudil z přemýšlení o Judovi a jaký pocity ve mně vzbudilo všechno co mi dělal. 

Nikdo se mě nedotknul takovým způsobem jako Jude a já proto nechápal, co na tom Nicholas kdy viděl, ale po okušení toho jaké to mohlo být jsem to chtěl dělat pořád, pořád a pořád dokola. Jasný několikrát v životě se mi postavil a já si pomohl, ale nikdy to nebylo tak návykový. Jen kvůli tomu samotnému jsem měl více pochopení pro Nicholase, který na tom byl závislý.

Vlastně o tom nezavřel hubu, protože bože ten pocit toho se nedá nijak přesně popsat než jako slast a ta intimita, spojení a veškerý pocity co si v tom procesu můžete předat se jednoduše nedaly získat nijak jinak. A já od tý doby viděl Juda ve svý náruči jak se spolu pohybuje v tom perfektním rytmu s přerývavými dechy a bohyně měl bych se soustředit na práci. 

Já si položil hlavu do dlaní hledíc s nesnází v očích před sebe. Netušil jsem proč mi tyhle myšlenky v hlavě poslední dobou vyskakovaly čím dál tím více. Přišlo mi, že se ze mě stával úchyl, jenže Nicholas by mi řekl jak normální to vlastně je a že o proti němu to co prožívám je slabý odvar. A proto jsem měl právě těsno v kalhotách hledíc na naše zásoby lékařského vybavení. Já si povzdechnul, tohle už bylo jednoduše moc a dávalo mi to vlastně hrozně zabrat.

Být neustále tvrdý bez možnosti to nijak uvolnit se stávalo bolestivým, jenže to nešlo zastavit jedině Jude mi s tím mohl pomoci, ale já nechtěl, abychom náš společný čas strávili jen sexuálními věcmi, protože o tomhle naše společný chvilky nejsou. Nejhorší na tomhle celým období schůzek bylo to kolik času mi to vlastně bralo a nikdy předtím mi to nevadilo teda do doby než přišel do mého života Jude a ty naše konference mě začaly okrádat o nás společný čas.

Taky tady byly ty zkoušky a všechny ty testy, kterými si Jude musel projít a mě už to začínalo štvát. Táta pro mě chtěl vybrat toho nejadekvátnějšího člověka, jenže já už ho poznal, takže se mi tenhle celý proces zprotivil, zvláště když to Juda tak fyzicky vyčerpávalo. K tomu tam mezi všemi kandidáty začínalo být rivalita a i když Jude nikdy nezmínil co se okolo téhle selekce dělo já měl všechny poznámky, který mi táta poskytl, abych i přes mé nehlasování zůstal v obraze. A že mě to dělalo pyšným číst o tom, jak skvělý můj mate je a v tátových očích si začínal získávat respekt, za což ho já jednoduše musel milovat.

Pro mě rodina byla extrémně důležitá a já chtěl, aby všichni mohli poznat jak moc se pro mě Jude stal, představit jim ho a pochlubit se jím i smečce. Vadilo mi ho skrývat, protože Jude si zasloužil být uznán jako můj mate a muž jenž ustane po mém boku a pomůže mi vést tuhle smečku k lepšímu. Tyhle testy mě z toho důvodu mírně vytáčely, ale tyhle pocity taky eskalovaly až poté co Hadeon započal pouto takže možná ze mě mluvily hormony. Celkově nás oba to pouto hrozně ovlivnilo a já litoval, že se stalo jak se stalo ani se mi nechtělo představovat, co by se stalo kdyby ve smečce nebyl Peter.