Dangerous love (Icy Love 2)

05

Christian

Druhý den ráno jsem vešel do kuchyně a zjistil, že Mia a Viktorie dokončují snídani. Jakmile mě Mia uviděla, zamávala. "Dobré ráno. Kde je Maya?"

"Pořád spí. Vezmu naši snídani nahoru," řekl jsem a kývl směrem k podnosu.

"Ach." Mia na mě zvedla obočí, oči se jí šibalsky leskly, ale já jsem jen nečinně zíral. Pokrčila rameny. "Připravím pro tebe tác," zamumlala a naklonila tvář dolů, když skrývala úsměv. Opřený o zeď jsem na ni čekal. "Tady to je," řekla a podala mi tác.

Vzal jsem jí to z ruky a otočil jsem se k odchodu. "Děkuji," řekl jsem, než jsem odešel z kuchyně a vydal se nahoru.

Zavřel jsem za sebou dveře a šel dál do pokoje, abych našel prázdnou postel. Zamračil jsem se, položil tác na konferenční stolek a rozhlédl se po místnosti, za smyslem najít Mayu.

"Mayo?" zavolal jsem.

Když jsem slyšel, jak se otevírají dveře koupelny, rychle jsem se otočil a uviděl Mayu vycházet s ručníkem v ruce. Byla oblečená ve svém oblečení pro služebnou.

"Christiane," vydechla při pohledu na mě. "Myslela jsem, že jsi odešel."

"Šel jsem pro naší snídani," zamumlal jsem a šel k ní.

"Ach," zašeptala a téměř stydlivě se podívala dolů. Přišlo mi roztomilé, že se i po včerejší noci cítila plachá.

Položil jsem jí prst pod bradu a zvedl jsem její hlavu. "Proč se ode mě pořád odvracíš pohled?"

Nervózně se kousla do rtů a já ji objal a přitáhl si ji blíž. S jejím měkkým tělem přilepeným k mému jsem cítil, jak tvrdnu, jak jsem si vzpomněl na předchozí noc.

Maya na mou otázku pokrčila rameny a položila mi ruce na hruď. Olízla si své baculaté rty, a než jsem se stačil zastavit, moje rty byly na jejích.

Její rty byly hebké jako samet a já olizoval koutky a dožadoval se vstupu. Poddala se mým požadavkům a naše jazyky se spojily v ohnivém tanci. Setkala se s mým polibkem se stejnou intenzitou a přitlačila své tělo blíže k mému.

Maya mě pohltila. Moji mysl, tělo i duši. Měla pravdu; ona byla oheň a já jsem již spálil. Oba jsme kvůli sobě skočili do toho plápolajícího ohně, který nás teď spojoval.

Zalapali jsme po dechu a přerušili jsme polibek. Její prsty se sevřely kolem mého saka a povzdechla si.

"Máš hlad?" zeptal jsem se a odtáhl se.

S úsměvem přikývla a položila si ruku na břicho. "Ani nevíš jak moc."

Vzal jsem její ruku do své a vedl jsem nás k pohovce. Posadil jsem se, chytil jsem ji za boky a přitáhl si ji na klín. Maya se zasmála a přitulila se do mého objetí.

"Budeš mě krmit?" škádlila a zvedla obočí.

"Chceš, abych tě nakrmil?"

"Ne." Zasmála se.

Musel jsem se usmát. Její volný a šťastný výraz v jejích tváří bylo něco, co jsem si chtěl vychutnat a nikdy na to nezapomenout. Její smích mi udělal něco se srdcem.

Její štěstí mě těšilo. Uklidňovala mě. Stejným způsobem, jakým jsem přinesl mír jí, přinesla ho i ona mně. Od matčiny smrti jsem necítil klid či štěstí. Byla to pro mě úplně cizí emoce. Ale s Mayou jsem mohl zapomenout na všechnu temnotu  skrytou ve mně.

Políbil jsem ji na čelo, naklonil se dopředu, zvedl kousek toustu a přidržel jí ho na rtech.

Maya se na mě divně podívala a na vteřinu zaváhala, než se zakousla. Střídavě jsem ji krmil vajíčky, toastem a trochou ovoce. "Chceš džus?" zeptal jsem se a smetl drobky, které spočívaly na koutku jejích rtů.