Dangerous love (Icy Love 2)

41

Maya

Snažila jsem se být silná, ale nakonec jsem byla jen slaboch.

Dmitri mě otočil, až jsem klečela na kolenou a zády se opírala o jeho předek. Tlačil mě obličejem ke stěně, dokud jsem nebyla v pasti. Nemohla jsem nic dělat, ne s řetězy, které mě tak pevně obepínaly.

Roztáhl mi stehna od sebe a já ucítila jeho špičku u svého vchodu. "Jsi moje! Nikdy na to nezapomeň, Mayo. Moje!"

Vrazil do mě, bolestivě a bezohledně. Nedokázala jsem zastavit výkřik, který mi unikl přes rty.

Cítila jsem jeho dech vzadu na krku, jak mě drsně a bolestivě bral. Opakovaně do mě vrážel svůj penis, prsty měl celou dobu obtočené kolem mého hrdla a dával mi najevo, že on je ten, kdo má vše pod kontrolou.

Rozřezával mě zevnitř. Měla jsem pocit, jako by mě bodal skleněnými střepy. Uvnitř jsem krvácela. Krvácelo mi srdce. Moje duše krvácela a prosila o milost. Ta bolest byla příliš velká. Mlčela jsem, když se mé tělo a srdce rozpadaly na kousky. Cítila jsem se zcela bez sebe.

Měla jsem pocit, že tento krutý trest nikdy neskončí. Bral mě znovu a znovu, dokud jsem nesklouzla do temnoty.

A věděla jsem, že tentokrát už se nebudu moci vrátit.

Když s řevem přišel, zatočila se mi hlava. Dmitri ze mě vyklouzl a já cítila, jak mi jeho sperma sklouzlo z vnitřní strany stehen a poznamenalo mě tím nejponižujícím způsobem.

Celé tělo mě bolelo z jeho útoku. Nemohla jsem se hýbat, a tak jsem jen ležela, hlavu bezvládně svěšenou na studené zdi.

Cítila jsem Dmitriho rty vedle svých uší. "On si pro tebe nepřijde. Je jedno, jak moc budeš prosit, on nepřijde. Nikdy tě nenajde. Nikdo si pro tebe nepřijde."

Zavřela jsem oči a odmítala přijmout jeho slova.

"Jsi jako stín, Mayo. Zapomenutý přelud. Vždycky jsi žila ve stínech."

Jeho slova se mi zabodla do srdce tím nejstrašnějším a nejbolestivějším způsobem. Protože jsem věděla, že jsou pravdivá.

Ale ještě větší bolest mi působilo vědomí, že takhle budu žít navždy. V temnotě. Skrytá bez možnosti úniku.

Byla jsem skutečně jako přízrak. Zapomenutá.

Oči se mi stočily do hlavy, jak jsem pomalu podléhala bolesti, která mi procházela tělem.

Ale i přes otupělost jsem stále myslela na Christiana.

Bez ohledu na to, jak nemožné to bylo, jsem si stále přála, abych ho mohla znovu cítit a poslouchat tlukot jeho srdce. Alespoň ještě jedenkrát.

Ještě naposledy jsem chtěla cítit tlukot jeho srdce.

Christian

Když jsem vystoupil z auta, cítil jsem se otupělý. Stál jsem na příjezdové cestě a zíral na panství. Vchodové dveře byly otevřené, ale moje nohy zůstaly stát na místě a odmítaly se pohnout.

V hrudi mě zabolelo. Odešel jsem s Mayou, ale vracel jsem se bez ní. Při představě, že se vracím domů bez své Lásky a vím, že mě tam nebude vítat ani líbat, bolest v hrudi ještě zesílila.

Alex se postavil vedle mě a čekal. Cítil jsem Maxima po svém levém boku. A pak Romana a Cessara. Nikdo nevykročil vpřed. Všichni čekali na mě.

Bez ohledu na to, jak moc mě to bolelo, jsem byl pořád Boss - Král mafie. Nemohl jsem si dovolit v takové chvíli zeslábnout. Polkl jsem knedlík v krku, udělal krok vpřed a vykročil ke dveřím. Každý můj krok byl těžký, připomínal mi mé selhání.

Vstoupil jsem dovnitř, a jakmile jsem prošel dveřmi, Mia se na mě vrhla. Chytila mě za límec a její tvář byla maskou hněvu a nedůvěry.

"Kde je?" Její hlas byl mrazivý, když křičela. "Jak jsi to mohl dopustit?"

Oči se jí zamlžily slzami, když potlačila vzlyk a hruď se jí námahou zvedla. "Slíbil jsi, že ji ochráníš, Christiane."

Nic jsem neřekl.

Měla pravdu. Přísahal jsem, že budu Mayu chránit, ale nedokázal jsem to. Můj otec měl také pravdu. Myslel jsem, že to nedopustím. Myslel jsem si, že jsem silný, ale historie se opakovala.

Svíravý pocit v hrudi se mi vrátil. Mia uvolnila můj límec a klesla na kolena, její mučivý pláč mi zněl v uších.

"Slíbil jsi to," vzlykla mi u kolen. "Slíbil jsi mi to."

Zaslechl jsem další výkřik a hlava mi poskočila směrem k Viktorii. Držela se za hruď, oči vytřeštěné, jak lapala po dechu.

"Viktorie!" Alex se k ní vrhl a vytáhl ji na pohovku, než se stačila skácet. "Zavolej Sama," nařídil, zatímco Viktorie dál lapala po dechu a obličej se jí zkřivil v bolestech.

"Mé sladké dítě," zašeptala a hlas se jí zlomil.

Tohle všechno bylo příliš. Všechny jejich emoce mě zaplavily; zklamání, bolest, smutek tak silný, až mě z něj bolelo srdce. Roztřesenou rukou jsem si přejel po tváři a snažil se zůstat klidný. Snažil jsem se být silný pro všechny.