Lost in life //DOKONČENO//

Děje se něco?

Payton's pov:
Nemohl jsem uvěřit, že mám Amelii konečně doma. Tolik mi chyběla. Kolik nočních můr jsem měl, když nebyla se mnou... Kolikrát jsem snil o tom, že jí tu budu mít, budu jí držet v náručí, hladit jí po zádech a klást polibky do vlasů. Teď se to konečně stalo skutečností, a já nemohl být víc šťastnější. Josh na Amelii naštěstí nepodal trestní oznámení, takže nám policie věřila, že byl postřelen v sebeobraně. Za Joshem jsme společně byli v nemocnici. Amelie to chtěla. Chtěla se mu omluvit a rozloučit se.
,,Mrzí mě to, Joshi. Že jsem tě postřelila a taky za to, že jsem se do tebe znovu nezamilovala. Snažila jsem se, opravdu snažila. Ale já teď patřím k Paytonovi. Nemůžeš to nijak změnit." řekla mu. Josh mlčel. Jen nás pozoroval se slzami v očích. Kdyby se mě nepokusil zabít, možná bych ho i litoval..
,,Doufám, že na nás nepošleš ty svoje kumpány. Už mám po krk utíkání." řekla mu s nadějí v hlase.
,,Ty ho opravdu miluješ? A jsi s ním šťastná?" zeptal se jí.
,,Ano, opravdu ho miluju. A i když jsem se Paytonem musela ukrývat a stěhovat se z jednoho místa na druhý, tak jsem s ním byla šťastná. On mě dělá šťastnou. Vždyť ho miluju, tak jako nikoho." Amelie mi stiskla ruku a pousmála se na mě.
,,Fajn. Nikoho na vás nepošlu. Už tak půjdu sedět."
,,Cože?" vyhrkla.
,,Policie mě dlouho hledala. A teď mě našli. Mají důkazy, že jsem si najal několik nájemným vrahů, kteří měli na můj rozkaz zabít pár lidí. Půjdu asi na doživotí sedět."
,,Opravdu jsi to udělal?" Josh jen mlčky přikývnul. V Ameliích očích jsem spatřil šok. Já byl taky pěkně v šoku.
,,A Migelových lidí se bát nemusíš. Postaral jsem se o ně."
,,Migelových lidí?" zeptal jsem se.
,,Povím ti to potom." zašeptala.
,,Miluju tě, Amelie." zamumlal Josh, když jsme odcházeli.

