New Element změnili můj život...

Náhodné setkání

Ach jo. S timhle mě Denča štve. Myslí si, že může mít vše jenom ona.

,,To víš. Taky mám někdy konečně štěstí."

Po škole:

Jdeme s Denčou na autobus. Vidím, jak k nám jdou jedny holky ze třídy. Jsou to strašný krávy. Vůbec je nemám ráda. Jsou to takové ty třídní dilinky.

,,Jeeee. Ahoj Kiki. Ty si vážně byla venku s Vojtou? A nechtěla bys někdy jít ven? A vzít ho s sebou?"

,,Slyším dobře? Vy se mnou chcete jít ven?"

,,To víš. Lidi se mění."

,,To možná ano. Ale vy tři ne. Vím, že vám jde jenom o to, abyste ho viděli."

,,Tak si ho třeba sežer. Stejně jsme hezčí než vy a až nás jednou uvidí, taky nás někam pozve."

Jenom jsem se zasmála. Ty tak určitě. To i štětka od záchoda je hezčí. Odešli a zůstala jsem s Denčou sama. Ta hned spustila:

,,Páni. To bych neřekla, že by tohle někdy udělali."

,,Já tak trochu jo. Jsou to přesně tyhle typy."

Za chvíli přijel autobus. Nastoupili jsme do něj a sedli jsme si úplně dozadu. Koho to vidím? To je Vojta? Stoupnu si.

,,Kiki, počkej kam to jdeš?"

,,Čekej, hned si sednu."

Jdu k němu.

,,Kiki. Ahoj."

,,Ahoj. Co tady děláš?"

,,Já jedu ze zkoušky. Co ty?"

,,Já jedu ze školy. Hele, promin. Jsem tu s kámoškou a nerada bych jí nechala sedět samotnou."

,,A nechceš mě představit?"

,,No, tak proč ne."

Šli jsme k Denče. Ta měla radostný výraz, když viděla Vojtu.

,,Denčo, můžu vás přestavit? No, tohle je, jak asi víš, Vojta. Vojto, tohle je Denča. Taky Elementerka."

,,Ahoj."

,,Ahoj."

Na Denče bylo vidět, že je nervozní. Vojta byl v pohodě. Sednul si k nám a bavil se s náma. Teda spíš jenom já a Vojta. Denča byla z toho ještě mimo.
Po chvilce autobus zastavil v naší zastávce.
,,Vojto,už budeme muset jít. "

,,Tak ja te vyprovodim. "

Vystoupili jsme z autobusu,rozloučila jsem se s Denčou a Já šla s Vojtou. Cestou domu jdu přes park a někdy tam bývají i feťáci. Vojtovi najednou zazvonil telefon a sel ode me pryc, aby si ho vyřídil. Stala jsem na miste a koukala se kolem. Sel ke me nějaký feťák.
,,Kočičko, co tady děláš sama?"
,,Jsem tu s kámošem. Jenom telefonuje."
,,Aha. A nechceš jit se mnou?"
Přistoupil az ke me a chytil me. Chtěl mi dát pusu,ale když viděl,že nechci,tak me začal táhnout pryc.
,,PUSŤ ME!"
,,No tak zlatíčko. "
Vojta přestal telefonovat a všiml si me. Rychle se rozběhl ke me a odstrcil ho. Ten se zapotacel a s nadáváním odešel.
,,Jsi v pořádku? "
,,Jo jsem. Jenom jsem se trošku lekla. "
,,Kdo by se ne lekl."
Obejmul me. Jeho obejmuti mi dodalo pocit bezpečí.

Děkuju všem, že to čtete :) pokračování bude 100% zítra :)