Dangerous love (Icy Love 2)

07

Maya

Jakmile jsem si uvědomila, kdo přede mnou stojí, strnula jsem.

Když jsem ucítila, jak mě paže objala kolem ramen, vyděšeně jsem sebou trhla, ale rychle jsem se uklidnila, když jsem si uvědomila, že je to Christian. Utěšeně mě stiskl.

Larrinovy ​​oči se přesunuly na Christianovu paži kolem mého ramene a jeho pohled mi vypálil díry do kůže. Jeho pohled se přesunul k mému a skoro jsem sebou trhla pod jeho pohledem, který na mě vyslal. Pohybovala jsem se dále proti Christianovu tělu a hledala jsem útěchu v jeho dotecích.

"Adriane." Christian kývl směrem k druhému muži.

Když se obrátil ke svému otci, udělal totéž. "Larrine." Jeho hlas byl chladný a bez emocí, zvláštní způsob, jak oslovit otce.

"Posnídáme a pak to probereme," pokračoval Christian.

Larrin mě obešel bez dalšího pohledu, zatímco Adrianovy oči se znovu přesunuly do mých. Několik mrazivých sekund na mě zíral, jeho pohled byl pronikavý a téměř děsivý. Ve tváři měl zvláštní výraz, ale pak zavrtěl hlavou, jako by si čistil mysl. Aniž by nás ušetřil dalším pohledem, následoval Larrina.

Jakmile zmizeli z dohledu, ramena mi poklesla úlevou a zhluboka jsem se nadechla ve snaze uklidnit své divoce bušící srdce. Nervózně jsem polkla a nakoukla přes rameno, abych viděla, jak jdou nahoru.

„Nemusíš se bát. Neublíží ti," zamumlal mi Christian do uší.

"Vypadají děsivě," zašeptala jsem. Jeho hruď se s tichým zachechtáním nadzvedla a jeho paže mě přitom více sevřely. Políbil mě na spánek a já se otočila v jeho náručí čelem k němu.

"Děsivější než já?" škádlil.

"Ne. Jsi horší," přiznala jsem popravdě. Všichni muži žijící v tomto domě byli nebezpeční a měli kolem sebe temnou, napjatou atmosféru, ale Christian měl nejmrazivější auru.

„A ty se bojíš? Mě?" zeptal se Christian a přitáhl si mě blíž.

Zavrtěla jsem hlavou a dala jsem mu pusu doprostřed hrudi. "Ne. Vím, že mi neublížíš." Opřela jsem se o špičky nohou, dala jsem mu rychlý polibek a odtáhla se. "Uvidíme se později."

Christian mě nechal jít s přikývnutím. Poslala jsem mu úsměv a odešla jsem do zadní zahrady. Čerstvý ranní vzduch mě uklidňujícím způsobem udeřil do obličeje a já zavřela oči. Jak bych mohla čelit Larrinovi, aniž bych se zhroutila?

Můj otec zabil jeho ženu. Nemilosrdně a krutě.

Pokaždé, když se to vrátilo k tomuhle...byla jsem Sopravvissuto. Dcera muže, který zničil kdysi dokonalou rodinu.

Přála jsem si, aby existoval způsob, jak vymazat svou minulost. Všechno by bylo snazší, kdybych nebyla Sopravvissuto. Pocit viny, že jsem všem lhala, mě pomalu žral zaživa. Srdce mě bolelo z mé vlastní zrady.

Jak dlouho mohu udržet toto tajemství, než se mi všechno zhroutí pod nohama?

***

Po zbytek dne jsem Christiana ani ostatní neviděla. Byla jsem napjatá, jako by každou chvíli mělo všechno skončit.

"Maksim a Roman žili na ulici, když je Christian našel." Z mých myšlenek mě vytrhl Miin hlas. Mluvili jsme o Maksimovi.

„Neznám toho moc o jejich historii, ale Christian ano. Všechno, co vím, je, že jsou to bratranci a měli mrtvé rodiče," vysvětlila.