Lost in life //DOKONČENO//

O tomhle se Payton nesmí dozvědět

„Jsi hrozně krásná, víš to?" zajel mi ruku do vlasů.
„Jsi krásná." šeptl těsně předtím něž mě políbil. Srdce mi poskočilo a tělem projela elektřina. Doslova jsem se vznášela. Jeho polibky mi vymazaly všechny myšlenky z hlavy a tělo jsem měla jako z rosolu. Cítila jsem se tak uvolněná.
„Myslím, že budou výsledky tvého vyšetření. Dnes jsou to dva dny." řekl mi Payton, když jsme se od sebe odlepili.
„Asi jo. Půjdu se zeptat na recepci." stoupla jsem si z postele
„Půjdu s tebou."
„Zvládnu to sama. Za chvilku jsem zpátky." dala jsem mu pusu na tvář a něž stihl protestovat, tak jsem byla venku z pokoje.

„Dobrý den. Přišly už výsledky z CT? Jsou na jméno Moormeier." zeptala jsem se ženy za pultem. Odpověděla mi, že se podívá a začala něco klapat na klávesnici.
„Ano jsou tady. Chcete to vytisknout?" přikývla jsem a za chvilku už držela papír.
„Děkuju." poděkovala jsem a poodešla od pultu. Opřela jsem se o zeď a dala jsem se do čtení.
„A do prdele." šokovaně jsem zašeptala, když jsem to dočetla.
Psalo se tam, že mám amnézii z důsledků brání drog..
Nemohla jsem tomu uvěřit. Já brala drogy. Co se mi mohlo stát, že jsem došla k drogám? Jak tohle řeknu Paytonovi? Bude mě nenávidět, bude si myslet, že jsem odporná. Zmačkala papír a chodila ho do koše. O tomhle se Payton nesmí dozvědět.

„Tak co? Mají už výsledky?" Zeptal se, když jsem si sedla na židli vedle jeho postele.
Najednou mi došlo, že nemá cenu lhát. Mohla bych mu říct, že výsledky ještě nejsou, ale stejně by se to dříve nebo později dozvěděl.
Ale mohla bych aspoň lhát o výsledku..
„Jo, mají. Nepřišli na to proč mi správně neslouží paměť." zalhala jsem.
„Aha. A můžu si ten výsledek přečíst? Kde ho máš?"
„No víš.. Já ho vyhodila do koše." aspoň tohle byla pravda.
„Vyhodila? Proč by jsi to vyhazovala?"
„Na co mít u sebe kus papíru?"
„Nechápu proč by jsi to i tak vyhazovala. Něco se tam musela psát a já chci vědět co."
„Vždyť jsem říkala, že tam nic nebylo."
„Tak půjdu na recepci a požádám je, aby to vytiskli znovu. Chci si to jen přečíst."
„Tak fajn. Řeknu ti co tam bylo. Jsem drogově závislá, stačí? Už jsi spokojenej?!" Zvýšila jsem hlas, i když jsem to v úmyslu neměla.

Jaká bude Paytonovo reakce? Co myslíte?

-Baru