16. Nejlepší kámoši nebo s výhodami❓

27 2 0
                                    

,,ehhh, tak dobře " řekla jsem a Jungkook si sedl vedle mě.
,,Já tě svezu domů" mrkl na mě Jungkook.
,, Dobře" řekla jsem a usmála jsem se. Kousla jsem do toho sladkého toustu.
,,Mňam, kdo dělal ten toust, musí být dobrý kuchař." Zasmála jsem se.
,,Hwasa dělala tousty ale já jsem udělal pro tebe. A snažil jsem se aby ten toust s medem byl tak sladký jako ty" mrkl na mě.
,,Ty jo. Na to ty holky chodí, co?" Řekla jsem.
,,Co? Ne Jenny. Řekl jsem to tobě. Neměl jsem nikdy odvahu to nějaké holce říct. Ale teď jsem konečně tu odvahu měl a řekl jsem ti to." Vysvětlil Jungkook.
,,Ahaa" řekla jsem a velmi jsem se styděla.

Už jsem snědla ten toust a tak jsem si povzdechla.
,,Co se děje?" Zeptal se Jungkook.
,,Nic. Jen už je čas jít" řekla jsem.
,, Dobře " řekl Kook, zvedl se a chytl mě za ruku. Vedl mě do svého pokoje. Zbalil mi mé oblečení do mé tašky.
,,Tak jak to je Mezi námi?" Zeptal se Jungkook.
,,No...jsme nejlepší...kámoši?"
,, Kámoši? S výhodami?"
,,No...ehm asi ne..."
,, Dobře. Jen stačí říct..tak teda nejlepší kámoši" usmál se na mě Jungkook. Už mi dal tu tašku do ruky a šel rychlým krokem do auta. Připadal mi naštvaný. Nasedli jsme do auta. Ani jeden nic neřekl, bylo naprosté ticho. Říkala jsem si, co jsem mu udělala. Nemohla jsem na to přijít, tak jsem se na něj podívala, ale opatrně, protože jsem se bála pohnout. Udělala jsem mu něco? Jen jsem řekla že nechci..aha. Asi je smutný, nebo nevím z toho, že nechcu aby jsme byli kamarádi s výhodami. Nejsem na to připravená. Jungkook je moje asi první velká láska a můj bias, takže kdyby mě třeba požádal o ruku, zkameněla bych nebo bych omdlela. Jak říkám, nebyla bych připravená. Jungkookovi hrály BTS písničky ale potichu. Ale tentokrát jsem poznala, že tato písnička je house of cards. Je to pomalejší písnička, a proto mi přijde trošku romantická. Pomalu jsem zvýšila hlasitost. Jungkook se na mě podíval bez úsměvu. Přichází refrén. Začala jsem zpívat dost nahlas, a také jsem se usmívala. Ale měla jsem zavřené oči, tudíž jsem neviděla reakci Jungkooka. Jakmile jsem dozpívala, slyšela jsem Jungkooka jak se směje. Tak jsem otevřela oči, a taky že ano. Na Jungkookové tváři se objevil široký úsměv. Hned vypadal šťastnější.
,, Proč jsi byl....tak potichu?" Zeptala jsem se ho.
,,Ani nevím. Byl jsem blbec, neřeš to" řekl Jungkook, mrkl na mě a pohladil mě po stehně. Musela jsem se usmát, udělal to samé.

Přijeli jsme před můj dům. Otevírala jsem dveře, a Jungkook také.
,,Kam jdeš?" Zeptala jsem se Jungkooka.
,, Půjdu tě odprovodit. A taky se stavím na kafe." Řekl Jungkook a usmál se. Vešli jsme tedy dovnitř a mámě hned bylo jasné že Jungkook chce kávu. Kook jen kývl hlavou.
,,Mami já bych si taky prosím dala" zvolala jsem na Jennie.
,, Dobře Jenny" mrkla Jennie a otočila se na kuchyň, aby mi mohla připravit kávu.
,,Tak co, jak bylo? Bylo něco?" Zeptal se Hobi. Já jsem se na něj podívala vražedným pohledem a poté jsem se podívala na Wheein, aby ho zbila. Taky se stalo, zbila ho.
,, Počkej si" pošeptala jsem Hobimu. Jungkook to pravděpodobně slyšel, tak se usmál. Já jsem se na něho také usmála.

Jennie položila dva šálky kávy přede mě a před Jungkooka.
,,Tak jak bylo u Kooka?" Zeptal se Hobi.
,,Joo fajn" řekla jsem a usmála jsem se.
,, Měli jsme se dobře. Smáli jsme se hodně " mrkl na mě potajnu Jungkook.
,,To je dobře. Jsem ráda že se spolu bavíte" usmála se Jennie.
,,Co když spolu budou chodit, mami?" Zeptala se Wheein. Zkameněla jsem.
,,To bude asi jedno. Ale bude to fajn, Jenny bude už konečně šťastná že bude mít vztah" řekla Jennie, ale já jsem se ani nepohla. Jungkook se na mě díval, ale já na něj ne.

Všimla jsem si, že z ničeho nic Jungkookovi vystouply žíly na rukou. Podíval se na mě a olizoval si rty, měl červené oči. Nebo se mi to jen zdá?
,,Jungkooku, co to máš s obličejem?" Zeptala jsem se ho vystrašeně. Nic neodpověděl ale rychle utíkal pryč z místnosti.
,,Půjdu se převléct do pokoje" řekla jsem. Byla to lež, chtěla jsem se podívat na Kooka. Vyšla jsem potichu schody nahoru kudy šel Jungkook, stála jsem před dvěřma od koupelny a uvažovala jsem, jestli mám vstoupit. Rozhodla jsem se že vstoupím. Tak jsem šla 3 kroky dopředu, sáhla jsem na kliku, a pomalu jsem otvírala, bylo tam rozsvíceno. Otevřela jsem dveře, až najednou jsem ucítila vítr, jako kdyby proletěl duch kolem. Jungkook v koupelně nebyl, ale bylo tam rozsvíceno a pohozený ručník na zemi. Jak zmizel? Je snad kouzelník?

Our Big SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat