* Z POHLEDU VOJTY *
Kiki je nahoře nějak dlouho. Vstal jsem a sel jsem se podívat do pokoje. Nebyla tam. Další me napadla koupelna. Sáhnu po klice, ale dveře otevřít nejdou. Zamkla se.,,Kiki?"
Nic. Neozývá se. Zkouším to znova.
,,Kiki? Zlato no tak, ozvi se. Není ti něco?"
Pořád nic. Přišel za mnou Chris.
,,Kamo, co se děje? Proc tady bušíš do tech dveří?"
,,Kiki je uvnitř. Zamkla se a neozývá se."
,,Aha. Myslím, že nám ale nezbývá nic jiného, než ty dveře proste vyrazit."
,,Co naděláme...."
Po několika minutách dveře povolili a vrhli jsme dovnitř. Kiki ležela u záchoda bledá v obličeji. Rychle jsem k ní přiběhl. Trochu jsem s ní zatřásl. Nic. Zatřesu s ní ještě víc. Přimhouří oči a něco zamumlá.
,,Zlato no tak. Prober se."
,,Je mi fajn." zamumlala.
,,To teda není. No tak, otevři ty oči."
Chvilku nic nedělala, ale nakonec začala postupně otevírat oči.
,,Zkusíš se postavit?"
,,Hm.."
Opřela se o mě a s námahou se postavila. Musel jsem ji ale držet, jinak by opět spadla. Chris se konečně probral ze šoku a zeptal se:
,,Co se ti vlastně stalo?"
,,No, šla jsem na záchod a asi jsem zakopla a praštila jsem se do hlavy a omdlela jsem."
Vojta se na mě nevěřícně podíval.
,,A teď popravdě."
,,Ale..."
,,Žádný ale. Co se doopravdy stalo?"
,,Tak jo. Šla jsem na záchod, protože mi nebylo dobře. Ale k záchodu jsem ani nestačila dojít, protože se mi zamotala hlava a už jsem ležela na zemi."
,,To není dobrý."
,,Jen se mi zamotala hlava!"
,,A co kdyby ses příště bouchla hlavou o něco ostrého? Co pak? Vím, že je to kvůli tomu, jak málo jíš."
,,Vojto....kluci....já vám přísahám, že budu jíst, ale žádný doktory."
,,Slibuješ?"
,,Slibuju."
,,Tak fajn, ale budu si tě hlídat, tak na to nezapomeň."
,,Neboj."
Šli jsme teda dolů. Luky s Andy šli ještě nakonec ven, Ondra byl zaměstnaný učením se scénáře, Lucka se učila a Denča šla do pokoje. Chris se vydal za ní a my jsme nakonec šli taky do pokoje. Kiki si lehla a já šel do kuchyně rozmrazit pizzu, protože se mi nic vařit nechtělo a hlavně aby se Kiki najedla. Ondra se podíval od scénaře na mě.
,,To už máš zase hlad?" :D
,,Co nadělám no."
Zasmál se a opět se ponořil do učení. No jo. Ondra. Zase dělá vše na poslední chvíli. :D
Hotovou pizzu jsem pak odnesl nahoru.
* Z POHLEDU KIKI *
Vojta přišel do pokoje s pizzou. Sedla jsem si do tureckého sedu na postel a vzala jsem si kousek pizzy. Když jsem měla polovinu toho kousku v sobě, udělalo se mi opět špatně. Snažila jsem se to zadržet. Vojta se na mě nekoukal. Vzala jsem další část pizzy a schovala ji za sebe. Vojtovi právě někdo volal a tak odešel z pokoje. Já jsem rychle vzala pár kousků pizzy a hodila je do koše. Hodila jsem tam i pár papírů, ať to nejde vidět. Rychle jsem si pak šla opět sednout na postel. Bylo to jen tak tak, protože právě přišel Vojta.
,,Zlato, snědla jsem půlku pizzy, víc vážně už nesním, ani kdyby si mi to nutil."
,,Tak aspoň že si snědla něco. Nechci, aby jsi byla nemocná kvůli tomu, že nejíš."
,,Já vím."
,,Jo mimochodem. Mluvil jsem s tvými rodiči a domluvili jsme se, že bys přešla na domácí výuku. Učil bych tě já s klukama a na konci školního roku by jsi tam šla na přezkoušení."
,,Dobře. Fajn. To momentálně bude pro mě nejlepší."
,,Asi tak. Víš co? Tak já taky teď sním tu půlku pizzy, abychom si byli kvit. Jsem rád, že jsi něco snědla."
Na to jsem mu už neodpověděla. Z té lži mi bylo těžko.
Omlouvám se, že díly teď moc často nevychází, ale tenhle týden máme spoustu testů a ten čas prostě není :(
ČTEŠ
New Element změnili můj život...
FanfictionPříběh o holce jménem Kristýna. Je jí 16. Miluje skupinu New Element a to netušila, že když půjde na jejich koncert, změní to její život. Čtěte dál a dozvíte se víc.