Píseň Krkavce(WaCa FF)✓

9.Kapitola

Sešli se s Vlkobijkyní a Tiggerem v přístavu.

,,Měli jste problémy?" Zeptal se Tigger, který si nepochybně všiml krvavých škrábanců na jejich tělech a zacuchané srsti.

,,Očividně," poznamenala Krkavčí suše. Tigger a Vlkobijkyně měli ale očividně větší štěstí – u nohou jim leželi tři ryby a nějaký kus syrového masa. Ano, město se opravdu zdálo jako dobrý zdroj potravy. Problém byl v tom, že tu očividně bylo mnoho koček. A jestli jim budou krást jídlo... Mohla by si proti sobě poštvat spoustu nepřátel. Rozhodla se, že to potom probere s Duchařkou a Změnou.

,,Toulavé kočky," hádal Tigger. ,,Jo, ty jsou ve městech často. Měl jsem vás varovat..."
Svěsil uši a zatvářil se poměrně provinile.

Krkavčí mávla ocasem. ,,To už je teď jedno," řekla a sklonila se k jedné rybě, aby ji popadla do tlamičky. Ostatní taky pozvedali zbytek 'kořisti' a vyrazili do tábora. Slunce už bylo dávno vysoko na obloze a Krkavčí proti své vůli musela uznat, že je ve městě teplo. Země pod jejich tlapkami byla pěkně vyhřátá od slunce a navzdory chladu a vlhkosti, která se nesla od moře, i vzduch byl teplý.

Ohlédla se na Prince, který se plahočil za nimi. Vypadal ještě unaveněji než předtím. Dnes už usne. To bylo Krkavčí víc než jasné.

🔥🔥🔥

Když dorazili do tábora, už byla skoro dostavěná doupata válečníků. Vzhledem k tomu, že větve skládaly na sebe uměle a jejich doupata nezahrnovala keře a houští, tak nemohli udělat jedno velké doupě, jako to měli v minulém táboře, ale několik menších, do které se vešla vždy jen jedna, občas dvě kočky. Byl to nezvyk, ale jiná možnost nebyla.

Co Krkavčí opravdu překvapilo, byl malý přístřešek z větví a listí – opevněný ze tří stran kameny a silnými větvemi zapíchnutými do země – na vrcholu jednoho z kopců, na tom místě, kde seděla každou noc.

Položila rybu na hromadu úlovků a překvapeně se podívala ke Změně, která k ní zrovna přicházela.

,,Dárek od nás," vysvětlila Změna. ,,Když už tam budeš držet hlídku, tak ať ti není zima. Je více opevněný než ty naše, protože je na kopci a za chvíli by ho klidně mohl smést vítr. To se pořád může stát, ale rozhodně ne tak snadno."

Krkavčí se uvnitř prala s pocitem dojetí. O nic takového se neprosila, ale... Bylo to hezké.
,,Děkuji," řekla a přikývla. V hrudi se jí usadilo jemné, ale příjemné teplo.

,,Jak dopadla vaše výprava?" Zajímala se Změna.

,,Hned ti to řeknu," slíbila Krkavčí. ,,Jen potřebuji-"

,,Jsem tady," prohlásila Duchařka přímo za ní, až Krkavčí jen těžko odolala nutkání překvapeně nadskočit. ,,Konečně mám víc bylinek, než jen ty dva suché kousky máku. A jak se máte vy?"

Krkavčí zakoulela očima a posadila se na zem, aby jim všechno vyložila.
Koutkem oka sledovala Prince, který seděl u jednoho z doupat, čučel do prázdna a každou chvíli zíval.

Řekla Duchařce a Změně o tom, jak město vypadá, že se tam dá shánět potrava a v jakých jeho částech.

,,Problém jsou kočky," vysvětlila Krkavčí. ,,Je jich tam očividně spousty a obávám se, že když jim tam budeme krást, může to vyústit ve střet."

,,Hmm... Dvounožčí jídlo stejně není zas tak dobré," pokrčila Duchařka rameny.

,,Ale bude se hodit," připomněla Krkavčí. ,,Potřebujeme víc cvičit."