Our Big Secret

60. Domov💞

Chtěla jsem to Kookovi doříct. Jakmile jsme přišli do pokoje, sedla jsem si vedle Jungkooka a na chvíli jsem ho obejmula. Všichni se na nás dívali ale mě to nevadilo. Proč mě Jungkook taky neobjímá? Chci aby mě objal. Byla jsem smutná ale taky šťastná. Po chvíli jsem si sedla na své místo. Tae mi dává úkol.
,,Obejmi Kooka" řekl a já jsem se usmála. Šla jsem ho obejmout ale on se neusmíval ani mě neobjal. Co se stalo? Už nic nezabírá? Sedla jsem si na své místo a přemýšlela jsem, co jsem udělala špatně. Zamyslela jsem se tak moc, ze jsem nevnímala okolní svět a hlasy ostatních.

Denča
,,Jenny!!!" Křičeli jsme na Jenny. Už asi 5 minut nás nevnímá. Mám obavy. Není nemocná? Třepali jsme s ní ale nic neudělala. Dívá se pořád na stejné místo, i když ji dáme lehnout. Kouká pořád do jednoho bodu. Co se to stalo?

Jenny
,,Jenny!!!!!!" Křičeli po mě.
,,Co?!" Úplně jsem vypla. Byla jsem jen ve svém světě. Jako kdybych na chvíli z toho pravého světa vypadla. Už to nesmím udělat.

Další den ráno
Je další den a je čas na balení. Vážně mi to tady bude chybět. Balila jsem si věci. Těšila jsem se domů ale taky ne. Byla tady sranda. Někdo přišel.
,,Ahoj" řekl Jungkook ve dveřích.
,,Ahoj" řekla jsem zklamaně. Přišel ke mě.
,, Proč jsi mě ignoroval?" Ptala jsem se.
,, Já nevím. Byl jsem asi unavený. Moc se omlouvám" řekl.
,,Co jsi mi v té koupelně chtěla říct?" Zeptal se ještě.
,, Že - tě mám radši než Beomgyua." Řekla jsem a Kook byl zrovna asi taky ve svém světě. Nešlo ho vzbudit. Máme něco společného.
,,Ahoj" přišel Beomgyu.
,,Beomguy- teď prosím.... nemůžu" řekla jsem. On odešel. Jungkook mě políbil. Kousl mi do rtu až to zabolelo. Sál mi krev ze rtu. Z jedné stránky to bylo strašidelné na pohled, ale vlastně to jen trošku štípalo. Bylo to příjemné. Nebylo to tak strašné. Teď vidím černo. Nemůžu dál stát. Padám..

Jungkook
Jenny omdlévá. Asi jsem to přehnal. Než spadla na zem, ztihl jsem ji chytit. Držím ji v náručí a nevim co mám udělat. Když zavolám pomoc, už mě k Jenny nepustí. Zbývá jen jedna věc. Dát jí mou krev...

Jennie
Kde jsou ti dva?
,, Kde je Kook a Jenny?" Zeptal se Namjoon.
,,Taky se teď divím." Řekla jsem.
,,Beztak tam zase něco spolu dělají " řekl Yoongi.
,,Je to možné. Jděte se někdo podívat" řekla Hwasa.
,,Nee to ne" řekl Jin.
,,Nebo aspoň zaklepat že už jedeme" řekla Hwasa. Tak jsem šla nahoru po schodech. Na chvíli jsem poslouchala. Nic jsem tam neslyšela, tak jsem zaklepala.
,, Pojďte vy dva. Už jedem!" Řekla jsem.
,,Jo už jdeme" řekl Kook. Nezněl nějak udýchaně nebo tak.

Jenny
Ležela jsem na posteli. Cítila jsem krev v puse. Já jsem snad zvracela krev? Proč tu je Kook s krvavou rukou? Prohlížela jsem si své tělo, jestli někde není nějaká stopa po zubech. Nikde nic nebylo.
,,Co se stalo? Pamatuju si jen jak jsi mi dal pusu a pak... že jsem padala " řekla jsem.
,,Omdlela si a málem jsi umřela" řekl Kook a já jsem jen na něj hleděla se strachem.
,,Ale žiješ. Dal jsem ti svou krev" řekl.
,, Cože???!!!! To ze mě jako bude upír?!?!" On si dělá prdel?! Já nemůžu být teď upír! Jungkook se začal smát.
,, Nebudeš upír. Upírem se staneš jinak. A nebudu říkat jak" řekl.
,, Fajn" oddechla jsem si. Vážně nechci teď být upír.

Šli jsme dolů.
,,Co jste dělali?" Zeptal se Jin.
,,Dal mi pusu..." Řekla jsem. Jin vypadal, jako kdyby mi věřil. Přijmul to. Dávali jsme tašky a kufry do auta.

Už jsme vyjeli. Dala jsem si sluchátka a koukala jsem z okna. Myslela jsem na Beomgyua. Bylo mi- smutno. Netuším proč. Chtěla bych obejmutí od Beomgyua. Jenže Beomgyu je v jiném autě.

Beomgyu:     Ahoj👋🏻

On mi napsal. Jako kdyby věděl, že nad ním zrovna teď přemýšlím.

Jenny:           Ahoj, co se děje?
Beomgyu:    Nic. Jen... Chybíš mi..
Jenny:           Taky mi chybíš:((
Beomgyu:    Ale neboj. Jakmile dorazíme domů, 
                         můžem se sejít. Co říkáš?
Jenny:           Dobrý nápad.
Beomgyu:    Fajn. Těším se:))

Už jsme doma. Beomgyu by měl přijít sem k nám. Už se těším. Chci se objímat, chci shlédnout film, chci jíst, chci se přikrýt peřinou. Chci toho tolik.

14:26
*Klepání*
,,Jdu otevřít!“ řekla jsem, ale Wheein mě předběhla. Otevřela dveře dříve, než jsem vůbec sešla schody.
,,Ahoj. Co tady děláš, Beomgyu?“ ptala se Wheein.
,,Jdu za Jenny“ řekl a Wheein se na mě pomalu otáčela.