Lost in life //DOKONČENO//

EPILOG

Payton's pov:
,,Gratuluju, brácho." poplácal mě kamarád po zádech, když přišel na oslavu své svatby.
,,Díky." usmál jsem se a očima hledal v davu svou manželku.
,,Gratuluju, chlape." popřál mi další kamarád. Pak přišli další a další kamarádi. Se všemi jsem se objal a poděkoval.
,,Někoho hledáš?" ozvalo se za mnou. Otočil jsem se a zadíval se na Cierru, bývalou přítelkyni.
,,Cierro? Co tady děláš? Jsem si dost jistej, že jsi na svatbu nebyla pozvaná."
,,Pozvala jsem se sama." vzala ze stolu sklenici se šampaňským. Na jeden lok vyprázdnila sklenici.
,,Měla by jsi jít." zamumlal jsem a rozhlížel se po Amelii.
,,Hledáš Amelii, co? Lituju, ale nenajdeš ji."
,,Cože?" málem se mi zastavilo srdce.
,,Tvoje manželka není mezi námi." sebrala ze stolu další sklenici s alkoholem.
,,O čem to sakra mluvíš? Kde je? Co jsi jí udělala?" popadl jsem Cierru silně za ramena a zatřásl s ní.
,,Je mrtvá, Paytone." usmívala se. Odstrčil jsem jí od sebe se slzami v očích.
,,Ne, to nemůže být pravda...." padl jsem koleny na trávu.
,,Co se stalo?" uslyšel jsem za sebou hlas.
,,Amelie?" zmateně jsem se ohlédl.
,,Paytone, co se děje?" Amelie si ke mně klekla v květinových šatech a silně mě objala.
,,Myslel jsem, že jsi mrtvá." zamumlal jsem jí do vlasů.
,,Cože? Ne, jsem živá a zdravá." hladila mě po vlasech. Za chvilku jsem se z toho šoku vzpamatoval a už stál na nohách.
,,Co to sakra mělo bejt?" zavrčel jsem na Cierru.
,,Jen takovej vtípek." zasmála se sama pro sebe.
,,To není vtipný! Okamžitě vypadni!" chytil jsem Cierru za loket a násilým jí vyvedl z oslavy.
,,Mrcha." zamumlal jsem, když jsem byl zpátky u Amelie.
,,To je." souhlasila a objala mě.
,,Nevím, co bych dělal, kdybych tě ztratil." položil jsem dlaně na její tváře a se vší láskou ji políbil na rty. Amelie mi polibek opětovala.
,,Vypadneme odsud." zamumlal jsem do polibku.
,,Ještě jsme neměli ani dort." zahihňala se.
,,Rychle ho rozkrojíme, a padáme odsud." chytil jsem jí za ruku a propletl si prsty s jejími. Došli jsme ke stolu na kterém byl velký svatební tří patrový dort. Vzal jsem nůž, Amelie položila dlaň na mou, a společně jsme dort nakrojili. Pak jsem pokynul obsluze, aby dort rozkrájeli a rozdali hostům. Pak jsme se s Amelii nenápadně vypařili.
,,Paytone, co tu děláme?" ptala se Amelie, když jsme dojeli do přístavu.
,,Naše svatební cesta přece." vystoupil jsem z auta, otevřel kufr a vytáhl dva velké kufry na kolečkách.
,,Ty jsi mi zabalil?" vzala si ode mně kufr.
,,Jo. Sbalil jsem skoro všechno." usmál jsem se a zamkl auto. Vzal jsem Amelii za ruku a došli jsme až k velké lodi u které už nás čekal kapitán.
,,Na týden jsem jí pronajal." oznámil jsem jí a představil jí našeho kapitána. Nastoupili jsme na loď a za chvilku jsme vypluli.
,,Jen ty, já, a oceán." zašeptal jsem a ze zadu jí objal.
,,Je to nádhera." dívala se na vodu.
,,Ty jsi krásnější." usmál jsem se a políbil ji na rameno.
,,Miluju tě, Paytone." otočila se ke mně.
,,Miluju tě, Amelie. Strašně moc. A vždycky budu." přitiskl jsem rty na její. Nemohl jsem být šťastnější...

Snad se vám tento příběh líbil. Zachvilku bude nový.

-Baru