Píseň Krkavce(WaCa FF)✓

19.Kapitola

,,Takže... Vy po mně chcete, abych šel do Temného lesa," ujišťoval se Princ. Tvářil se chladně jako vždycky, takže si Krkavčí nebyla jistá, jestli mu ta představa vyloženě vadí, nebo ne.

,,Vykašli se na ni, jestli nebudeš chtít," poradila mu Duchařka. ,,Krkavčí dokáže být otravná."

Dotyčná Krkavčí Pěvkyně se k tomu odmítala vyjádřit a zadívala se směrem ke slunci. Teprve před chvílí vyšlo - Změna rozdělila hlídky, lovy a sama zamířila na výcvik.

Až bude slunce nejvýš, Krkavčí zamíří k městu, aby si poslechla odpověď městských koček. Věděla, že to bude ano, už jen proto, že měli léčitelku, která je vyléčí z té jejich nemoci.

,,Není to tak jednoduché," řekla a podívala se na něj. ,,Ty se do Temného lesa nedostaneš. Musí tě někdo navštívit. Potřebujeme Lovce zbavit toho jeho informátora, jinak se šance na náš úspěch rapidně sníží."

,,Proč já?" Zeptal se Princ.

,,Ani jedna z nás nemůže," vysvětlila Krkavčí. ,,A koneckonců, ty jsi ten, kdo nemá žádný pach."

Princ mrskl ocasem. Krkavčí mu viděla na očích, že nad tím minimálně přemýšlí.
Pak lhostejně pokrčil rameny. ,,Můžu se o to pokusit," prohlásil.

,,Skvěle," odpověděla Krkavčí, ačkoliv zničehonic měla špatný pocit z toho, že opravdu hází na Prince všechnu práci. Na druhou stranu... Jestli byl jako ona... Tak taky potřeboval pořád něco dělat. Nikdy se nezastavit, aby náhodou nezůstal sám s tím, co ho tíží.

Už dávalo smysl, proč odsouhlasil tu špehovací akci. A proč odsouhlasil i tohle. Ne, že by se mu Krkavčí divila.

🔥🔥🔥

Když slunce zaujalo své místo přímo nad jejich hlavami, už stáli na kopci, ze kterého byl výhled přímo na město - a na moře. Proto s sebou Krkavčí Prince nebrala a přivedla si jen Duchařku.

Přinesly si s sebou také něco z kořisti, kterou Vzbouřenci dnes ráno ulovili, aby dali najevo, že jsou ochotni splnit všechny své sliby. Duchařka si s sebou rovněž vzala zásoby bylinek.

,,Ty víš, jak se rozhodli, že?" Zeptala se Krkavčí, když hleděla z výšky do rušných ulic dvounožčího města.

,,Jasně že jo," pokrčila Duchařka rameny.
Vzhledem k jejímu klidu neměla Krkavčí ani ždibec pochybností, že by odpovědělo mohla být záporná. Kdyby to tak bylo, tak by se Duchařka rozhodně netahala s bylinkami.

Konečně zahlédli, jak k nim míří dvě kočky. Stínodráp a nějaká, kterou Krkavčí nepoznala.

,,Zdravím," začal ten neznámý kocour, sotva se zastavil přímo před nimi. Měl zvláštní zbarvení, které Krkavčí nikdy neviděla - srst měl béžovou a obličej, uši, tlapky a ocas zbarvené v temně hnědé. Jeho zářivě modré oči jí připomínaly hladinu moře. ,,Jmenuji se Maska a jsem vůdcem Křišťálového společenství."

Krkavčí zavětřila. Opravdu, měl jiný pach, než Stínodráp. Přišel jí mnohem čistší.

,,Dal jsem na tvou radu," vysvětlil Stínodráp. ,,Uzavřeli jsme spojenectví. Území, kořist i bylinky si rozdělíme."

,,Takže souhlasíte," shrnula to Krkavčí Pěvkyně.
Oba dva kocouři přikývli.

,,V tom případě... Vítám vás jako spojence Vzbouřenců," řekla. ,,Splňte svou část dohody a celé území, které vidíte za mými zády, bude vaše."

Všimla si, jak oba dva větří svěží, čerstvé pachy trávy, květin a kořisti. Věděla, že to území budou chtít.

,,Tady je první část kořisti, kterou jsme dnes nalovili," pokračovala Krkavčí a přisunula k nim několik kousků kořisti. ,,Duchařka s vámi nyní půjde a využije své léčitelské schopnosti. Až se vaše kočky budou cítit lépe, domluvíme první hodiny boje."