Speciál za 17 K přečtení

443 25 14
                                    

Vrátili jsme se z hor. A mě sádru sundají až za dva týdny. Když jsme přijeli, bylo kolem půl druhé. Všichni jsme měli hlad, ale byli jsme tak líní, že jsme si pouze objednali čínu. Ani vybalovat se nám nechtělo. 

*Z POHLEDU LUCKY*

Přišla mi zpráva. Neznámý číslo? Podívala jsem se, co za zprávu to bylo.

Ahoj brouku

Co? Rychle odepíšu.

Promin, ale asi sis spletl číslo..

Já jsem si jistý, že nespletl..jseš Lucka, že jo?

Jo, ale nemáš právo mi říkat brouku

No tak, před 4 lety jsem ti takhle říkat mohl

Před 4 lety? Vždyť...tenkrát jsem chodila s Honzou. Byl to vztah jenom na 2 měsíce. Ze začátku byl milý a pozorný, ale pak se z ničeho nic změnil. Sex bylo to jediný, co po mě chtěl. Utekla jsem od něho. Vydíral mě, abych se k němu vrátila, že mě jinak zabije, ale po týdnu ignorování dal pokoj. Radši jsem si kvůli němu i změnila číslo. Nevím, kde přišel na to nové....

Co bylo, to bylo..

Neměla jsem na něho náladu. Položila jsem mobil. I tak jsem si ale všimla, že mi hned přišli další zprávy od něho. Budu to prostě ignorovat, jako tenkrát. 

Naklonil se ke mě Ondra.

,,Zlato, není ti něco? Vypadáš ustaraně."

,,Ne, v pořádku. Jenom jsem unavená. Víš co, půjdu si lehnout."

,,Půjdu s tebou. Pomalu ani nevydržím nechat oči otevřené."

,,Tak fajn."

Mobil jsem nechala ležet na gauči a šli jsme s Ondrou nahoru do pokoje. Lehli jsme si a on mě zezadu obejmul. Během chvilky jsem slyšela, jak Ondra oddechuje. Mě se ale nedařilo usnout. Pořád jsem myslela na Honzu. Kde vzal moje číslo? Co po mě chce? Proč mi najednou píše? Ze všech těch otázek jsem nakonec usnula. 

Vzbudila jsem se když bylo kolem páté. Ondra už vedle mě nebyl. Nakonec jsem vstala a šla jsem dolů. Kiki mi akorát ohřívala čínu. Konečně jídlo. Už mi vážně začalo kručet v žaludku. Vrhla jsem se po jídle a skoro hned to bylo pryč. Jak jsem dojedla, kluci akorát jeli na zkoušku, Kiki jela něco zařizovat ohledně jejích koncertů a Denča se šla učit. A Péťa šla ven s nějakou svojí kámoškou. Když jsem zůstala v obýváku sama, vzpoměla jsem si na Honzu. Čapla jsem mobil. 10 zpráv od něho.

Jak jsem ale viděl, moc jsem ti nechyběl...

Prý budeš mít svatbu

Ale určitě mě pozveš

Že ano?

Mimochodem, rád bych tě zase viděl

Doufám, že co nejdřív

By mě zajímalo, jestli se změnila...

Určitě i ty by si mě ráda viděla

Přece jenom 4 roky už jsou dlouhá doba

Tak co?

Chce se se mnou setkat? Pochybuju o tom, že by to bylo pouze přátelské posezení.

Jenže já tě vidět nechci

H: Nechceš? To je smůla....ale já tě prostě vidět chci!!

L: Nemůžeš mě do toho nutit...

H: Že ne? Vážně si přeješ, abych ti zkazil celý život?

L: A co by si asi tak udělal?

H: Asi nevíš, kde náhodou stojím....Kluci mají zkoušku že? Asi bys byla nerada, kdyby se tomu tvýmu něco stalo....

