Wrath

~Chapter 26~

Jax

Tíha na mých ramenech se zvýšila po rozhovoru s Dexterem. Smrt Violet zasáhla jejich rodinu, ale i smečku způsobem, jenž nebyl úplně vítaný. A já si to celý pamatoval, bylo mi v té době patnáct, právě jsem procházel svým výcvikem, který byl tvrdší než kdy před tím a kvůli tomu jsem smečku neviděl tolik, což na mě nemělo moc dobrý vliv. Není to období, který bych si rád připomínal, ale ono konstantně běhalo v mé mysli. Protože já Violet vídal často společně s mým otcem, Tonym a Dexterem pomáhala s mým výcvikem, takže já definitivně měl vidět, že se něco dělo. A ano Violet se nám vzdalovala, vypadala jako že ji něco trápí, avšak jakmile na to přišla řeč ona to smetla ze stolu, přičemž já mlčel čekajíc až s tím za mnou přijde. Bylo pošetilý si myslet že třiadvacetiletá žena přijde za patnáctiletým klukem, aby se mu svěřila, ale já si myslel, že mě vidí jako budoucí Alfu a někoho komu může důvěřovat jako nestranné osobě....

Violet ale nikdy nepřišla a stala se samotářkou dřív než si to někdo danou situaci dokázal uvědomit. A já si nemohl pomoct od vinny, sžíraly mě totiž tyhle emoce, jelikož já trénoval být Alfa, abych mohl svou smečku ochránit, přičemž jsem si nevšiml osoby přede mnou, která očividně pomoc potřebovala. Pořád ve mně kypěla nenávist k sobě samému, protože já to jednoduše měl vidět a vyřešit. Tak aby ona, její rodina ani nikdo další nemusel trpět. Jenže už se to stalo Violet umřela, musela být zabita jejími přáteli, protože jsem nechal, aby se proměnila v samotářku. A ačkoliv my všichni o tomto riziku věděli nikdo si nepředstavil, že po tolika letech propadne samotářství, o němž my stále věděli až moc málo. Mělo nám to dojít už v momentě, kdy si nenašla mate... bylo pozdě mít tyhle myšlenky a říkat si, co člověk měl udělat. Bylo to jednoduše moc náročné.

Poté tady taky byl ten fakt, že to zasáhlo všechny v mém okolí. Dexter s Ianem přišli o jejich dceru a bohyně vždy když přišlo výročí její smrti strejda Ian se uzamknul do sebe a veškeré dny strávil u jejího hrobu, zatímco Dexter se snažil zvládnout jejich dvě další dcery a své povinnosti sám. Dexter se nenechával truchlit a Ian si nedovolil přestat truchlit oba dva to ničilo svými způsoby. Já je však slyšel mluvit ke svým dcerám o tom kdo Violet byla a proč ji každý rok oslavovaly, ačkoliv Josie Violet zažila byla moc malá, aby si Violet pamatovala. Přičemž Daisy ji ani nikdy nepotkala, a i tak ji obě děvčata braly jako starší sestru, která se o ně stará společně s Bohyní. Celá jejich rodina to nějak zvládala, a jen když přišlo tohle období potřebovali se zastavit.

Jenže pak tady byl Peter. Peter se přes její smrt nikdy nedostal, spíš naopak s každým rokem je na tom hůř a pro mě symbolizuje moje zklamání, mojí neschopnost ochránit mou smečku a jen kvůli němu se ve mně vzbuzovaly pochybnosti zda bych vůbec měl být Alfou. Peter truchlil pro svou sestru způsobem, jenž nutil všechny se bát. Peter vypadal jako by přišel o část sebe samého a já věděl, že spolu měli extrémně silné pouto, které on cítil se zlomit. A já si nedokázal představit jak moc ho ta ztráta poznamenala... Ale taky tady na Peterovi bylo něco divného. Hadeon se vždy po jeho boku cítil nepříjemně a neustále přešlapoval jako by čekal útok a jednoduše jeho přítomnost v nás vyvolávala nepříjemné pocity. Z toho důvodu jsme si udržovaly odstup. Kdo mě ale mohl vinit, Hadeonovi instinkty se nikdy nemýlily, ale Hadeon ho jednoduše prostě nemusel mít rád.

,,To není tím Jaxi, něco ohledně něj mi prostě nehraje..." Nechceš mi naznačit, že by se mu mohlo dít to stejný, co se děje Violet?

,,Není jeho chování podobné Violet, když se jí to dělo? Navíc ona taky neměla mate, a ty víš, že Peter nikdy nehledal a všem tvrdí, že necítí pouto. Nynější situace je až moc podobná té z minulosti. Musíme ho hlídat Jaxi." Hadeone neříkám, že nemáš pravdu, ale Peter je nejlepší přítel Leviho pokud by se mu cokoliv stalo nikdy by nám to neodpustil. Sám to moc dobře víš.