Období novolistí bylo nyní v plném proudu - slunce jasně svítilo, vzduch byl teplý a plný pachů kořisti, stromy ověnčené květy a louky jasně zelené. Od chvíle, kdy se Princ přidal ke Vzbouřencům, uplynul necelý úplněk a Krkavčí s ním zatím skoro nijak nepohnula. Skoro každou noc s ním sedala na louce a celou dobu mlčeli. Ale sledovala ho a všimla si čím dál jasnějšího vzteku na úplné drobnosti.
Když se ho někdo omylem dotknul. Když mu nešel oškubat drozd. Když se u něj pořád motala Dušička. Taky se zdálo, že ho štve období novolistí. Nebylo to na první pohled vidět - Princ se pořád tvářil chladně a nevýrazně, mluvil skoro stejně často jako Němý a ten neměl jazyk, ale přesto v jeho očích Krkavčí občas spatřila plameny vzteku. Plameny, které aspoň na chvíli rozháněly mlhu, jež ho chránila před bolestí. Krkavčí to považovala za dobré znamení.
Každopádně nic nedělal. Většinu času trávil Princ na výcviku, kde stejně ani necvičil, jen sledoval, jak probíhá. Ani jednou nebyl na lovu, jen jednou na hlídce s ní, když jí jedna z koček nahlásila, že má pocit, že ucítila na jejich území jezevce.
A tomu Krkavčí hodlala dneškem učinit přítrž.
Bylo ráno, sluneční paprsky zalévaly tábor a Změna rozdělovala úkoly na dnešní den.
,,Přízrak, jako vždy. Vem si s sebou... Vem si s sebou Bouři," prohlásila zrovna.
,,Bouře? Vždyť je učednice," namítla její matka, Odplata. Její břicho už bylo pořádně zakulacené a nebylo pochyb o tom, že brzo porodí.
,,Bude to pro ni dobrá zkušenost," souhlasila Krkavčí a zadívala se na šedou kočičku, která se napřímila a s odhodlaným výrazem kývla na Přízraka.
,,Tigger, Shiela a Jiskřík půjdou na lov," dodala Změna. ,,Dědic a Chlad na hlídku. Zbytek na výcvik."
Kočky se začaly rozcházet a mezi nimi i Princ, který zamířil za ostatními na výcvik. Krkavčí se mu však postavila do cesty a řekla: ,,Dnes ne. Dnes zůstaneš tady."
Princ se na ni podíval a lehce se zamračil. Spatřila ten malý plamínek ohně, než se vypařil jako ranní mlha a pokrčil rameny.
Krkavčí ho pozorovala, dokud ostatní kočky neodešly. Byl pohublý, rozhodně hubenější, než ostatní její kočky, i přesto, že kořisti bylo dost. Věděla, že málo jí - zásadně se vyhýbal rybám kradených od dvounožců, které se teď staly podstatnou součástí jejich jídelníčku.
,,Je načase, abys začal dělat něco pro Vzbouřence," oznámila mu Krkavčí, když osaměli a v táboře zůstali jen starší, Odplata a Duchařka, která momentálně neměla co dělat.
Princ ji sledoval a jeho oči připomínaly mrazivý led, kterým se jí snažil prošpikovat skrz naskrz.
,,Můžeš si vybrat. Buď budeš chodit na hlídky k hranici, což nepředpokládám, nebo lovit a nebo chodit špehovat do města."
Jejich výpravy do města za cílem získání spojenců stále pokračovaly. Měl to za úkol převážně Přízrak - kromě zajišťování potravy z města také zjišťoval informace. V momentální chvíli Krkavčí věděla, že je ve městě obrovské množství malých, městských klanů, které se mezi sebou hašteří o jídlo a taky hromada samotářů. Fungovalo to mezi nimi spíš na způsob spolupráce, než soudržnosti. Nyní se snažili zjistit, které z těchto klanů by mohly být potencionálními spojenci.
Přízrak byl dobrý, ale Princ by byl lepší. Jeho schopnosti zdaleka přesahovaly Přízrakovi a díky němu by mohli všechno zjistit do pár dnů.
,,Ne," odpověděl Princ okamžitě. Neuhnul pohledem. Nehnul ani brvou.
,,Ne," zopakovala Krkavčí Pěvkyně a naklonila hlavu na stranu. ,,Krmíme tě a udržujeme v bezpečí. Takže to musíš nějak oplatit. Jestli to neuděláš, můžeš klidně odejít."
ČTEŠ
Píseň Krkavce(WaCa FF)✓
RandomPokračování příběhu Princ Hlubiny. ,,S ohněm nejde bojovat ohněm." ,,V tom případě máme štěstí, že ani jeden z nich není oheň." ,,Jsou zlí. I ona bude, po tom všem. Může způsobit stejné škody." ,,Možná. Ale někdy... Někdy, když všechno ostatní sel...