24. U nás doma💗

24 1 0
                                    

Jako kdyby Hobi věděl co se stane.
Jungkook přišel do mého pokoje a klekl si přede mnou.
,,Jenny, omouvám se. Moc, teď udělám cokoliv. Prosím odpusť mi to" omlouval se Jungkook.
,, Líbilo se mi to, ale nevím proč jsi to udělal. Máš Miu, ale jestli se s ní necítíš šťastný, můžeš si promluvit. Jediná věc kterou po tobě ted chci je, aby jsi vstal ze země, prosím" Jungkook doopravdy vstal.
,, Chceš si tedy promluvit?" Zeptala jsem se ho. On mě jen obejmul a mlčel. Já jsem radši taky mlčela.
,, Potřeboval jsem jen tohle, od tebe" řekl Jungkook a mě to zahřálo u srdce. Usmála jsem se a mé ruce omotaly Kookovou hruď.

Jakmile jsme se doobjímali, Jungkook mi něco šeptal do ucha.
,,Jenny, i když Mia bude moje přítelkyně, přál bych si, aby jsi byla moje nejlepší kamarádka. A možná někdy řeknu tobě více věcí než Mii" řekl Jungkook.
,, Dobře. Řekla bych to stejně. I když chodím s Jiminem, chci aby jsi byl můj nejlepší kamarád" řekla jsem a Jungkook se usmál. Zase mě obejmul, já také.
,,Tak se ti tedy svěřím," řekl Jungkook, ,,mám rád Miu, ale poslední dobou je fakt..otrávená. Asi má krámy," to mě zaskočilo, ,,ale nějak dlouho je má. Nemohla by jsi mi poradit?"
,,No hele, úplně nevím jak, ale zkus ji to říct"
,,Co říct?"
,,Že ti vadí její chování..ale musíš pomalu. Některé slova bolí, můžeš ji slovy zranit" vysvětlila jsem mu potichu.
,, Dobře, děkuju ti moc, Jenny" usmál se Jungkook.
,, Když budeš chtít poradit, ozvi se mi" usmála jsem se a Jungkook mě znovu obejmul.
,, Něco jsem ti koupil" řekl Jungkook a vytáhl nějakou krabičku. Otevřel ji a byl tam náhrdelník s motýlem. Vyskočila jsem radostí a Jungkook mi přívěsek zapl kolem krku.
,,Dekuji ti moc" řekla jsem velmi šťastně a dala jsem mu pusu na tvář. Jungkook byl překvapený a mlčel. Začal se usmívat.
,, Promiň.."
,, Mě to nevadí " usmál se Kook.
,,A co jsi koupil Mii?" Zeptala jsem se.
,,Noo..nic a nějak jsem neplánoval..za to, jak se teď chová...." Řekl.
,,Ahaaa" řekla jsem. Přišlo mi to divné, že své přítelkyni nic nekoupil, ale své nejlepší kamarádce ano.
,, Pojď, půjdem dolů" usmál se Jungkook, chytl mě za zápěstí a vedl mě dolů po schodech. Přišli jsme dolů a Jin s Jennie se na nás dívali. Jin se začal ušklebovat. To proto, že mě Jungkook držel za zápěstí. Ruku jsem chtěla dát pryč, ale Jungkook mou ruku držel pevně. Jungkookovi vibroval telefon. Vytáhl ho z kapsy a viděla jsem, že mu volá Mia. Když Kook viděl to jméno, naštvaně si povzdychl, obrátil pohled a stiskl mou ruku ještě pevněji, div se že nepukla.
,,Au.." jakmile jsem to řekla, Jungkook se vylekal, pustil mou ruku a povídal:
,, Promiň, omouvám se. Neublížil jsem ti?"
,,Ne, jsem v pořádku, Jungkookie. Děkuju " řekla jsem a Jungkook se usmál.
,, Mám rád, když mi někdo říká Jungkookie" usmál se znovu Jungkook. Jin a Jennie se na nás pořád dívali.
,,Dáš si kávu?" Zeptala se radši Jennie.
,,No jasně, rád se tady na chvíli zastavím" mrkl Jungkook. Jennie šla tedy dělat kávu, Jin se zvedl a šel Jennie pomoct. S Kookem jsme zůstali sami. Jungkook si znovu povzdychl, ale vypadal naštvaně. Také že byl, volala mu Mia. To jí nemá tak moc rád? Přijmul hovor a dal to na reproduktor, asi abych to slyšela.
,,Lásko, nemůžeš mi koupit čokoládu? Mám na ní hrozně chuť a bolí mě břicho " řekla v telefonu Mia.
,,Ty máš krámy?" Zeptal se Jungkook.
,,Ano. Nepřijdeš mě obejmout?"
,,Já to věděl," řekl Kook naštvaně, ale pak se zase usmíval,
,,a nepříjdu, nemám čas. Jsem u Jenny a s něčím ji musím pomoct. A promiň, čokoládu jsem koupil, ale je pro Jenny"
,, Cože?" Řekla Mia.
,,No, musím končit. Jdu ji obejmout" usmál se Kook a vypl hovor.
,,Proč-?" zeptala jsem se krátce. Jungkook mě obejmul.
,,Co jsem slíbil, to dodržím" usmíval se Jungkook. Přestal mě objímat, chytl mé ruce a dal si je na své stehna.
,,I když jsme jen kámoši, řekni mi, jestli tě něco bude trápit" šlo vidět, že to myslí vážně. Jennie a Jin přišli, Jungkook pustil mé ruce. Podali kávu Kookovi a začal se na mne usmívat.
,,Co je?" Zašeptala jsem.
,, Nic, jsi jen roztomilá" špitl mi do ucha a usmál se. Jennie se na nás usmívala.

Zatímco jsme popíjeli kávu a povídali jsme si, zavolal mi jimin.
,,Omluvte mne, prosím" řekla jsem a utíkala jsem do pokoje.

Our Big SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat