Dangerous love (Icy Love 2)

01

Maya

Obvykle přichází chvíle, kdy je temnoty příliš mnoho a vy jí podlehnete. Utopíte se v ní, dusíte se, dokud nepřestanete dýchat.Temnota vás nikdy neopustí. Vždy je tam a čeká na správný okamžik, aby udeřila.A stejně tak i mě temnota nikdy neopustila. Už to byly měsíce, co jsem utíkala před noční můrou, která mě pomalu zabíjela. Utíkala jsem jako o život. Utíkala jsem za svou svobodou.Dokud jsem nenarazila na muže, o kterém jsem si myslela, že bude horší než moje noční můra.Ach, jak málo jsem věděla...Stal se mým zachráncem a já se stále vyhřívala v našich společných, blažených časech.

***

Po večeři jsme se s Miou vraceli do mého pokoje, když se najednou zastavila na horním schodišti. Zastavila jsem se a podívala jsem se na ni ze strany. "Co je špatně?"

Místo odpovědi zavolala: "Christiane."

Moje hlava se prudce otočila opačným směrem a uviděla jsem Christiana, jak je k nám zády. Šel směrem ke své kanceláři. Při zvuku Miina hlasu se otočil a tázavě svraštil obočí.

"Co je?" zamumlal a přiblížil se k nám.

Mia mě vytáhla na poslední schod a zastavila se před Christianem. "Přemýšlela jsem, že zítra vytáhnu Mayu na nákup. Žije s námi už nějakou dobu a kromě šatů pro služebnou a jediného oblečení, které jí máma dala první den, nemá žádné oblečení."

Nakupování? Šokovaná jsem zíral na Miu. O tomhle mi nic neřekla.

Koutkem oka jsem viděla, jak se na mě Christian dívá. Vzhlédla jsem a naše oči se setkaly. Nervózně jsem si olizovala rty a hrála si s lemem šatů, když mi jeho pronikavý pohled způsobil mráz po těle.

"Samozřejmě. Můžeš si ji půjčit," řekl Christian a upíral na mě své modré oči. "Ale proč se mě ptáš?" zeptal se a díval se teď na Miu podezřívavě.

Mia obrátila oči v sloup. Vydala zlostný nádech a zkřížila ruce na hrudi. "Já se tě neptám, já ti to říkám. Je v tom rozdíl. Jen ti to říkám, aby ses nezbláznil a nezačal panikařit, když Mayu neuvidíš."

Nevšímala jsem si Miiných slov, protože moje mysl se stále snažila zaregistrovat, co Christian řekl.

Bylo mi dovoleno jít ven. Christian mě pouštěl ven. Beze slova jsem zírala na Christiana, tělo se mi lehce chvělo.

Nikdy mi nebylo dovoleno opustit panství mého otce, ani na krok za bránu. Nejdál, co jsem kdy šla, bylo do naší zadní zahrady. Nebylo mi dovoleno se volně pohybovat. Vůbec. Všechny dny a noci jsem trávila zamčená ve svém pokoji nebo v místnosti s klavírem. O vnějším světě jsem toho moc nevěděla.

Ale teď jsem se mohla jít podívat do světa.

Mohla jsem jít nakupovat... něco, co jsem nikdy neměla příležitost udělat. Dmitri byl ten, kdo vybral všechno moje oblečení. Musela jsem nosit to, co mi dal. Byla jsem panenkou, kterou rád oblékal a vlastnil.

Christian a Mia spolu mluvili, ale jejich hlasy zněly, jako by přicházely z dálky. Mohla jsem se soustředit jen na Christianovu tvář. Pomalu mi dával věci, které jsem za svůj život ztratila. Christian mi vracel život.

Svobodu. Konečně jsem byla opravdu svobodná.

Jediná věc, kterou jsem vždy chtěla, doufala a za kterou jsem se modlila každou noc, když jsem brečela ve spánku a moje duše se lámala. Po každé mučivé noci jsem o tom snila.

Christianovi oči se znovu upřely na mě. Viděla jsem, jak se mu ustaraně kroutilo čelo. "Mayo?"

Vytrhla jsem se z omámení a pak kývla hlavou. "Ehmm.... ano?"