L: Co?! Jak to že víš, kde jsou? Prosím, neubližuj mu..........kde a v kolik se sejdeme?

H: No vidíš že se ti chce....tak za hodinu v Crosscafe naproti Lucerně

L: Fajn

¨H: Už se těším puso

Položila jsem mobil a začala jsem brečet. Proč? Proč já? Nikomu jsem nic neudělala.....musím se vzpamatovat....Za chvilku jsem se uklidnila. Oblíkla jsem se a vydala se na cestu. Před dveřma kavárny jsem se zastavila. Viděla jsem ho. Zhluboka jsem se nadechla a vešla dovnitř. Šla jsem rovnou k němu. Chvilku na mě koukal, ale pak konečně promluvil.

,,Ahoj brouku. Tak se ke mě posaď...mimochodem, moc ti to sekne."

Sedla jsem si.

,,Neříkej mi brouku.."

,,Pokud nevadí, už jsem ti objednal kafe."

,,Hmmmm....tak co chceš?"

,,A něco jako vřelé přivítání nebude?"

,,Po tom co jsi mi udělal? Na to zapomeň."

,,Ale no tak....jsou to už 4 roky."

,,I kdyby to bylo 20 let, pořád si stejnej hajzl jako tenkrát."

,,Hajzl? To ty seš tady ta děvka!" zašeptal mi do ucha.

Tohle jsem nehodlala poslouchat. Vstala jsem a měla už jsem na odchodu. Honza mě ale chytil a stáhl zpátky. 

,,Kousek odsud mám byt, co takhle se tam zastavit?"

,,Seš ubohej, nech mě na pokoji."

,,Jednou jsem tě varoval - jestli nechceš, aby se stalo něco tvým kámošům, tak mě poslechneš, jasný?"

Vehnali se mi slzy do očí. Skousla jsem ret, abych se nerozbrečela. Stejně mi jedna slza ukápla. Nakonec jsem přikývla.

*Z POHLEDU VOJTY*

Ve studiu jsme potkali Tomáše (Timmyho). 

,,Nazdar chlape! Tak jak se vede?"

,,Super. Co vy?"

,,Hele taky. Jo, slyšeli jsme, že si našel holku. Vypadá fakt dobře."

,,Jo, je tady se mnou, jenom si odskočila."

Akorát to ale dořekl, někdo otevřel dveře a vešel dovnitř. Tomáš k ní šel a dal jí pusu.

,,Tak vážení, tohle je Gabča. Moje holka. Gabčo, tohle je Vojta, Luky, Chris a Ondra."

,,Ahoj kluci."

,,Ahoj."

Gabča byla krásná blondýna. No Tom má na ty hezký holky prostě štěstí / tím ale nechci říct, že já mám ošklivou holku. :D

Gabča se pak nás ale hned zeptala.

,,Počkat, nechodí náhodou s tebou Chrisi Denča?"

,,Jo, proč se ptáš?"

,,Jsme kamarádky už od školky. Bohužel jsem na ní ztratila všechny kontakty, tak jsem se jí nemohla nějak ozvat. Nemůžeš jí dát moje telefonní číslo ať se mi ozve?"

,,A co kdybyste oba dva šli k nám dneska na večeři?"

,,No, já proti tomu nic nemám, co ty Tome?"

,,Super nápad!"

Ahoj, tak je tu zas po mega dlouhé době další díl. Já se omlouvám, že není moc dlouhej, ale aspoň něco jsem Vám chtěla napsat. Tenhle díl je z velké části věnovaný mé super mamče Gabče <3 a pak všem, co jsou zítra na valentýna sami....Jinak, zítra je Valentýnský sraz, kdo jdete? Já se těším, konečně první akce za tenhle rok, už mi to chybělo :D tak se mějte a zatím ahoj / třeba některé z vás zítra potkám! :)

New Element změnili můj život...Kde žijí příběhy. Začni objevovat