Narozeniny & Nemocnice

515 34 2
                                    

,,Tak ho neměj. Vážně jsem v pořádku."

Podíval se na me. Já jsem se na něho usmála, abych ho ujistila. Moc to ale nezabralo. No nic. Vojta s Lukášem a Chrisem šli chystat večeři. Ondra byl s Luckou zašitej v pokoji. Já jsem šla s Denčou do obýváku.

,,Tak povídej, jak ses mela s Chrisem."

,,Bylo to luxusní. Hned jak jsem přijeli, tak......"

Denča povídala hodně dlouho. Aspoň mela hezký týden, na rozdíl ode mě. Já prožila ten nejhorší týden mého života. Následky bohužel budu trvat ještě dlouho. Po milionech letech konecne domluvila.

,,No, radši se nebudu ptát, jak ses mela ty."

,,Radši ne."

,,Hele, nezapneme na chvilku TV?"

,,Jo, klidne."

Denča zapla televizi a první co tak naskočilo byli zprávy. Bylo tam momentálne to nejhorší, co tam byt mohlo. Povídali o rozchodu s Vojtou.

Zpěvačka by se mela nad sebou zamyslet, vzkazují ji fanoušci. ovšem i zástupy fanoušků, které jsou s ni......

Ach jo! Zvednu se a vyjdu ven na zahradu. Je mi trosku zima, ale potřebuju aspoň na chvilku na čerstvý vzduch. Otevřeli se dveře a přišel za mnou Luky s dekou v ruce.

,,Zlato, Pojď dovnitř. Vím, že te ta zpráva naštvala. Vojta z toho taky není dvakrát šťastný, že to dali do zpráv."

,,Já tu chci chvilku byt. Na čerstvém vzduchu."

,,Tak jo. Aspoň jsem ti přinesl deku. Za 10 minut je večeře."

,,Děkuju."

Luky odešel a já zůstala sama. Přemýšlela jsem nad svým životem. Nevím, proc si ho tak ničím.

Za 10 minut vykoukla Lucka ze dveří.

,,Kiki, jídlo je hotové."

,,Dobre."

Šla jsem dovnitř a sundala jsem deku. Dneska k večeři nám kluci udělali sojove boby s tortilou a avokádovým dipem. To si teda mákli kluci. Sedla jsem si ke stolu. Nikdo nemluvil. Byla tu dusná atmosféra, ktera by se pomalu dala krájet. Nakonec to vše prolomil Ondra, který začal vyprávět o nějakém natáčení. Bylo vidět, že se všem ulevilo, když konecne někdo začal mluvit. Pak se do konverzace začali zapojovat všichni. Nakonec všechno bylo jako dřív. Ale bez Andy.

Po večeři kluci opět sklidili a já jsem si šla lehnout, tentokrát 100% rozhodnuta, že jdu spát. Bylo teprve osm hodin, ale spánek jsem hodně potřebovala. Bylo kolem desate, když šel spat i Luky.

Ráno někdo porad chodil po pokoji. Nakonec všechno ustalo a já otevřela oči. Všichni stali u postele.

,,VŠECHNO NEJLEPŠÍ!"

,,Jeeee. ....Děkuju moc. Jsem uplne zapomněla, že mám narozeniny."

,,Jo jasny, nehraj to tady na nás :D. Kromě dárků Máme pro tebe jedno překvapení."

,,Vážně a jaky?"

,,Tak kluci, kdo to řekne?"

,,Ježiš, prostě to vyklopte :D."

,,No, domluvili jsme se s Honzou, že by jsi během dneška mohla s náma nacvičit par kroku na 4 naše písničky, které by jsi pak s náma odzpívala. "

,,Vážně? To je super. Já vás miluju."

Jak jsem to řekla, všichni se na me nejiste povídali. Sakra. Musím si na to dávat pozor. Pak se ale všichni zase usmáli a šli dolů, abych se prevlikla a prý mezitím dole ještě vse prochystaji.
Jemně jsem se namalovala, vzala jsem si cerny leginy, cerny tílko a červený svetřík přes to. Trošku jsem si navlnila vlasy a šla jsem dolů.
Když jsem byla dole, Luky na me koukal skoro s otevřenou pusou. Přišel ke mě a zašeptal mi do ucha.

New Element změnili můj život...Kde žijí příběhy. Začni objevovat