,,Myslela jsem, že dům už nemáš. Myslela jsem, že se prodal." ozvala se Amelie, která byla schlounená v mém náručí. Leželi jsme v obýváku na sedačce a v televizi běžel nějaký film. Vůbec jsem filmu nevěnoval pozornost, protože moji plnou pozornost měla Amelie.
,,Naštěstí se nestihl prodat.... Díváš se na ten film? Nebo ho můžu vypnout?"
,,Klidně ho vypni."
Natáhl jsem se po ovladači a zmáčkl červené tlačítko.
,,Řekneš mi o těch Migelových můžích? Kdo je ten Miguel?" zeptal jsem se.
,,Začnu úplně od začátku..." odmlčela se, odtáhla se ode mě a posadila se. Já se taky posadil a chtěla si Amelii přitáhnout zpátky do náruče, ale ona mě nenechala.
,,Amelie? Děje se něco?" zmateně jsem se zeptal.
,,Já jen... Asi se mě nebudeš chtít dotýkat až ti všechno řeknu...." nervózně si hrála s prsty.
,,Moje city k tobě nemůže nic a nikdo změnit." mluvil jsem vážně. Už jsem jí to jednou říkal. Nezáleží na tom co v minulosti udělala, záleží na tom jaká je teď.
,,Byla jsem prostitutka... Před nedávnem se mi vrátila paměť. Nejdříve se mi vrátily hezké vzpomínky. Na mé dětství. To jsem měla krásné. Máma s tátou mě milovali a dali mi vše co jsem chtěla. Jenže když se mi máma zabila, táta začal pít alkohol a vodil si domů prostitutky. Klidně i tři najednou. Několikrát si to s nimi rozdával přímo přede mnou. Bylo mu jedno, že mi bylo čtrnáct let. Chtěla jsem z domu odejít. Celé noci jsem jen probrečela. Jednou, když si to zase táta v obyváku s někým rozdával, tak jsem to už nevydržela. Sbalila jsem si pár věcí do batohu, ukradla tátovi peněženku a z domu odešla. Na nádraží jsem si zaplatila lístek do jiného státu. Moc peněz mi nezbilo, tak jsem musela žít na ulici, abych měla peníze na jídlo. Na ulici jsem byla asi čtvrt roku, když už jsem neměla žádné peníze. Přemýšlela jsem, jak si vydělat. Před očima jsem pořád měla ty tátovi divadýlka a patnáct let jsem zrovna už měla. Takže jsem vzala práci v prvním nevěstinci na který jsem narazila. Jelikož jsem byla panna, tak za mnou posílali jen muže, kteří požadovali orální sex. Nebyl to pro mě problém, z tatových divadýlek jsem toho viděla hodně. Peněz jsem z té práce měla hodně, tak už jsem nebyla na ulici. Bydlela jsem přímo v tom nevěstinci, a za málo peněz, takže jsem si i něco našetřila. Za dva roky jsem už měla na byt, tak jsem si jeden menší koupila a přestěhovala se. Do toho nevěstince jsem se už nevrátila. Začala jsem se nabízet chlapům v baru. Pořád jsem, ale byla panna. Nebyla jsem na to připravená. Ale když jsem poznala Joshe, věděla jsem, že už připravená jsem. Jednou večer byl v baru a koupil mi drink. Byl ke mě hodný a přitahoval mě. Vzal mě k sobě domů. Žádný takový dům jsem ještě neviděla. Byl luxusní. Tu noc jsem se s Joshem vyspala. Druhý den ráno mi přinesl do postele snídani. Nikdo to nikdy neudělal. Ostatní klienti po mně hodili peníze a řekli ať vypadnu. Josh mi řekl, že je mafian a mě to bylo jedno. Sama jsem byla jen blbá prostitutka. U Joshe jsem zůstala celý den i celou další noc. Vlastně jsem s ním zůstala dokud mě neunesli. Já se do Joshe zamilovala a on se zamiloval do mě. Za půl roku, od našeho seznámení, jsme se zasnoubili a určili datum svatby. Jenže v den svatby mě unesli Migelovi muži. Migel je Joshův největší nepřítel. Mají spolu nějaké nevyřízené účty, tak je chtěl Migel vyrovnat tím, že mě unese. Jeho kumpáni mě chtěli znásilnit, ale když jsem jim moc vzdorovala, tak do mě začali cpát drogy. Nikdy jsem si je sama nevzala. Museli mi je do krku cpát a pak mi pusu násilím držet, dokud jsem nepolkla. Byla jsem tak mimo, že si se mnou mohli dělat vše, co se jim zachtělo. Ale jednoho dne jsem hrála, že jsem drogu spolkla, schovala jsem jí pod jazyk. Hrála jsem, že jsem mimo a nechala je dělat, co chtějí. Jak bylo po všem, utekla jsem. Bloudila jsem městem a pak si už pamatuju, jak jsi mě našel." dovyprávěla. Po tvářích jí tekly slzy, stejně jako mně. Přitáhl jsem si jí do klína, pevně objal a hladil jí po zádech. To co si musela prožít je strašné. Bolelo mě z toho srdce.
,,Jak se mě můžeš dotýkat? Jsem špinavá." zamumlala.
,,Nejsi špinavá! Takhle nemluv. Jen jsi to měla v životě těžké. Musíš se s tím naučit žít. Hodně lidí se musí naučit žít s bolavou minulostí. Já ti s tím pomůžu. Budu tu pro tebe."
,,Opravdu?" trochu se odtáhla a podívala se mi do očí.
,,Ano. Ani nemáš tušení, jak moc tě miluju, Amelie."
,,Já tě taky moc miluju Paytone."
Pousmál jsem se a přitiskl své rty na ty její. Konečně jsem jí měl u sebe a mohl jí svými rty vyjádřit tu lásku, kterou k ní cítím.

-Baru