Wrath

~Chapter 13~

Jude

Kvůli jedné zprávě jsem se vyplížil z pokoje, vyjel výtahem o jedno patro výš a došel ke dveřím, ze kterých se linul jeho pach, s tím že už půl minuty jsem se snažil přinutit k zaklepání. Proč mi to nešlo, co bylo tak složité na zaklepání? Proč mi srdce bušilo tak silně a proč do pekelnýho háje mý tělo skoro vybuchovalo nadšením. Doopravdy to spojení mezi dvěma mates je šílený nikdy bych nečekal, že mě to tolik ovlivní.

Všechny ty pocity, který jste si mysleli, že už nikdy neucítíte to ve vás vzbudilo třikrát větší, bylo to prostě hodně intenzivní. Dveře se otevřely dokořán a já ho viděl, v ten moment mi teprve došlo, že už to byla doba co jsme se naposled viděli. On si mě přitáhl do objetí, vtáhl si mě dovnitř a zamknul za námi. Já se uvolnil do jeho náruče, fyzický dotek s ním se zdál tak přirozený.

,,Ehm můžeš už mě pustit?" On ode mě v okamžiku odstoupil a MERDE tenhle chlap snad ví co miluju. Já vím ostatním by se mohlo zdát zvláštní, že mě tohle přijde tak úžasný, ale to že respektuje všechno co řeknu, nesnaží se nic uspěchat netlačí mě do věcí je prostě dokonalost sama. Jax se rozešel k jeho stolu, než se ke mně natáhl s miskou v ruce, ze které se linula nádherná vůně.

,,To je pro mě?" Jax přikývl a já si od něj převzal misku, která v sobě měla velice chutně vypadající polévku. Já si sedl naproti němu do křesla pozorujíc ho, jak očima přejížděl po papírech než do nich buďto něco psal nebo je dal na kupičku. Bylo vtipné pozorovat, jak se v jeho očích objevují emoce, zvláště když se jednalo o frustraci. Doopravdy Jax co vypadal že s tím má chuť hodit byl nejlepší.

Bylo hezký vědět, že nemusel říct ani slovo a stejně byl ten nejvíc výřečný člověk, na kterého jsem kdy narazil. Já se mezitím cpal tou úžasně chutnající teplou polévkou, přičemž Jax vůbec neztrácel soustředění.

Já si stoupl vedle něj docela hlasitě srkajíc svou večeři, koukajíc na ty papíry, naštěstí mě Jax neposlal do prdele, takže asi bylo v pohodě na to koukat. Většinu z toho co dělal bylo znovu podepisování smluv a zařazování je do správných kupiček, což měl asi rozdělené na měsíce pak se mu tam taky objevily finance a hodně papírů o tom jak se vede jeho investicím. Já a matika jsme nebyli kamarádi a pamatuju si, jak mě mamá vždy dávala pohlavky, když mi ruply nervy.

,,Tohle má přijít sem" ukážu na jeden papír a Jax se na to ihned zaměří než se mírně zamračí a přikývne. Položil papír na správnou kupičku. ,,Děkuju" haha moje srdce kvůli tomuhle jednomu díky vůbec neudělalo deset kotrmelců, ne to se mi vůbec nestalo.

,,Mohl bych ti pomoct?" Jax se na mě zvláštně podíval a mně došlo jak debilně to znělo, tohle jsou jejich osobní dokumenty, na který bych neměl vůbec mít přístup se dívat. ,,Ne to byl hloupý nápad jsou to záležitosti tvé smečky a já nemám žádné právo se na to podívat nebo na tom vůbec dělat. Promiň já fakt nechtěl nechci nijak lézt do-" Jax nemusel nic říkat doslova mi do ruky vložil papír a otočil se zpět ke své práci. Veškerý stres, že jsem něco pokazil zmizel já si přitáhl židli přímo vedle něj a začal na tom pracovat.

Bylo hezké pracovat po jeho boku, i když jsme nemluvili nevadilo to, protože to že mě nechal s ním pracovat vidět tyhle důležité dokumenty projevilo důvěru, kterou do mě vložil a já ho nehodlal nikdy zklamat. Touha ho poznat, zkusit to se s každým naším setkáním zvyšovala a to nedělal nic převratného. Jen mi prostě dodával klid. Jenže já už si potřetí zívnul a Jax to samozřejmě viděl. Když se to stalo znova odložil svůj papír co měl v ruce a vytáhl mě ze židle.

Já chtěl protestovat, ale stačil mi jediný pohled, abych si to rozmyslel. Jax vypadal jako muž na misi a jeho úkol byl dostat mě do postele. Dal mi jedno své tričko s tepláky z tašky co měl u stolu a ukázal mi malou místnost, kde stála postel, ale já z ní cítil, že Jax stoprocentně spí často ve své pracovně. Jen mi to připomnělo kolik kvůli celém tomhle výběru Bety musí mít práce navíc, tak moc až doslova spí ve své pracovně. Než zavřel dveře věnoval mi jeden pohled a pak odešel, to nejspíš bylo jeho dobrou.