Dangerous love (Icy Love 2)

29

Maya

Srdce mě bolelo při pomyšlení, že ho zničím, že nás zničím.

Christian mi dal všechno. Dal mi sám sebe, část sebe, kterou nikdo jiný kromě mě neznal. Miloval mě, i když ta slova nikdy nevyslovil.

Dal mi klid a pocit bezpečí  Byl mým štěstím.

A teď... jsem se mu chystala vzít jeho štěstí.

Dokázala bych snést bolest, cokoli, co by na mě spustil, ale nedokázala bych se dívat, jak Christian trpí, když vím, že to budu způsobovat já. To by mě zabilo... pomalu a bolestivě.

Ale i když jsem se připravovala čelit jeho hněvu, stále jsem měla naději. Možná - jen možná - mi Christian odpustí. Možná by pochopil, proč jsem to udělala, proč jsem mu lhala.

Možná by mě stále přijal jako svého anděla. Možná bychom žili šťastně až do smrti. Byly to dětinské myšlenky.

Ale pořád jsem doufala, že jeho láska je silnější než jeho hněv a potřeba pomsty.

Z myšlenek mě vytrhlo zastavení auta. Tohoto okamžiku jsem se bála, ale byl tady a já mu teď musela čelit.

"Kurva," zaklel Alex hlasitě vepředu a praštil do volantu.

"Co tady kurva dělá?" Roman zavrčel.

Christian vedle mě ztuhl, jeho tělo se pevně sevřelo a napjaté svaly se mi pod hlavou zkroutily. Taky jsem ztuhla, srdce mi poskočilo až v krku.

Viděla jsem, jak se Christianovy ruce sevřely v pěst na jeho stehnech, a vzduch kolem nás se ochladil. Když se pohnul, zvedla jsem hlavu z jeho ramen. Najednou jsem pocítila nevolnost a ovládla mě závrať. Zrak mi plul před očima jako vlny, když se mi sevřelo hrdlo.

Christian hleděl přímo před sebe, rty se mu ztenčily do rovné linie. Z očí se mu vytratil jemný pohled. Teď vypadal jen jako chladnokrevný zabiják. Bez emocí, krutý a vražedný.

"Christiane," vydechla jsem a srdce se mi zadrhlo, když jsem viděla, jak se Christian přímo před mýma očima mění z milujícího muže na monstrum, jakým byl známý.

Alex vystoupil z auta jako první a pak i Roman. Viděla jsem, jak jim ruce směřují dozadu k opaskům, přímo ke zbraním. Christian mě chytil za paži, skoro až příliš drsně, a já se zapotácela, když mě vytáhl z auta.

Byla jsem schovaná za jeho mohutnými zády, Christian kryl mé tělo svým, zatímco Alex , Roman a Cessar se postavili vedle nás a vytvořili kruh a já jsem stála uprostřed.

Když kolem mě stáli čtyři velcí svalnatí muži a jejich postoj byl ochranný, nemohla jsem z místa, kde jsem stála, nic vidět. Nechápala jsem, před čím mě chrání.

Najednou jsem měla sucho v krku a třásla jsem se strachy. Vzduch kolem nás byl napjatý a studený... tak studený. Cítila jsem nenávist a hněv, které se valily z mužů, kteří mě chránili.

Alex se přiblížil k mému boku a já viděla, že má čelist zaťatou, tvář stejně bez emocí a chladnou jako Christian.

"Co tady děláš? Na mém pozemku?" Christian tiše zavrčel, záda měl napjatá a hlas plný hněvu.

"Jsem tu jen proto, abych si vzal zpátky to, co je moje, co mi právem patří."

Ztuhla jsem a celé tělo se mi napjalo.

Ten hlas. Ten samý hlas, který mě pronásledoval nejen ve spánku každou noc, ale celý můj život.

Ten hlas mě zlomil - až jsem si myslela, že se to nedá napravit.

Ten hlas patřil ďáblu.

Dmitri, křičela moje mysl.

Ne, ne, ne, prosím, ne. Teď ne.

Chtělo se mi brečet a křičet nad tou nespravedlností. Chtěla jsem se zhroutit a rozpadnout se v prach, dokud by mi nezbylo nic. Tak by se ke mně Dmitri nedostal.

V hlavě se mi divoce honily myšlenky, až jsem cítila, jak téměř omdlévám. Dýchej. Dýchej, Mayo.

Ztěžka jsem nasála dech a udělala krok vpřed, nakukujíc za Christianovými rameny. Stále jsem byla schovaná za ním; při pohledu na muže přede mnou mi byl vidět jen vršek hlavy.

Zachytil můj pohled a usmál se. Kdysi jsem si myslela, že je pohledný a okouzlující. Když jsme se poprvé setkali, byla jsem jím dokonce lehce okouzlena. Když jsem konečně zjistila jeho skutečnou podobu, uvědomila jsem si, že to všechno je jen hezká tvářička, ale jeho srdce je temné. Neuměl milovat.

Byl pravou definicí zla.

A ten jeho úsměv na tváři, na který by mu některé ženy skočily. Ale já ten úsměv znala. Byl sadistický a plný příslibu bolesti.

"Lásko, už je načase, abys šla domů," řekl Dmitri a podíval se na mě, když ke mně natáhl ruku, jako by čekal, že ji příjmu.

Zachvěla jsem se a schovala se za Christiana, ruka mi sjela na jeho záda, prsty jsem sevřela jeho bundu a držela se ho jako o život.

Tohle se přece nemůže stát. Měla jsem být v bezpečí.

Dýchala jsem ztěžka, jak se mi svíral hrudník. Znovu jsem se ztrácela - ztrácela jsem sama sebe.

Christian. Ale ne. Ne.

Tohle byla ta chvíle, kdy jsem si uvědomila, že už jsem mu to měla říct. Takhle se to neměl dozvědět