Dangerous love (Icy Love 2)

63

Christian

Cessar se rozkašlal, zakuckal a vyplivl krev, která se mu nahromadila v ústech. Podíval se na mě opuchlýma očima. "Zabil jsi mi otce."

Věděl jsem, že to přijde. Existoval jen jeden důvod, proč by mě zradil.

Jeho otec zradil mou rodinu, mého otce, a když jsem převzal funkci šéfa, zabil jsem ho. Bez jakýchkoli výčitek svědomí nebo dokonce bez špetky viny. Nechal jsem ho ležet na studené zemi a vykrvácet. Když jsem se v noci vrátil, jeho tělo už bylo pryč a pohřbené.

Cessar byl vyhoštěn z domu. Bylo mu sedmnáct. Když jsem ho po několika dnech našel, byl vyhladovělý. Bez domova. A sám.

Přivedl jsem ho zpátky do svého domu. Byli jsme přátelé, bratři, sice ne stejné krve, ale přesto bratři.

Nikdy jsem si nemyslel, že to dojde tak daleko. Ale celou tu dobu jsem byl zrazen. Deset let mě podrážel.

Zavrtěl jsem hlavou a odtáhl se. S rukama za zády jsem se zadíval na Cessara. Konečně se pod tíhou mého vražedného pohledu zapotácel. Cítil jsem, jak mi spokojeně cuká koutek rtů.

"Ty jsi byl celou tu dobu zrádce?" Alex za mnou zavrčel.

Cessar se na něj podíval a pak se zasmál . Odmlčel se a zakňučel bolestí, než odpověděl. "Jo. Celou tu dobu... jsem to... byl jsem to já... ale... ty jsi byl příliš... slepý... abys to viděl."

Maksimovi zahřmělo ve tváři, natáhl se dopředu a udeřil Cessara do břicha. Ten se v bolestech zmítal a sípal skrz zlomený nos.

"Kurva," zamumlal si pod nos.

Otřel jsem si frustrovaně obličej a zhluboka se nadechl. Nemohl jsem ho zabít. Teď ne. Ne, dokud nenajdu Mayu. A věděl jsem, že mi to neřekne snadno .

Prsty mě svrběly potřebou ho zabít. Ale prozatím jsem mu hodlal ubližovat, dokud nepocítí tíhu bolesti, kterou způsobil mé lásce.

"Proč Maya? Tvé nepřátelství bylo vůči nám... ne vůči ní," zeptal se Alex a postavil se vedle mě.

Cessar zavrtěl hlavou. "Máš... pravdu. Moje nepřátelství bylo vůči vám." Odmlčel se a zalapal po dechu. Zhluboka se nadechl a pokračoval tichým bolestným tónem. "Ani jsem nevěděl, kdo je, až do dne, kdy jsme šli na pláž. Dmitri mi možná věřil, ale byl chytrý. Nikdy mě nepustil do svého domu. Jen do jeho klubů. Ale ten den mě zavolal k sobě domů. Viděl jsem tam Mayinu fotku. Dal jsem si dvě a dvě dohromady a vidíš. Byla Sopravvissuto."

"To ale nevysvětluje, proč jsi ji vydal," vyjel Alex. Když jsem viděl, že se rozčileně pohnul dopředu, chytil jsem ho za paži a zastavil ho.

Cessar pokračoval v řeči. " Dmitri ji chtěl zpátky a já jsem chtěl, abys za to zaplatil. Bylo to snadné. Dvě mouchy jednou ranou. Nejlepší způsob, jak tě srazit na kolena, bylo zasáhnout tě díky tvé slabosti. A ona byla tvoje jediná slabost."

Mlčel jsem a nutil se ovládat svůj vztek. Kdybych se pohnul, zabil bych ho.

"Roky jsem čekal, plánoval. Hledal jsem tvou slabost. Byl jsi silný hajzl. Tvým heslem bylo zabít, nebo být zabit. A pak do tvého života vstoupila Maya. Bylo to až příliš snadné," pronesl Cessar přes svůj přerývaný dech.

Viděl jsem, jak mu rty zacukaly v malém úsměvu, když se suše zasmál. "Udělal jsi jen dvě chyby. První byla, že jsi mi věřil."

Zhluboka se nadechl, než zasadil poslední ránu. "Druhá byla, že ses zamiloval do Mayi. Takže, jak vidíš, nakonec... to byla tvoje... chyba. Dovolil jsi, aby se... stala tvou slabostí."

Alex se natáhl dopředu a třemi zuřivými údery do Cessara udeřil. "Ty zasranej parchante!" zařval.

Natáhl se pro další ránu, ale Maksim byl rychlejší. Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Když jsem uslyšel Maksimův hlas, oči se mi otevřely.

"Věděl Dmitri, že jsem Šéfa nezradil?" zasyčel Cesarovi do uší.

Cessar se přes bolest zasmál. "Kurva... jo... věděl všechno. Byl to náš plán. Chtěli jsme, aby sis myslel, že ti věří, zatímco já jsem mu za tvými zády podával správné informace. Jak sis mohl myslet, že vždycky znal tvoje tahy, když mu Maksim dával falešné informace?"

"Takže to všechno bylo zbytečné?" Alex zavrčel a otráveně se odtáhl.

Cessar přikývl. "To... bylo... zjevné. Maksim byl... příliš... loajální. I když byl... blízko... smrti... nikdy mu... nic nevyzradil."

Odmlčel se a zoufale se nadechl sevřenými plícemi. "On... věděl, že ty... bys Christiana nikdy nezradil." Ohlédl se na Maksima a přes rozbité rty se usmál. "Jsi... jako... zasraně věrný pes."

Maksimovy oči zuřivě žhnuly. "Ty malej sráči," odplivl si.

"Na tom už nezáleží," promluvil jsem konečně. "Kde je Maya?"

Na ničem nezáleželo. Proč mě Cessar zradil nebo jak... záleželo jen na Maye. Zatraceně jsem nenáviděl, že záviselo na Cesarovi, abych ji našel, ale jiná možnost nebyla.

Zvedl na mě obočí. "Opravdu si myslíš, že to bude tak... snadné?"

Tentokrát se mi na rty vkradl úsměv. V žádném případě to nebyl jemný úsměv. Ne, sliboval jen bolest.

***

Tak poslední 3 kapitolky do konce.