New Element změnili můj život...

Překvapení

Rano jsem se probudila šťastná. Jenom doufám, že včerejšek nebyl sen. Podívam se na mobil. Další esemeska.
Dobre ráno, jak ses vyspala?
Tak nebyl to sen. Odepíšu a jdu do koupelny. Namaluju se, učešu a pak běžím do kuchyně rychle sníst snídani a pak na autobus za Denčou. Denča tam ale nečeká. Přijede autobus a ona porad nikde. Nastoupim a zkontroluju mobil, jestli mi náhodou něco nenapsala. Jasne ze jo!
Ahoj Kiki, jsem nemocna,tak me Prosím omluv u učitelky.
Ach jo. Chudák Denča. Vystoupim. Je to takový divný. Vždycky jsem chodila do školy s Denčou a ted jsem tu sama. No co. Nějak to dam. :)
Jdu do školy za učitelkou omluvit Denču. Pak jdu do třídy. Holky stoji u dveří a koukají na me.
,,Tak co Vojta? Už zjistil jaka jsi a nechal te?"
,,Ne. Začali jsme spolu cho. .." zarazila jsem se. Proc bych jim to mela říkat?  Nemám potřebu se chlubit.
,, Co jste začali? "
,,Ale nic."
,,Určíte. Je jasný že te nechal. Podivej se na sebe."
Začali se smát. Já se otočila a šla si sednout na misto. Tyhle holky mi za hádku nestojí. V tu ránu mi přišla další esemeska.
A jak se mas? :)
-No, bylo i líp
-Co se stalo?
-Denca je nemocna a holky ve tride me zrovna moc radi nemají. A ví o tom, že mi dva se známe. ...
-ví o tom, že spolu chodíme?
-Ne. Ale chteji toho vedet hodně.
-typicky holky(nic proti tobe )..
- v poho :) me tohle vždycky nějak nezajímalo. ..
-tak to je fajn :)
-promin už budu muset končit. ...zvoni...
-jojo Ahoj :)
-Ahoj :)

Nakonec jsem vyučování přežila :)
Holky me pak celou dobu nechaly být. I na autobusové zastávce.
Přišla jsem domu. Rodiče hned ke me přišli a usmívali se.
,, Mami? Tati? Co se děje?"
,, Zlato, dneska ráno za náma přišel Vojta a řekl, že se za včerejšek omlouvá, že vázne ti chtěl pomoct, ale zkrátka se to pokazilo...no. ..ehm...a zeptal se nás, jestli bys nechtěla s nim na koňský tábor. On tam bude jako vedoucí a ty bys mohla byt jako jeho praktikantka. Je ti 16, takže už můžeš. Budete mit spolu na starost jeden oddíl. "
,,Vázne? Děláte si srandu? " prekypovala jsem radosti.
,, Jo vázne."
,, Vy jste úžasný ja vás miluju." Obejmula jsem je a oboum dala velkou pusu. Pak jsem rychle utíkala nahoru zavolat. Nejdřív Vojtovi.
,,Vojto. Ježíš. Já Te vázne miluju. Rodiče mi to řekli. "
,, Fakt? A co na to říkáš? Jela bys?"
,,Jasne ze jo. Já jsem ten nejšťastnější člověk na světe. "
,, Tak to jsem rad. Mimochodem, taky te miluju."
,, Já tebe vic. Tak jo, budu muset končit. Tak zatím ahoj."
,,Ahoj."
Jsem tak šťastná. Rychle ještě vytocim Denči číslo. Všechno ji tak rychle řeknu, že se divím,že vůbec pochopila,co jsem právě řekla. Ta byla taky šťastná, ale zároveň jsem slyšela v jejím hlase zklamání, jelikož ona tam nejede. Slíbila jsem ji, že ji odtamtud něco poslu.

31 . června :
Poslední zvonění skončilo a Já se hrnu s Denčou k autobusu. Jenom dvě dvojky...to je hodně dobrý. :)
Sedneme do autobusu a začneme kecat.
,,Tak co? Kam jinam pojedeš kromě toho tábora s Vojtou?"
,,Ani nevím. S rodičema možná na Mauricius. Možná i někam s Vojtou. Vázne nevím. Co ty?"
,,My letíme na měsíc do Ameriky. A pak nevím. "
,, Taky bych se tam někdy chtěla podívat."
,, A ja bych chtěla znát Vojtu."
,, Vždyť ho znáš. "
,,Ale myslím z te samé strany co ty."
,,Aha. Každopádně budeme Mít obě skvěle prázdniny. A pak spolu musíme někam. "
,, vždyť jsme říkali, že na týden někam vyrážíme. "
,,Jojo. Už se hodně tesim. "
,,Já taky."
Vystoupili jsme z autobusu a rozloučili jsme se dlouhým obetim. Pak jsem se vydala domu. Zítra odjíždím a potřebovala jsem si sbalit. A vždycky když balím ja, tak je to tak na na dvě hodiny nejmíň :D
Přijdu domu a rodiče ještě nejsou doma, tak si nahlas zapnu hudbu a jdu balit. Po hodině doráží rodiče a mají plne ruce nákupu.
,,Tak se nám pochlub. Co vysvědčení?"
,, Dvě dvojky."
,, Tak to je super. To ja ve druhaku mel trojky a dvojky. Přinesli jsme spoustu jídla a pozvali jsme tvoje kámošky ze základky. Musíte to nějak oslavit. My s mamkou půjdeme pryc, abychom vás nerusili."
,,Jeeee....Vy jste super. Já si jdu ale ještě do balit. "
Vyrazila jsem nahoru do pokoje. Někdo mi volal. Vojta.
,, Ahoj, tak jaky bylo vysvědčení?"
,, Dvě dvojky. Co ty?"
,,Šprte. Tři dvojky."
,, Hej! Ty máš co říkat. "
,, No jo.(směje se do telefonu)a tesis se na zítra? "
,,Těšit je slabý slovo. Já se Mega těším."
,,To ja taky. Hlavně na tebe."
,, Já taky."
,,Promin, budu muset končit. S klukama Máme za chvíli koncert."
,,Jojo. Měj se. A pozdravuj je."
,,Budu. Ahoj. "
,,Ahoj."
Znovu zapnu hudbu a balím posledních pár věcí.

Ahoj všichni! :) takže po Dlouhé době je tu další díl :) dekuju vam za tolik přečtení a vote. ...jsem ráda, že vás příběh baví. Jinak tentokrát se budu snažit,Aby další díl vyšel brzy.