Lost in life //DOKONČENO//

Cierro?

„Cože?" šokovaně na mě hleděl.
„Slyšel jsi." odsekla jsem.
„Proč jsi mi to chtěla zatajit?"
„Nechtěla jsem, aby si mě přestal mít rád." zahanbeně jsem sklopila pohled k podlaze.
„To si vážně myslíš? Že tě přestanu mít rád?"
„Jo." ucítila jsem v očích slzy.
„Podívej se na mě."
Zvedla jsem k němu pohled. Seděl na posteli, čelem ke mně.
„Já tě nikdy nepřestanu mít rád." utřel mi stékající slzy.
„Ne?" šeptla jsem. Byla jsem překvapená. Myslela jsem, že mě odsud vyhodí.
„Je mi jedno co jsi v minulosti dělala. Záleží na tom jaká jsi teď." pousmál se.
„Ale co když se mi vrátí paměť a já s tím zase začnu?" měla jsem z toho strach. Teď nevím jaké to je, nevím jaký je to pocit, když tělem koluje droga. Chtěla jsem, aby se mi paměť vrátila, ale nechtěla jsem si vzpomenout na drogy. Nechtěla jsem být nějaká fetka.
„Budu s tebou a pomůžu ti. Vždycky ti pomůžu." naklonil se a políbil mě. Tím vymazal všechny špatné myšlenky a já si jen užívala jeho rty. Proč tohle nemůže trvat věčně? Proč nemůže být v životě jen to dobré?
„Je čas na snídani." z polibku nás vyrušila sestra.
Odtáhla jsem se od Paytona a stoupla si.
Sestra položila podnos na stůl a odpojila Paytonovy hadičku.
„Odpoledne půjdete na kontrolu. Hadičku už potřebovat nebudete." sdělila sestra Paytonovy a odešla.
„Doufám, že mě brzo propustí. Musím co nejdřív do práce." řekl Payton, když vstal z postele a přešel ke stolu. Payton si sedl na židli a pak udělal něco co bych nečekala. Stáhl si mě k sobě na klín tak, že jsem byla čelem k němu.
„Paytone, co to vyvádíš?" zasmála jsem se.
„Musíme se nakrmit a je tu jen jedna židle." zastrčil mi pramen vlasů za ucho.
„Mohla jsem počkat až dojíš."
„Ale já se chci najíst s tebou."

Když jsme se najedli, tak mě Payton začal líbat, ale né něžně, ale vášnivě. Já jsem pootevřela pusu a on mi zajel jazykem do pusy. Omotala jsem ruce kolem jeho krku a on mi dal ruce na boky a pak mu sjely až na můj zadek. Nechtěla jsem se od něj nikdy odtrhnout.

„Ty jsi vážně pěkná coura." ozvalo se.
Odtáhla jsem se od Paytona a zadívala se ke dveřím. Stála tam nějaká holka.
„Cierro?" Payton zíral nevěřícně na tu holku.
Já jsem vstala a Payton hned po mně.

-Baru